Jaroslav Procházka (generál): Porovnání verzí

m
bez shrnutí editace
(→‎Život: Úpravy)
m
}}
 
'''Jaroslav Procházka''' ([[26. červen|26. června]] [[1897]] v [[Plzeň|Plzni]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.eu/iipimage/30067258/plzen-074_3200-n?x=94&y=328&w=373&h=136 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Plzeň </ref> – [[7. srpen|7. srpna]] [[1980]] v [[Praha|Praze]]), byl český právník ([[Doktor práv|JUDr.]]), [[profesor]] a &nbsp;[[rektor]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], osvětový důstojník, [[armádní generál]] a náčelník Generálního štábu [[Československá armáda|Československé armády]], komunistický [[Publicistika|publicista]] a [[překladatel]], člen korespondent [[Československá akademie věd|ČSAV]], bratr [[Vladimír Procházka (politik KSČ)|Vladimíra Procházky]].
 
== Život ==
Byl [[Československé legie|československým legionářem]] v [[Rusko|Rusku]] a [[Francie|Francii]]. Od roku [[1921]] psal o&nbsp;politických tématech. Od roku [[1925]] byl členem [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] (KSČ), v letech 1945–1952 pak i členem [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]. Od roku [[1931]] pobýval v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde překládal díla [[Karl Marx|Karla Marxe]] a [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]] do češtiny. Od té doby až do roku [[1945]] také členem [[Všesvazová komunistická strana (bolševiků)|Všesvazové komunistické strany (bolševiků)]] (VKS(b)). Během druhé války využil svých zkušeností jako osvětový [[důstojník]] v&nbsp;československých vojenských jednotkách na východní frontě. Ve své kariéře pokračoval po válce na [[Ministerstvo národní obrany Československa|ministerstvu národní obrany]], kde byl od roku 1945 náčelníkem Hlavní správy výchovy a osvěty. O tři roky později se stal politicko-právním poradcem ministra, tehdy [[Armádní generál|armádního generála]] [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]], kterého však vůči vedení KSČ ostře kritizoval. V hodnosti [[generál]]a byl pak mezi lety [[1950]]–[[1952]] náčelníkem generálního štábu [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]]. Jakožto vysoký vojenský činitel se významně zasazoval za reorganizaci čs. armády po vzoru [[Rudá armáda|Rudé armády]], později [[Sovětská armáda|Sovětské armády]]. Nejspíše měl také podíl na odsouzení generála [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]] k&nbsp;trestu smrti.<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/117525</ref>
 
V roce 1952 opustil aktivní vojenskou službu a byl jmenován [[profesor]]em Vysoké školy politických a hospodářských věd a [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] (UK) v&nbsp;[[Praha|Praze]]. Jeho obory byly dějiny [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]] (KSSS), mezinárodního [[Dělnické hnutí|dělnického hnutí]] a&nbsp;dějiny československých jednotek za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V&nbsp;letech 1958–1966 byl [[rektor]]em UK.