Vysoká škola: Porovnání verzí

Odebráno 556 bajtů ,  před 3 lety
Drobné úpravy, zkrácení, upřesnění.
m (WPCleaner v1.42b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem - Popis odkazu před i za jeho koncem))
(Drobné úpravy, zkrácení, upřesnění.)
Dle [[Ústav pro informace ve vzdělávání|Ústavu pro informace ve vzdělávání]] v roce [[2009]] studovalo na [[Česko|českých]] vysokých školách celkem 394 855 [[student]]ů, z toho 333 580 na vysokých školách veřejných, 56 357 na soukromých a 4 918 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 81 672 studentů.
 
[[Akreditace]] vysokých škol v [[Česko|Česku]] dříve byla (do roku [[2016]]) v působnosti [[Akreditační komise]] (respektive [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|MŠMT]]), od [[1. září]] 2016 (tedy od nového [[akademický rok|akademického roku]] 2016/17) je pak v působnosti samostatného [[Národní akreditační úřad pro vysoké školství|Akreditačního úřadu]].
 
Vysoké školy v Česku jsou regulovány zákonem č. 111/1998, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
 
==== Univerzitního typu ====
Vysoká škola univerzitního typu ([[Univerzitauniverzita]]) je (vysoká škola, univerzitníhokterá typumá akreditován též [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]] ([[Ph.D.]]). jeJde vysokáo školainstituci, kde [[vysokoškolský pedagog|učitelé]] přednáší [[student]]ům o vědě ve více [[studijní obor|oborech]]. Univerzita vedle funkce vzdělávací ([[Učitel|pedagogické]]) má i významnou funkci vědecko-badatelskou, (tedy uskutečňuje [[výzkum]]). Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy [[studijní program|studijních programů]], (tedy právě i [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorské]] – [[Ph.D.]]) a v souvislosti s tím uskutečňuje [[vědec]]kou a [[výzkum]]nou, [[vývoj]]ovou a [[inovace|inovační]], [[umělec]]kou nebo další tvůrčí činnost. Univerzity často též mohou uskutečňovat, (získají-li k tomu [[akreditace|akreditaci]]), případná [[rigorózní řízení]], [[habilitační řízení]] či [[řízení ke jmenování profesorem]]; základní podmínkou pro možnost uskutečňovat rigorózní a tato další řízení zpravidla bývá právě akreditovaný příslušný [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]].
 
Univerzitní vysoké školy se člení se na [[fakulta|fakulty]] (např. lékařská, právnická, filozofická, přírodovědecká, matematicko-fyzikální apod.), [[vysokoškolský ústav|vysokoškolské ústavy]] (např. matematický ústav apod.), jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií (např. [[rektorát]]) a dále na účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů [[akademická obec|akademické obce]] nebo k zajišťování provozu školy (např. [[Menza (jídelna)|menza]], [[Kolej (ubytovací zařízení)|kolej]], zemědělský či lesní [[Statek (zemědělství)|statek]] apod.).
Tyto další součásti univerzity – typicky fakulty – se zpravidla dále člení kupř. na jednotlivé [[vysokoškolská katedra|katedry]], [[ústav]]y či [[institut]]y. U fakult zajišťujících výuku ve větším počtu se mohou ústavy nebo katedry též sdružovat do sekcí (např. sekce chemie, sekce fyziky nebo sekce věd o Zemi apod.).
 
Vysokoškolský zákon též ve své zvláštní části explicitně upravuje fakt, že [[Lékařská klinika|klinická]] a praktická výuka v [[Studijní program#Oblasti vysokoškolského vzdělávání|v oblastech vzdělávání]] ''Všeobecné lékařství a zubní lékařství'', ''Zdravotnické obory'' a ''Farmacie'' se uskutečňuje zejména ve [[fakultní nemocnice|fakultních nemocnicích]], v těchto nemocnicích se uskutečňuje též [[věda|vědecká]], výzkumná nebo vývojová činnost.<ref name="111/1998" />
 
==== Neuniverzitního typu ====
Vysoké školy (resp. vysoké školy neuniverzitního typu) uskutečňují především [[Studijní program#Bakalářský studijní program|bakalářské studijních programy]], ale mohou též uskutečňovat i [[Studijní program#Magisterský studijní program|magisterské studijních programy]] a v souvislosti s tím tvůrčí činnost. NaMohou tedy taktéž uskutečňovat výzkum, nicméně doktorský studijní program akreditován nemají; na rozdíl od univerzitních vysokých škol se nečlení na [[fakulta|fakulty]].
 
=== Podle právní formy ===
 
==== Soukromé vysoké školy ====
[[Právnická osoba]], která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu [[Evropská unie|EU]], nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu EU, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministerstvo školství]] udělilo státní souhlas. Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko [[AkreditačníNárodní akreditační úřad pro vysoké školství|Akreditačního úřadu]] k udělení státního souhlasu. Soukromá vysoká škola je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací činnost – obvykle se zde tedy, oproti veřejným a státním vysokým školám v Česku, platí [[školné]]. Ministerstvo též může poskytnout soukromé vysoké škole, která je veřejně prospěšnou právnickou osobou se statusem veřejné prospěšnosti zapsaným ve veřejném rejstříku, dotace.
 
V [[Česko|České republice]] takto v současné době ([[2017]]) působí [[Seznam vysokých škol v Česku#Soukromé vysoké školy v Česku|40 soukromých vysokých škol]], 3 z nich jsou univerzitního typu.
 
==== Zahraniční vysoké školy ====
Nově, odOd září roku [[2016]], české právo (vysokoškolský zákon) též reguluje působnost zahraničních organizací na svém území, tedy institucí či firem, které na území [[Česko|České republiky]] poskytují vysokoškolské vzdělání pod zahraniční [[akreditace|akreditací]], přičemž liberalizace tohoto prostředí proběhla již zákonem v roce 1998, respektive k roku 1999. Do této doby též některé prameny (např. [[Ministerstvo financí České republiky|MFČR]]) kriticky uvádí ten fakt, že Česká republika se stala zemí s největším počtem soukromých vysokých škol – či přesněji soukromých subjektů poskytujících vysokoškolské vzdělávání – v [[Evropa|Evropě]]. PůsobnostZa [[Seznamzahraniční vysokýchvysokou školškolu v Česku#Zahraniční vysokéje školytak vnyní Česku|zahraničníchdle subjektůzákona vpovažována každá Česku[[právnická osoba]] seustavená téždle do[[právo|právních předpisů]] dobyjiného stala[[stát]]u, předmětemkterá některýchje aférv (blíže např.tomto [[nostrifikaceSeznam států světa|cizím státě]], apodle jehož práva byla zřízena, součástí [[FakultaSystém právnickávzdělávání Západočeskév univerzity#KauzyČeské plzeňských právrepublice|kauzyvysokoškolského plzeňskýchvzdělávacího právsystému]]), nicméněa zekterá soukromýchv subjektůtomto nebývajístátě kritizoványposkytuje jen ty zahraničnívzdělávání, alejehož téžabsolvováním ise typodle tuzemskéjeho (kupř.právních [[Univerzitapředpisů Janazískává Amosevzdělání Komenského Praha|UJAK]] [[Vladimíra Dvořáková|předsedkyní]] [[Akreditační komise]])vysokoškolské.
 
Za zahraniční vysokou školu v Česku je nyní dle zákona považována každá [[právnická osoba]] ustavená dle [[právo|právních předpisů]] jiného [[stát]]u, která je v tomto [[Seznam států světa|cizím státě]], podle jehož práva byla zřízena, součástí [[Systém vzdělávání v České republice|vysokoškolského vzdělávacího systému]] a která v tomto státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se podle jeho právních předpisů získává vzdělání vysokoškolské.
 
Vysokoškolské vzdělání dosažené na vysoké škole, která je označována jako zahraniční, tedy nabízí vysokoškolské vzdělání pod zahraniční akreditací, lze uznat i v České republice, je však nutné následně podstoupit proces tzv. [[nostrifikace]], tedy uznání takovéhoto vzdělání za ekvivalentní. Nostrifikaci mohou v tomto případě provádět veřejné či státní vysoké školy, případně MŠMT.<ref name="111/1998" />
 
==== Akademičtí funkcionáři ====
V čele vysoké školy stojí [[rektor]], ten zpravidla jedná a rozhoduje ve věcech školy (jakožto [[statutární orgán]]). K činnosti rektora se vyjadřuje [[akademický senát]] školy, který též dohlíží na jeho činnost. Rektor je také do jisté míry, zejména v některých klíčových otázkách týkajících se majetku školy, odpovědný [[správní rada vysoké školy|správní radě vysoké školy]]. Rektor má právo vybrat si své zástupce, tedy jmenuje a odvolává [[prorektor]]y. Rektor též jmenuje a odvolává [[Kvestor (vysoká škola)|kvestora]], který má za úkol řídit hospodaření a vnitřní správu školy a rovněž také v určitém rozsahu zastupovat rektora.
 
V čele jednotlivých částí univerzity pak stojí [[děkan]] v případě fakult (případně [[ředitel]], pokud jde o jinou část univerzity, např. [[vysokoškolský ústav]]), toho jmenuje a odvolává rektor. Děkan je odpovědný rektorovi, rovněž se k činnosti děkana vyjadřuje [[akademický senát]] fakulty, který dohlíží na jeho činnost. Děkan má právo vybrat si své zástupce, tedy jmenuje a odvolává [[proděkan]]y. Děkan též jmenuje a odvolává [[tajemník]]a, který plní obdobnou funkci jako kvestor.
{{Viz též|Kredit (školství)}}
Organizace vysokoškolského studia probíhá po [[boloňský proces|boloňském procesu]] dle tzv. [[Kredit (školství)#Kreditní systém studia|kreditního systému studia]] (ECTS – ''European Credit Transfer and Accumulation System''), což umožňuje členům [[akademická obec|akademické obce]] určitou mobilitu.
Dle tohoto systému tak student plní určitý studijní plán, kde má do jisté míry možnost si jej přizpůsobit – ten se obvykle skládá z povinných kurzů, resp. předmětů (někdy též tzv. ''ÁčkovéA předměty''), určitého množství povinně volitelných kurzů/předmětů (někdy též tzv. ''BéčkovéB předměty'') a také volitelných kurzů/předmětů (někdy též tzv. ''CéčkovéC předměty''), přičemž povinný objem práce, kterou musí student vynaložit, se měří právě [[Kredit (školství)|kredity]].
 
==== Formy studia ====
=== Studijní programy ===
{{Viz též|Studijní program}}
Jednotlivé stupně vysokoškolského studia se člení dle typů [[studijní program|studijních programů]]. V rámci [[boloňský proces|boloňského procesu]] (vysokoškolským zákonem z roku [[1998]]) přešly české vysoké školy zcela na jednotnou třístupňovou strukturu studia. Do té doby (1990-1998) se bakalářský studijní program nazýval ''(ucelená) část vysokoškolského studia'', magisterský studijní program ''vysokoškolské studium'' a doktorský studijní program se nazýval ''postgraduální studium''. Do roku [[1989]] zde pak existovala struktura dvoustupňová: vysokoškolské studium a případná vědecká (umělecká) aspirantura.
 
==== Bakalářský studijní program ====
3 003

editací