Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 770 bajtů ,  před 2 lety
Úprava: encyklopedicky strukturován popisek fota infoboxu (popisek foto-záběru + vazba na heslo WP), typo. zn., styl. + popisek fota (Geomorfologie), doplnění kat.
| název = Železné hory
| obrázek = Železné hory, CZ170410-27.jpg
| popisek = ŽeleznéV hory;krajině krajinnávýrazný oblasthřbet v rozsahu poloh 198 až 737 m n. m.,budící dojem hornatiny vyvolává železnohorský hřbetu mohutné zemské klínové kry, veŽelezných skutečnosti plocháhor, [[vrchovinageoreliéf|georeliéfem]] ploché vrchoviny s názvem odvozeným od dobývání železné rudy, v Českomoravskérozsahu vrchovině198 [[geomorfologický celek]],737 názevm odvozenn. odm. dobývánítvořící [[železnágeomorfologický ruda|železné rudycelek]]
| alt =
| nejvyšší bod = [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
}}</ref>
 
Krajinná oblast orientovaná jihovýchod - severozápad má přibližně trojúhelníkový tvar zužující se k nejsevernějšímu výběžku na katastrálním území města [[Týnec nad Labem]] v okrese Kolín náležejícím do Středočeského kraje. Od Týnce nad Labem je protažena směrem k jihovýchodu ve vzdálenostech v rozmezí 50 – 60 km, na severovýchodním okraji v nižších nadmořských výškách k [[Proseč|Proseči]] v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje, na jihozápadě podél tektonické linie nazvané železnohorský zlom ke [[Ždírec nad Doubravou|Ždírci nad Doubravou]] v okrese Havlíčkův Brod a v územním výběžku dosahujícím až k [[Vojnův Městec|Vojnovu Městci]] v okrese Žďár nad Sázavou, obcí náležejících do Kraje Vysočina.<ref name=":0" />
 
Typem georeliéfu plochá [[vrchovina]] (nikoliv hornatina podle názvu pohoří) se střední výškou 480,4 m a sklonem 3° 45", se složitým geologickým podložím, v centrální části zejména s hlubinnými vyvřelinami tzv. železnohorského [[Pluton|plutonu]] (oblast [[Nasavrky]] - [[Trhová Kamenice]] - [[Skuteč]])<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref> v [[Sečská vrchovina|Sečské vrchovině]], na severozápadě ve [[Chvaletická pahorkatina|Chvaletické pahorkatině]] s výrazným žulovým komplexem, patřícím k nejstarším žulám v [[Český masiv|Českém masivu]].
 
Nad [[Zlom|hlubinným zlomem]] mezi Týncem nad Labem a Ždírcem nad Doubravou se vytvořil výrazný hřbet mohutné zemské klínové kry vyzdvižené v geologickém období [[Třetihory|třetihor]] (terciér)<ref name="vodicka" /> a ukloněné k severovýchodu (například linie [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] - [[Slatiňany]]), označovaný za železnohorský. Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]] je železnohorský hřbet rozrušen dvěma hlubokými údolími, severněji ležící Lovětínskou roklí a od jihu Hedvikovskou (též Hedvičino údolí). Sníženina je součástí erozně-denudační [[Podhradská kotlina|Podhradské kotliny]] a tvoří současně rozhraní mezi geomorfologickými jednotkami Železných hor.<ref name=":0" />
 
Nejvýraznější je jihozápadní hřbet Železných hor přibližně od vrcholu Skála (489,7 m n. m.) ve Chvaletické pahorkatině v katastru [[Licoměřice]] k nejvyššímu bodu v Chráněné krajinné oblasti Železné hory, vrcholu [[Vestec (hora)|Vestec]] (668,0 m n. m.) v Kameničské vrchovině na katastru [[Dolní Vestec]].
 
[[Nadmořská výška]] ploché vrchoviny klesá severozápadním směrem k evropské řece s názvem [[Labe]] a na severovýchod k linii [[Chvaletice]] - [[Slatiňany]] - [[Proseč]]. Nejníže je situovaná hladina řeky Labe v nadmořské výšce 198 m na katastrálním území Týnec nad Labem.<ref name="bina" /> Nejvyšší vrcholy Železných hor dosahují nadmořských výšek kolem 600 až 700 m na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města [[Hlinsko]] v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje.
 
V roce [[1987]] byla [[Geografický ústav ČSAV|Geografickým ústavem ČSAV]] uváděna za nejvyšší vrchol [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n. m.) v katastrálním území [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]]<ref name="lexikon-1987" /> a v roce [[2006]], po upřesnění územního vymezení [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologických jednotek]] v rámci celého Česka, byl prezentován<ref name="lexikon-2006" /> za nejvyšší bod vrchol [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]].<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
 
== Geografie ==
[[Geografie Česka]] řadí Železné hory výškovou členitostí mezi vrchoviny, slovo „hory" v jejich názvu má historický původ. Rozlohou zaujímají krajinnou oblast v nadmořských výškách 198 - 737 m, přibližně od nejnižší polohy u řeky Labe (u zdymadla) v katastru obce Týnec nad Labem na rozhraní se Středolabskou tabulí až k nejvyššímu vrcholu „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]" nad prameništi řek Krounky a Chrudimky v katastru obce Svratouch na rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou.
 
Horský dojem Železných hor vyvolává především tzv. železnohorský hřbet v pohledu od jihozápadu, například od [[Pařížov (Běstvina)|Pařížova]] z Hornosázavské pahorkatiny směrem k Třemošnici. Zejména část pohoří s názvem Kaňkovy hory se stejnojmennou národní přírodní památkou. Ve směru linie Třemošnice - Chrudim (okrajové části Železných hor), nadmořská výška postupně klesá na svahu zemské (železnohorské) klínové kry ukloněné k severovýchodu, mezi Hornosázavskou a Svitavskou pahorkatinou, z jihozápadního okraje s vrcholovou částí Kaňkových hor (až 560 m n. m. na železnohorském hřbetu) k vrcholu Podhůra (356,4 m n. m.) na severovýchodním okraji.
 
Železné hory, obecně označované jako [[pohoří]]<ref>{{Citace elektronické monografie
 
=== Původ názvu ===
Zeměpisný název ([[oronymum]]) „Železné hory"hory“ pochází podle historických pramenů od dobývání [[Železná ruda|železné rudy]], těžila se ve více lokalitách oblasti. Slovo „hory"„hory“ se v zeměpisném názvu pohoří objevilo ve významu staročeského označení pro dolování, [[důl]] (doly = hory).<ref name="lexikon-2006" /> Těžba železné rudy probíhala v okolí obcí dnešního Pardubického kraje, například [[Včelákov|Včelákova]], [[Křižanovice (okres Chrudim)|Křižanovic]], [[Vojtěchov (okres Chrudim)|Vojtěchova]], [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] ([[pyrit]]) a [[Mangan|manganová]] ruda s pyritem u [[Chvaletice|Chvaletic]].<ref name="vodicka" />
 
[[Zbraslavská kronika]] uvádí jejich latinský název „Montes ferrei"ferrei“ (česky: Hory železné). Pod tímto názvem se však rozuměla oblast v současné severozápadní části pohoří, přibližně od [[Chvaletice|Chvaletic]] k [[Lichnice|Lichnici]].<ref name="vodicka" />
 
=== Geomorfologie a přírodní poměry ===
[[Soubor:Železné hory, CZ170410-27-p.jpg|náhled|255x255pixelů|Geomorfologické členění vŽelezných pohleduhor; na železnohorskýjihozápadní hřbet odzemské jihozápadu,klínové směremkry k Třemošnici (s popisky ve fotografii), pohled od Pařížova směrem k Třemošnici]]
[[Geomorfologie]] začleňuje Železné hory mezi [[Geomorfologický celek|geomorfologické celky]] v rámci regionálního členění [[Georeliéf|georeliéfu]] (tvaru zemského povrchu) provedeného systémově pro celé území Česka. V seznamu geomorfologických jednotek nese označení třímístným indexem „IIC-3" a obecně ho charakterizuje stejná morfostruktura a historie geomorfologického vývoje.<ref name="bina" />
 
Na své jihozápadní straně jsou Železné hory zajímavé vysoko zvednutým okrajem klínové kry snižující se severovýchodním směrem, což je zřejmé například v georeliéfu od nejvyššího bodu Chvaletické pahorkatiny na vrcholu [[Krkanka (vrchol)|Krkanky]] (567,8 m n. m.) k řece Chrudimce (268 m n. m.) v katastrálním území [[Slatiňany|Slatiňan]] nebo také od nejvyššího bodu CHKO Železné hory na vrcholu Vestce (668 m n. m.) k [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenskému potoku]] (354 m n. m.) v katastrálním území [[Skuteč|Skutče]].
 
V pohledu například z [[Čáslavská kotlina|Čáslavské kotliny]] působí zlomový svah pohoří místy až horským dojmem, např. v části „Hřebeny“ náležející do Chvaletické pahorkatiny. Převýšení na některých místech dosahuje více než 200&nbsp;m a vyniká zejména nadv [[Třemošnice|Třemošnicí]]části hřbetu s dominantounázvem zříceniny„Kaňkovy hraduhory“ [[Lichnice]]náležejícím (504 m n. m.).do SvahySečské vrcholůvrchoviny. Železných hor jsou působivé svoji výškou zhruba odNad [[BernardovTřemošnice|Třemošnicí]]a veje Středočeskémhřbet krajipřerušen vdvěma pásmuhlubokými pokračujícímsoutěskami v(Lovětínskou jihovýchodníma směruHedvikovskou), kev [[Ždírecpohledu nadz Doubravou|ŽdírciHornosázavské nadpahorkatiny Doubravou]].od Najihozápadu spojnici mezi Ždírcem nad Doubravoupatrné a městemohraničující Skutečsníženinu jePodhradské geomorfologickýkotliny celeks Železnýchdominantou horzříceniny vhradu souvislém pásu[[Lichnice]] území kolem 20 km nejširší a směrem k severozápadu se postupně zužuje(504 m n. m.).
 
Svahy vrcholů Železných hor jsou působivé svoji výškou zhruba od [[Bernardov]]a ve Středočeském kraji v pásmu pokračujícím v jihovýchodním směru ke [[Ždírec nad Doubravou|Ždírci nad Doubravou]]. Na spojnici mezi Ždírcem nad Doubravou a městem Skuteč je geomorfologický celek Železných hor v souvislém pásu území kolem 20 km nejširší a směrem k severozápadu se postupně zužuje.
Na mnoha místech Železných hor najdeme doklady o [[Geologický čas|geologické minulosti]] Země v podobě hornin různého stáří. Zvláště atraktivní jsou například rokle Lovětínská a Hedvikovská (též Hedvičino údolí) u Třemošnice, řeka Chrudimka v hlubokých údolích přírodních rezervací [[Krkanka]] a [[Strádovské Peklo]]. V oblasti kolem [[Prachovice|Prachovic]] se doposud těží [[vápenec]], v důsledku těžby byly objeveny i krasové jevy u Vápenného Podola. V oblasti Skutečské pahorkatiny ([[Žumberk]], [[Leštinka]], [[Skuteč]]) jsou stále činné [[Kamenolom|kamenolomy]] s těžbou [[Žula|žuly]]. V oblasti je také mnoho zatopených bývalých lomů, které dotváří na mnoha místech krajinný ráz Železných hor.
 
Na mnoha místech Železných hor najdeme doklady o [[Geologický čas|geologické minulosti]] Země v podobě hornin různého stáří., Zvláštězvláště atraktivní jsou například rokle Lovětínská a Hedvikovská (též Hedvičino údolí) u Třemošnice, a řeka Chrudimka v hlubokých údolích přírodních rezervací [[Krkanka]] a [[Strádovské Peklo]]. V oblasti kolem [[Prachovice|Prachovic]] se doposud těží [[vápenec]], v důsledku těžby byly objeveny i krasové jevy u Vápenného Podola. V oblasti Skutečské pahorkatiny ([[Žumberk]], [[Leštinka]], [[Skuteč]]) jsou stále činné [[Kamenolom|kamenolomy]] s těžbou [[Žula|žuly]]. V oblasti je také mnoho zatopených bývalých lomů, které dotváří na mnoha místechdotvářejících krajinný ráz Železných hor.
Pohoří má trojúhelníkový půdorys protažený od jihovýchodu k severozápadu, podle geologických map<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
 
Pohoří má přibližně trojúhelníkový půdorys protažený od jihovýchodu k severozápadu, podle geologických map<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Podle charakteru georeliéfu Železných hor se geomorfologický celek člení na dvě části. Menší [[geomorfologický podcelek]] o rozloze 159,16 km² na severozápadě je [[Chvaletická pahorkatina]] (index IIC-3A), která je v úzkém pásu od [[Pardubická kotlina|Pardubické kotliny]] směrem k [[Čáslavská kotlina|Čáslavské kotlině]] protnuta řekou [[Labe]] v délce několika set metrů a za ní, na jejím pravém břehu, končí nízkými pahorky. Chvaletická pahorkatina se již dále nečlení.
 
Vyšší a plochou rozsáhlejší v jihovýchodní části pohoří je geomorfologický podcelek s názvem [[Sečská vrchovina]] (index IIC-3B) o rozloze 602,61 km² , jejíž hydrografickou osu tvoří Chrudimka, nejvýznamnější řeka oblasti, s ostrým ohybem v prostoru [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrže Seč]]. Skladebnou část Sečské vrchoviny tvoří čtyři [[Geomorfologický okrsek|geomorfologické okrsky]]: [[Kameničská vrchovina]] (index IIC-3B-1), [[Skutečská pahorkatina]] (index IIC-3B-2), [[Stružinecká pahorkatina]] (index IIC-3B-3) a [[Podhradská kotlina]] (index IIC-3B-4).<ref name="bina" /> Řádově nejnižší geomorfologické jednotky se dále nedělí, obecně je charakterizuje typ georeliéfu se stejným původem povrchových tvarů a s podobnou výškovou polohou.
 
Železné hory jsou podle [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologického členění]] georeliéfu Česka součástí geomorfologické podsoustavy s názvem [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] (index IIC), náležející do geomorfologické [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské soustavy]] (index II) v rámci provincie [[Česká vysočina]] (index se neuvádí).<ref name="lexikon-2006" />
 
Při výzkumných úkolech používají autoři různá kriteria pro geomorfologické členění zkoumaného území; pro oblast Železných hor vzniklo například členění v rozsahu, který uvádí tabulka:{{Doplňte zdroj}}
Do 19. století byla oblast Železných hor zmiňována v souvislosti s dobýváním železné rudy bez konkrétního územního vymezení. Podle historických pramenů ([[Zbraslavská kronika]]) a odborně populárních publikací (Železné hory očima geologa) se jednalo o severozápadní oblast od řeky Labe směrem k Podhradí se zříceninou hradu Lichnice.<ref name="vodicka" />
 
V [[19. století]] vedl v oblasti geologický výzkum [[Jan Krejčí (geolog)|Jan Krejčí (1825-1887)]], významný český přírodovědec, který se podílel na geologickém mapování Čech. V publikovaných výsledcích své práce použil pro zkoumané území název Železné hory a původně menší „historickou oblast" vymezil hranicí vedenou od [[Labe|řeky Labe]] u [[Týnec nad Labem|Týnce nad Labem]] jihovýchodním směrem až k Hlinsku, od něho ke Skutči a následně přes Slatiňany k Heřmanovu Městci a dále k Přelouči, opět k řece Labi.<ref name="vodicka" />
 
V průběhu [[20. století]] vymezil oblast Železných hor v důsledku kodifikace názvů geomorfologických jednotek bývalý [[Geografický ústav ČSAV|Geografický ústav Československé akademie věd]] (v roce 1993 zrušen) s jihovýchodní hranicí v oblasti mezi Hlinskem a Kameničkami s nejvyšším bodem na vrcholu Pešava (697,0 m n. m.).<ref name="lexikon-1987" />
 
Výzkumem Železných hor se intenzivně zabýval také geolog a petrograf [[Jindřich Vodička (1921 - 2006)]], pracovník bývalého [[Ústřední ústav geologický|Ústředního ústavu geologického]] v Praze. V poslední práci z roku [[1997]] (sborník „Železné hory očima geologa"geologa“) vymezil Železné hory hranicí vedenou zhruba od řeky Labe u Týnce nad Labem směrem na [[Semtěš]], [[Ronov nad Doubravou]], [[Třemošnice|Třemošnici]], [[Běstvina|Běstvinu]], [[Maleč]] a [[Ždírec nad Doubravou]], dále ve směru na [[Hlinsko]] a [[Skuteč]], od ní na [[Vrbatův Kostelec]], [[Slatiňany]], [[Rabštejnská Lhota|Rabštejnskou Lhotu]], [[Heřmanův Městec]], [[Choltice]] a [[Přelouč]], zpět k řece Labi.<ref name="vodicka" /> Podle zmíněného územního vymezení Železných hor by jejich nejvyšším bodem byl [[Vestec (hora)|Vestec]] (668,0 m n.m.), který je v současnosti nejvyšším bodem na území [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|Chráněné krajinné oblasti Železné hory]].<ref name="drusop-zh" />
 
Ve své práci se Jindřich Vodička zmiňuje také o vhodnosti úpravy hranic chráněného území ve prospěch CHKO Železné hory, mj. i v oblasti mezi [[Trhová Kamenice|Trhovou Kamenicí]] a Hlinskem. Uvádí také, že název „Železné hory"hory“ v současnosti (rok 1997) platí v jiném pojetí geografickém, geologickém a topografickém, než tomu bylo v minulosti.<ref name="vodicka" />
 
Počátek [[21. století]] umožnil novými technologiemi přezkoumat dosavadní [[geomorfologické členění Česka]] a vypracovat novou digitální mapu na podkladu vrstevnicové mapy a upřesnit výměry geomorfologických jednotek, včetně jejich hranic. Jihovýchodní rozhraní Železných hor na styku s [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvrateckou vrchovinou]] doznalo změn, hranice je vedena katastrálním územím obce [[Svratouch]] s nejvyšším bodem U oběšeného (737,4 m n. m.).<ref name="lexikon-2006" />
Při průzkumech v jednotlivých lokalitách bylo zjištěno více než 100 druhů [[Hornina|hornin]] s mnoha vzácnými [[Minerál|minerály]], některé patří k vůbec nejstarším v Českém masivu. V severovýchodní části (Chvaletická pahorkatina) tvoří [[Mateční hornina|podloží]] břidlice, [[Sedimentární hornina|droby]], [[fylit]]y a [[svor]] železnohorského proterozoika a také [[Žula|žuly]] chvaletického masivu (stáří 480 milionů let).<ref name=":10" /> V centrální části Železných hor jsou v důsledku zlomů rozšířeny [[Intruzivní hornina|hlubinné vyvřeliny]] (plutonity) a to žuly, [[Granodiorit|granodiority]] a [[Diorit|diority]] železnohorského (nasavrckého) [[Pluton|plutonu]]. Podloží v oblasti Sečské vrchoviny tvoří také [[břidlice]], fylity, [[Prachovec|prachovce]] a [[Vápenec|vápence]] chrudimského staršího paleozoika. Především v jihozápadní části Železných hor se nachází [[Amfibolit|amfibolity]], [[Pararula|pararuly]] a svory kutnohorského [[Krystalinikum|krystalinika]].<ref name=":1" />
 
V žulách u [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetína]] byl zjištěn výskyt zeleného [[Beryl|berylu]], u [[Turkovice|Turkovic]] vulkanitů pocházejících ze sopek aktivních před 520 miliony let. Na roky 2014 - 2018 bylo naplánováno nové základní geologické mapování Železných hor.<ref name=":10" />
 
=== Vodstvo ===
[[Soubor:Řeka Krounka (Zhoř), CZ150531-027.jpg|náhled|260x260bod|Krounka; významná řeka na jihovýchodním okraji Železných hor, pramení pod jejich nejvyšším vrcholem „U oběšeného" ( podobně jako Chrudimka), v oblasti rozsáhlých původních luk s pomístním názvem „Na panenkách", v horním toku tvoří rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou]]
[[Vodstvo]] Železných hor náleží do [[Povodí v Česku|povodí]] evropské řeky [[Labe]], kromě malého území jižně od vrcholu „U oběšeného"oběšeného“ v katastru obce Svratouch, které je odvodňováno do řeky [[Svratka|Svratky]], levostranného přítoku [[Dyje]] náležející do povodí [[Morava (řeka)|Moravy]] v Česku a evropské řeky [[Dunaj]].<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
 
==== Evropské rozvodí ====
Hlavní evropské [[rozvodí]] Labe - Dunaj prochází oblastí na jihovýchodním okraji, katastrálním územím obcí [[Svratouch]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] a [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]]. [[Rozvodnice]] leží přibližně na spojnici míst od vrcholu sedla mezi vrchy „U„[[U oběšeného" (vrchol)|U oběšeného]]“ a „Otava"„[[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]]“, na rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou: vrchol U oběšeného (737,4 m n. m.), lokalita K Chlumětínu (698,5 - 716,6 m n. m.), Peškův vrch (716,8 m n. m.) v katastru Svratouch, Chlumětínská cesta (672 m n. m.), silnice II/343 (651,9 m n. m.) v katastru Svratka, lokalita Na Ševčičce (652 m n. m.), silnice Herálec - Vortová (654 m n. m. v lokalitě Familie) v katastru Herálec. Rozvodnice dále pokračuje k vrcholu „Otrok"„Otrok“ v [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvratecké vrchovině]].<ref name=":5">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
==== Vodní toky ====
Nejvýznamnější [[Vodní tok|vodní toky]] oblasti jsou Labe a Chrudimka, přítoky Doubravy a Svratky odvodňují okrajové části.
* [[Labe]], evropská řeka protékající Chvaletickou pahorkatinou v délce cca 3 km ([[Kojice]] - [[Týnec nad Labem]]).<ref name=":0" />
* [[Chrudimka]], nejvýznamnější řeka Sečské vrchoviny. K prudké změně toku řeky pod skalním ostrohem [[Oheb]] (dnes viditelné ve [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]]) došlo v důsledku změn tektonického původu ve třetihorách na železnohorské linii. Zdvih zemské kry způsobil změnu sklonu zemského povrchu a vodní tok (dnes Chrudimka) protékající původně od Nové Vsi lokalitou v části obce [[Hoješín]], přibližně v dnešní ose Počáteckého a následně [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]] do řeky Doubravy, prudce změnil směr po ukloněném zemském povrchu k severovýchodu, do „nového" koryta, dnes v hydrogeografické ose [[vodní nádrž Seč]] - [[Křižanovice (okres Chrudim)|Křižanovice]].<ref name=":3" />
* [[Doubrava (řeka)|Doubrava]], řeka v Hornosázavské pahorkatině a Středolabské tabuli, pravostrannými přítoky odvodňuje Podhradskou kotlinu (Zlatý potok) a jihozápadní železnohorský hřbet.<ref name=":0" />
* [[Svratka]], koryto řeky tvoří na jihovýchodním okraji geomorfologického celku rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou (Svratka - Herálec) a odvodňuje také malé území Kameničské vrchoviny v oblasti Svratouchu.<ref name=":4" />
 
==== Vodní nádrže ====
* [[Vodní nádrž Hamry]]; horní tok řeky, projektována v říčním 93,1 km, podloží rulová hornina s obsahem křemene, sypaná hráz z vytěženého materiálu v okolí s výškou 13 m, objem zadržované vody 2,2 milionu m³. Stavba zahájena 15. listopadu 1907, přehrada uvedena do provozu v září a stavba kolaudovaná v říjnu 1912, v roce 1922 zvýšena hráz o 0,85 m, v letech 1931 - 1933 o další 1 m, včetně zesílení betonovým pláštěm a kamenným obkladem na návodní straně. V roce 1961 využita pro vodárenské účely pro oblast Hlinska a okolí.<ref name=":3" />
* [[Vodní nádrž Seč]]
* [[Vodní nádrž Padrty]] (Seč II, též pomístně „Na Plajchu"Plajchu“<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
 
==== Nejvyšší vrcholy ====
* [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]], 737,4 m (nejvyšší bod Železných hor / [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]] / Kameničské vrchoviny); [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|CHKO Žďárské vrchy]], [[Svratouch]] - pomístně též Na panenkách, vrcholová část pole, louky, dostupná z obce Svratouch a z turistické trasy Klubu českých turistů od Filipovského pramene řeky Chrudimky po neznačené polní cestě, rozhledové místo: obec Svratouch, částečně [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]], [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]], [[Žďárské vrchy]] - [[Devět skal]], [[Žákova hora]], [[Kamenný vrch (Žďárské vrchy)|Kamenný vrch]], [[Malinská skála|Malínská skála]], [[Buchtův kopec]], [[Karlštejn (Svratouch)|Karlštejn]], Louckého kopec, při dobré viditelnosti [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Hrubý Jeseník]], částečně [[Orlické hory]].
* Peškův vrch, 716,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, Svratouch, vrcholová část zalesněná, dostupná po neznačené polní cestě z cesty Svratka - Chlumětín s turistickou trasou Klubu českých turistů, pod lesem rozhledové místo: obec Svratka, částečně Svratouch, Herálec, Žďárské vrchy: Devět skal, Žákova hora, Kamenný vrch, Karlštejn, Louckého kopec.
* Na kopci, 701,4 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, [[Chlumětín]], vrcholová část pastviny, rozhledové místo: obec Chlumětín, Žďárské vrchy.
* [[Vojtěchův kopec (vrchol)|Vojtěchův kopec]], 673,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, [[Volákův kopec|PR Volákův kopec]], [[Kameničky]], vrcholová část zalesněná s bývalým kamenolomem zatopeným vodou, k němu z Kameniček polní cesta s turistickou trasou Klubu českých turistů, rozhledové místo: obec Kameničky, částečně Jeníkov, Chlumětín, [[Krejcar (rybník)|rybník Krejcar]], Žďárské vrchy.
* [[Vestec (hora)|Vestec]], 668,0 m (významný bod Železných hor / Sečské vrchoviny / Kameničské vrchoviny); nejvyšší bod na území CHKO Železné hory, [[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]], vrcholová část pole a pás dřevin, radiokomunikační věž a zakrytá šachta po radioaktivním průzkumu z 50. let 20. století, z [[Horní Vestec|Horního Vestce]] polní cesta s turistickou trasou Klubu českých turistů, rozhledové místo: krajina CHKO Železné hory od [[Ždírec nad Doubravou|Ždírce nad Doubravou]] po [[Libice nad Doubravou|Libici nad Doubravou]], [[Stružinecká pahorkatina]] Železných hor.
* [[Spálava (vrchol)|Spálava]], 662,9 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Železné hory, [[Spálava]], vrcholová část pole, dříve s dřevěnou rozhlednou, dostupná z obce Spálava po zpevněné cestě s turistickou trasou Klubu českých turistů, pod vrcholem [[Spálava (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Spálava]], rozhledové místo: Spálava - část Libice nad Doubravou, krajina CHKO Železné hory.
* [[Zuberský vrch]], 650,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Železné hory, [[Trhová Kamenice]], vrcholová část pole, louky s dřevinami, dostupná ze silnice Trhová Kamenice - [[Zubří (Trhová Kamenice)|Zubří]] s turistickou trasou Klubu českých turistů, pod vrcholem SV směrem rozhledna a v JZ směru [[Zubří (přírodní rezervace)|Přírodní rezervace Zubří]], kromě rozhledny - krajina Železných hor, Žďárských vrchů a při dobrém počasí [[Krkonoše]], Orlické hory, Králický Sněžník i rozhledové místo: krajina CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy.
* [[Polom (vrchol)|Polom]], 648,6 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Železné hory, [[Horní Bradlo]], zalesněná vrcholová část, dostupná turistickou trasou Klubu českých turistů, pod vrcholem významná [[Polom (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Polom]] na dvou lokalitách.
 
 
== Národní geopark ==
[[Národní geopark Železné hory]] o rozloze 777,5 km² byl vyhlášen v roce 2012, plochou zahrnuje i významné geologické lokality mimo geomorfologický celek Železných hor na jihozápadě a severovýchodě. Zřízení [[Geopark|geoparku]] bylo oceněním přírodní a krajinné oblasti, stalv seroce kandidátem2016 probyl zapsání do seznamu světových [[Geopark|geoparků]] [[UNESCO]]. Příroda geoparku je bohatá smíšenými lesy s mnoha místy zachovávajícími si původní ráz a mající unikátní geologickou historii s pestrou geologickou stavbou. Svým geologickým podložím náleží k nejstarším na území Česka. Bohatost a rozmanitost přírodních jevů je na území Železných hor významem jedinečná a mimořádněkandidátem<ref>{{Citace zajímavá.periodika
| příjmení = Vaníček
| jméno = Lukáš
| titul = Geopark Železné hory se nestane součástí UNESCO
| periodikum = Chrudimský deník
| datum = 2017-06-27
| ročník =
| číslo =
| strany =
| poznámka = Elektronické vydání - Chrudimský deník.cz
| url = http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/geopark-zelezne-hory-se-nestane-soucasti-unesco-20170627.html
}}</ref> pro zapsání do seznamu světových [[Geopark|geoparků]] [[UNESCO]]. Příroda geoparku je bohatá smíšenými lesy s mnoha místy zachovávajícími si původní ráz a mající unikátní geologickou historii s pestrou geologickou stavbou. Svým geologickým podložím náleží k nejstarším na území Česka. Bohatost a rozmanitost přírodních jevů je na území Železných hor významem jedinečná a mimořádně zajímavá.
 
[[Geologický čas|Geologickou minulost]] Železných hor prezentují:<ref name=":10">{{Citace monografie
* [[Mezozoikum|Druhohory]] (mezozoikum); lokality [[Rabštejnská Lhota]] (přírodní památka [[Na skalách (přírodní památka, okres Chrudim)|Na skalách]], oblast [[Křídové moře|křídového moře]]), [[Škrovád]] (pískovce, bývalé lomy na stavební a sochařský kámen), [[Bítovany]] (skalní výchoz slepenců a pískovců, kousky uhlí na kaolinizované žule), [[Vrbatův Kostelec]] (opuky a pískovce s zkamenělinami), [[Skutíčko]] (výskyt křídového uhlí a jantaru) na severovýchodním okraji oblasti a také za ní ve [[Svitavská pahorkatina|Svitavské pahorkatině]].
* [[Plutonická hornina|Hlubinné vyvřeliny]] (plutonity); lokality [[Chvaletice]] (červená hrubozrnná žula s výskytem pyritu a žilného křemene), [[Morašice (okres Chrudim)|Morašice]] (v lesní prostoru veliké kameny nazývané „obří postele" z červené žuly se stopami mrazového zvětrávání), [[Libkov (okres Chrudim)|Libkov]] (bývalý lom s těžbou kamene pro stavbu přehrady Seč, z lomu se přepravoval lanovkou 7 km dlouhou), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] (bývalé doly na železnou rudu a pyrit, nejstarší továrna na kyselinu sírovou v českých zemích), [[Nasavrky]] (bývalé kamenolomy a informační stanoviště s ukázkami hornin), [[Žumberk]] (činný lom s těžbou tzv. žumberecké načervenalé žuly v hlubokém údolí řeky Ležák), [[Bošov (Miřetice)|Bošov]] (skalní výchozy nad řekou Ležák, ukázka mísení magmat představovaných načervenalou žulou a tmavým gabrem), [[Ctětín]] (žulový kamenolom s výskytem oválných bloků navětralé žuly), [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetín]] (v okolí převážně již bývalé kamenolomy), [[Srní (Hlinsko)|Srní]] (kamenolom na tzv. hlineckou šedou žulu dobývanou již od roku 1902, z ní vyrobeny i žulové pomníky umístěné v bývalé osadě [[Ležáky]]).
Národnímu geoparku a životnímu prostředí krajinné oblasti věnovala veřejnoprávní Česká televize dokumentární pořad nazvaný „Kameny a voda z Železných hor"hor“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
 
=== Obce a pamětihodnosti ===
V krajinné oblasti se jednotlivé stavby (například kaple Panny Marie - Horní Bradlo, kostel Nejsvětější Trojice - Kameničky, kostel Nanebevzetí Panny Marie - Skuteč, zámek - Nasavrky), dnes některé jen z části dochované (hrady Lichnice, Oheb, Rabštejn, Strádov, Žumberk<ref name=":15">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Marounek
| jméno = Jiří
| datum přístupu = 2017-05-21
| poznámka = Projekt webových stránek + fotodokumentace objektu
}}</ref>), ale i celé části obcí (lidové stavby - [[Betlém (Hlinsko)|Betlém v Hlinsku]]) staly dominantními a estetickými prvky. Zvláště ve východní polovině Železných hor se dochovalo množství původních roubených stavení, která dotvářejí atmosféru této jedinečné části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. Nejzajímavější roubenky ([[Lidové stavitelství|lidové stavby]]) byly soustředěny z oblasti tzv. Českého Horácka do muzea v přírodě na [[Veselý Kopec|Veselém Kopci]] ([[Soubor lidových staveb Vysočina]]).<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
* [[Prachovice]]; kaple Nanebevzetí Panny Marie, obec nejznámější podle rozsáhlého lomu na [[vápenec]] a výroby cementu, mineralogická lokalita (nálezy kalcitových [[Geoda|geod]]).
* [[Rabštejnská Lhota]]; zřícenina hradu [[Rabštejnek (hrad)|Rabštejn]] pod vrcholem Rabštejnek (400,6 m n. m.).
* [[Seč (okres Chrudim)|Seč]]; zámek (dnes městský úřad), kostel sv. Vavřince, [[Oheb]] (zřícenina hradu), [[Vildštejn (hrad, okres Chrudim)|Vildštejn]] (zřícenina hradu), Sečská přehrada s rozsáhlou rekreační oblastí, [[Přemilov]] (památný strom „[[Jilm habrolistý na Přemilově]]"), [[Hoješín]] (zámek veřejně nepřístupný).
* [[Semtěš]]; tvrz (gotická věž využívaná jako rozhledna).
* [[Skuteč]]; kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Božího Těla, muzeum obuvi a kamene, žulová naučná stezka.
* [[Svojšice (okres Pardubice)|Svojšice]]; zřícenina tvrze (14. stol.), rodiště manželky [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]].
* [[Trhová Kamenice]]; kostel sv. Filipa a Jakuba, muzeum, nad městysem rozhledna [[Zuberský vrch (rozhledna)|Zuberský vrch]] pod vrcholovou částí Zuberského kopce.
* [[Třemošnice]]; v části města [[Podhradí v Železných horách]] - [[Lichnice]] (zřícenina hradu) a památný strom „[[Žižkův dub (Třemošnice)|Žižkův dub]]", v Závratci [[Berlova vápenka]], přírodní památka [[Na Obůrce]] (na rozhraní s Doubravskou brázdou).
* [[Vysočina (okres Chrudim)|Vysočina]]; soubor lidových staveb v prostředí muzea v přírodě ([[Soubor lidových staveb Vysočina]]).
* [[Žumberk]]; zřícenina [[Žumberk (hrad)|hradu]] (kulturní památka)<ref name=":15" />, činný kamenolom (těžba tzv. červené [[Žula|žuly]]).
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000 - list č. 45
}}</ref>
* Havlíčkobrodsko (mapa č. 46), jihozápadní okraj, zejména katastrální území obce [[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]] s vrchem Vestec - města [[Ždírec nad Doubravou]] - městyse [[Krucemburk]].<ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000 - list č. 46
}}</ref>
* Vysokomýtsko a Skutečsko (mapa č. 47), severovýchodní část, zhruba v trojúhelníku město [[Hlinsko]] -– městys [[Včelákov]] -– obec [[Pustá Kamenice]].<ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000 - list č. 47
}}</ref>
* Žďárské vrchy (mapa č. 48), jihovýchodní okraj, ohraničený přibližně městem [[Hlinsko]] - obcemi [[Pustá Kamenice]] a [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] - městysem [[Vojnův Městec]].<ref name=":5" />
Některé turistické mapy ve vyznačeném obrysu pohoří nezachycují části území geomorfologického celku,<ref name="mapa" /> například východně od Hlinska vynechávají území s vrcholy „Pešava"„Pešava“ a „U oběšeného"oběšeného“, rozhraní krajinné oblasti vedou u Hlinska od [[Chrudimka|řeky Chrudimky]] korytem jejího pravostranného přítoku [[Blatenský potok (přítok Chrudimky)|Blatenského potoku]], od něho lokalitou [[Ratajské rybníky]] a podél bezejmenné vodoteče svahem vrcholu „Čertovina"„Čertovina“ dále k „Dědovskému kopci"kopci“ a od něho k železniční stanici [[Čachnov]]. Mimo vyznačený obrys pohoří jsou části katastrů obcí Hamry, Chlumětín, Jeníkov, Kameničky, Pustá Kamenice a Svratouch.
 
=== Turistické trasy ===
Oblastí Železných hor jsou vedeny turistické trasy značené Klubem českých turistů, uvádí je mapy Železné hory<ref name=":6" />, Havlíčkobrodsko<ref name=":7" />, Vysokomýtsko a Skutečsko<ref name=":8" /> a také Žďárské vrchy<ref name=":5" />, jsou dostupné na on-line mapě,<ref name="mapa" /> úseky tras prezentují řádově nižší geomorfologické jednotky Železných hor, viz [[Chvaletická pahorkatina]], [[Kameničská vrchovina]], [[Skutečská pahorkatina]], [[Stružinecká pahorkatina]] a [[Podhradská kotlina]].
 
Vlastivědné poznánípoznávání Železných hor umožňují naučné stezky:<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Krejčí
| jméno = Miloš
}}</ref>
* Lesní stezka Podhůra; zřizovatel Městské lesy [[Chrudim]], lesní lokalita Podhůra, okrajová část Železných hor (Kameničské vrchoviny), ve vrcholové části Podhůra (356,4 m n. m.) geomorfologický útvar Čertova skála a [[rozhledna Bára]] II (cca 3 km).
* Ležáky; po stopách tragických událostí a odbojové činnosti v době [[II. světová válka|II. světové války]] (vypálení osady Ležáky 24.6.1942, činnost skupiny zvláštní výsadkové operace „[[Silver A]]" spojené s osudy obyvatel a odbojem v Železných horách), [[Ležáky|Národní kulturní památka Ležáky]] (pietně upravené místo a muzeum) - [[Vrbatův Kostelec]] (cca 8 km).
* MAGMA (odvozeno: MAlebný Geologický MAglajz); naučná geologická stezka, vytyčená především pro cyklisty na trase [[Hlinsko]] [[Chrudim]], 8 zastávek (cca 56 km).
* Město dvou moří; geologická minulost Země v Železných horách, významná geologická lokalita (sedimenty dvou moří), [[Heřmanův Městec]] - [[Radlín]] (cca 7 km).
* Raškovickými lomy; historie těžby kamene, život vesnice, od rozhledny [[Rozhledna Barborka|Barborka]], [[Horní Raškovice]] - [[Svinčany]] (cca 2,2 km).
* Rybniční soustava Heřmanoměstecka; historie [[Rybníkářství na Pardubicku|rybníkářství]], výroby cihel, lokalita hliniště, oblast rybníku Konopáč, [[Heřmanův Městec]] (cca 2,2 km).
* Z potůčku potok, z říčky řeka; tři trasy směřující k [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]] podél vodních toků a ploch v různých délkách: [[Mělice]] - [[Heřmanův Městec]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 29 km), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] - [[Nasavrky]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 22 km), [[Ronov nad Doubravou]] - [[Pařížov (Běstvina)|Pařížov]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Geomorfologie|geomorfologicky]] významná trasa: z [[Ronovská kotlina|Ronovské kotliny]] [[Středolabská tabule|Středolabské tabule]] prochází přes [[Golčojeníkovská pahorkatina|Golčojeníkovskou pahorkatinu]] a [[Doubravská brázda|Doubravskou brázdu]] [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] do oblasti [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]] Železných hor (cca 14 km).
* Žulová stezka Horkami; věnovaná geologii a přírodě Železných hor, také kamenické historii ([[Skutečská pahorkatina]]), lesní lokalita Horka, katastr [[Skuteč]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
 
=== Cyklotrasy ===
Železnými horami je vedena například středně obtížná až obtížná kopcovitá část dálkové trasy Praha - Brno, označenév Česku cyklotrasa označená číslem 1, v úseku [[Třemošnice]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] - [[Rušinov]] - [[Horní Bradlo]] - [[Trhová Kamenice]] - [[Hlinsko]] - [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]], na kterou navazuje mnohonavazují dalšíchdalší trascyklotrasy.<ref name="mapa" />
 
=== Rozhledny a přístupné věže ===
* [[Rozhledna Bára|Bára II]] ([[Chrudim]]).
* [[Rozhledna Boiika|Boiika]] ([[České Lhotice]]).
* [[Lichnice (rozhledna)|Milada – Lichnice]] ([[Třemošnice]]).
* [[Zuberský vrch (rozhledna)|Rozhledna Zuberský vrch]] ([[Trhová Kamenice]]).
* [[Vojtěchov (rozhledna)|Vojtěchovská rozhledna]] ([[Vojtěchov (okres Chrudim)|Vojtěchov]]).
* [[Zuberský vrch (rozhledna)|Rozhledna Zuberský vrch]] ([[Trhová Kamenice]]).
 
=== Turistické zajímavosti ===
 
== Dopravní cesty ==
Železné hory protíná několik silnic I. třídy: [[silnice I/2]] v úseku [[Zdechovice (okres Pardubice)|Zdechovice]] - [[Bernardov]], [[silnice I/17]] v úseku [[Heřmanův Městec]] - [[Podhořany u Ronova|Podhořany]], [[silnice I/37]] v úseku [[Slatiňany]] - [[Trhová Kamenice]] - [[Ždírec nad Doubravou]] a [[silnice I/34]] v úseku [[Ždírec nad Doubravou]] - [[Hlinsko]] - [[Krouna]], na které navazují silnice nižších tříd. Významné jsou železniční dopravní cesty.<ref name=":4" />
 
=== Železnice ===
| datum přístupu = 2017-04-27
}}</ref> Do podhůří Železných hor směřuje i regionální trať do Třemošnice. Železniční stanice a zastávky jsou převážně i výchozí místa pro turistiku do oblasti Železných hor.
* [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|Železniční trať 010]] (Praha - Kolín - Česká Třebová) v úseku [[Týnec nad Labem]] - [[Chvaletice]]; součást celostátní dráhy a také I. tranzitního a III. tranzitního železničního koridoru, významná pro oblast Chvaletické pahorkatiny a spojení do oblasti Železných hor, v Přelouči odbočuje železniční trať 015 (Přelouč - Parchovice) a v Pardubicích železniční trať 238 (Pardubice - Havlíčkův Brod).
* [[Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod|Železniční trať 238]] (Pardubice - Havlíčkův Brod) v úseku [[Vrbatův Kostelec]] - [[Ždírec nad Doubravou]]; součást celostátní dráhy, v úsecích Chrudim - Vrbatův Kostelec přibližně kopíruje severovýchodní okraj Železných hor. Od Vrbatova Kostelce (375 m n. m.) stoupá železniční trať v mnoha zákrutách k vrcholové části tzv. vnitřního hřebene Železných hor a překonává ho v železničním úseku mezi zastávkou [[Holetín]] a stanicí [[Hlinsko v Čechách]] v nadmořské výšce 600 m v lokalitě „Hanusovo položení"položení“ pod vrcholem Medkovy kopce (638,0 m n. m.).<ref name=":4" /> Železniční trať je významná pro dopravní obsluhu a přepravu v oblasti Kameničské vrchoviny, Skutečské a Stružinecké pahorkatiny, v železniční stanici Žďárec u Skutče (dříve Skuteč) odbočuje regionální dráha železniční trati 261 (Svitavy - Žďárec u Skutče).
* [[Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče|Železniční trať 261]] (Svitavy - Žďárec u Skutče) v úseku [[Pustá Kamenice]] - [[Čachnov]] - [[Krouna]] - [[Předhradí (okres Chrudim)|Předhradí]] - [[Skuteč]] - [[Žďárec u Skutče]]; regionální dráha vedená po okraji oblasti Železných hor, významná pro turistiku do oblasti Skutečské pahorkatiny a Kameničské vrchoviny.
* [[Železniční trať Přelouč–Prachovice|Železniční trať 015]] (Přelouč - Prachovice) v úseku [[Heřmanův Městec]] - [[Prachovice]]; vedená do centrální části s velkolomem na vápenec, v minulosti významná především pro nákladní přepravu vápence a cementu (Prachovice, Vápenný Podol).
* [[Železniční trať Čáslav–Třemošnice|Železniční trať 236]] (Čáslav - Třemošnice); odbočuje ze železniční trati 230 (Kolín - Havlíčkův Brod), významná pro turistiku do oblasti Podhradské kotliny a Kameničské vrchoviny.
 
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geologie/ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – Správa CHKO Železné hory: Geologie]
* [http://mapy.nature.cz/ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – aplikace MapoMat (Přírodní poměry aj.)]
* [http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-792179,-1047128&scale=1500000&center=-664015,-1083799&scale=500000 Česká geologická služba. Železné horyGeologická vmapa geologickéČeské republiky: přibližně kompozice Železné hory mapě(mapa 1:50 000)]
* [http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/ Správa CHKO Žďárské vrchy]
* [http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geologie/ AOPK ČR. GeologieSpráva CHKO Železné hory]
* Železné hory – [http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%BEelezn%C3%A9+hory slovní spojení] (Internetová jazyková příručka)
* [http://mapy.nature.cz/ AOPK ČR. Železné hory v aplikaci MapoMat : Přírodní poměry/Geomorfologie]
* [http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-792179,-1047128&scale=1500000&center=-664015,-1083799&scale=500000 Česká geologická služba. Železné hory v geologické mapě 1:50 000]
 
{{Portály|Česko|Geografie}}
 
[[Kategorie:Železné hory| ]]
[[Kategorie:Českomoravská vrchovina]]
[[Kategorie:Geomorfologické celkyVrchoviny v Česku]]
[[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]]
[[Kategorie:Železné hory| ]]
[[Kategorie:Pohoří v Česku]]
[[Kategorie:Geografie Pardubického kraje]]
[[Kategorie:Okres Chrudim]]
[[Kategorie:Okres Pardubice]]
[[Kategorie:Okres Svitavy]]
[[Kategorie:Geografie Středočeského kraje]]
[[Kategorie:Okres Kolín]]
[[Kategorie:Okres Kutná Hora]]
[[Kategorie:Geografie Kraje Vysočina]]
[[Kategorie:Okres Havlíčkův Brod]]
[[Kategorie:PohoříOkres vŽďár Českunad Sázavou]]
[[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]]