Houby vřeckovýtrusné: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 188.120.212.56 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 194.228.13.43
Jarka D (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 8:
}}
[[Soubor:C albicans en.jpg|thumb|''[[Candida albicans]]'', parazitická kvasinka]]
'''Vřeckovýtrusné houby''' čili '''askomycety''' jsou druhově nejpočetnějším [[Oddělení (biologie)|oddělením]] [[houby|hub]] obsahujícíobsahujícím cca 60 tisíc 000 druhů. S výjimkou [[Kvasinky|kvasinek]] mají téměř všichni zástupci dobře vyvinuté článkované [[podhoubí]]. V přehrádkách mezi jednotlivými [[buňka]]mi podhoubí jsou otvory umožňující přechod [[cytoplazma|cytoplazmy]] i [[buněčné jádro|buněčných jader]]. Charakteristickým znakem vřeckovýtrusných hub je tvorba pohlavních orgánů a specializovaných jednobuněčných [[sporangium|sporangií]], nejčastěji kyjovitého tvaru – [[vřecko|vřecek]].
 
[[Vřecko]] obvykle obsahuje osm [[výtrus]]ů zvaných [[askospora|askospory]] a otvírá se nejčastěji víčkem nebo štěrbinou. U vývojově starších druhů vznikají vřecka na konci [[hyfa|hyf]], u vývojově novějších vytvářívytvářejí výtrusorodou vrstvu na povrchu nebo uvnitř [[plodnice|plodnic]].
 
== Rozmnožování ==
Vřeckovýtrusné houby se rozmnožují [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]] i [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavně]];, ale u některých druhů (například [[štětičkovec]]) ale nebyl pohlavní způsob rozmnožování zjištěn.
 
V klasickém schématu vřeckovýtrusných hub převažuje [[haploidní]] hyfovité (vláknité) stadium. Tato vlákna mají v každé buňce jen jednu kopii [[Genetický kód|genetické informace]]. Za určitých okolností vznikají na hyfě mnohojaderné pohlavní útvary ([[gametangium|gametangia]]), obvykle větší (samičí) a menší (samčí). Po [[kopulace|kopulaci]] těchto orgánů vzniká [[mycelium]] (podhoubí), které je [[dikaryon|dikaryotické]] (v každé buňce má dvě [[buněčné jádro|jádra]]). Ve srovnání se [[stopkovýtrusné houby|stopkovýtrusnými houbami]] ale existuje pouze po krátkou dobu. Z dikaryotického mycelia se tvoří [[vřecko|vřecka]], zároveň dochází ke [[karyogamie|karyogamii]] (splývání jader). U některých druhů roste [[plodnice]], u jiných vznikají pouze samostatná vřecka. V každém vřecku postupně proběhne [[meióza]], díky níž vzniká určitý počet [[výtrus|spor]] – nejčastěji osm, řidčeji pak násobek osmi. Z těchto spor vyrůstá opět haploidní jednojaderné podhoubí a životní cyklus se vrací na začátek.<ref>{{citace monografie| titul=Rozmnožování organismů, přípravný text kategorie A, B biologické olympiády, 35. ročník 2000/2001| jméno=Michal| příjmení=Bílý| jméno2=Jiří| příjmení2=Hájek| jméno3=Petr, et al| příjmení3=Koutecký| rok=2000| vydavatel=Institut d6ti a mlideie MSMT|místo= Praha}}</ref>
 
Mimo to jsou vřeckovýtrusné houby schopné tvořit i nepohlavní [[výtrus]]y ([[konidie]]), a to i po velmi dlouhou dobu ve stadiu haploidního mycelia.