Třetí vojenské mapování: Porovnání verzí

V době třetího vojenského mapování probíhala na území monarchie i nová vojenská triangulace. Ta byla součástí středoevropského [[Evropské stupňové měření|stupňového měření]], do něhož se roku 1860 Rakousko-Uhersko zapojilo. Vybudována byla síť I. řádu s průměrnými vzdálenostmi bodů 40 km, která vycházela z revize stávajících geodetických základů<ref name="cada2">ČADA Václav (2006). ''Analýza lokalizace rastrových ekvivalentů III. vojenského mapování do S-JTSK''. Sborník konference Geoinformatika ve veřejné správě. Brno.</ref> - tj. kde to bylo možné, tam byly do nově budované trigonometrické sítě zahrnuty zachované body triangulace stabilního katastru. Jako referenční plocha byl zvolen [[Friedrich Wilhelm Bessel|Besselův]] [[elipsoid]] se základním bodem [[Hermannskogel]] v Dolních Rakousích.<ref name="cada2"/> Při astronomickém měření na tomto bodě však byla zanedbána [[Odchylka tížnice|tížnicová odchylka]], což mělo za následek chybné stočení sítě (o 10´´10″ ve směru hodinových ručiček). Celá síť však byla na tehdejší dobu určena velice přesně.<ref name="cada2"/> Rozměr sítě poté definovalo 15 nově měřených délkových základen a přeměřená stávající délková základna u Vídeňského Nového města. Dvě z nich se nacházely i na našem území - u [[Cheb|Chebu]] a u [[Josefov (Jaroměř)|Josefova]]. A právě základna u Josefova měla zásadní vliv na rozměr sítě pro celou monarchii.<ref name="krnoul">KRŇOUL, Roman (2010). ''Přesnost zobrazení trigonometrických bodů na mapách III. vojenského mapování''. Plzeň. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd. Vedoucí práce Václav Čada.</ref> Vybudovaná síť I. řádu měla být původně ještě doplněna i o II. a III. řád. Nicméně v důsledku [[První světová válka|1. světové války]] a následném rozpadu Rakouska-Uherska již k plánovanému zhuštění sítě nedošlo.<ref name="krnoul"/>