Stíhací letoun: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Záchytné: +podrobně |
doplnění obecných informací o meziválečném období značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 5:
'''Stíhací letoun''' (lidově též '''stíhačka''') je vojenský [[letoun]] určený primárně k ničení nepřátelských letadel, na rozdíl od [[Bombardér|bombardovacího letounu]], který je určen k ničení cílů pozemních. Stíhací letouny bývají menší, rychlejší a obratnější než ostatní vojenská letadla, mívají lepší poměr tahu/výkonu k vzletové hmotnosti. Jejich vývoj byl reakcí na rostoucí používání letadel, [[vzducholoď|vzducholodí]] a [[Balon|balónů]] pro průzkum, pozorování a útoky na pozemní cíle během [[první světová válka|první světové války]].
První stíhací letouny používané v letech 1915 až 1918 byly většinou [[dvouplošník]]y s dřevěnou kostrou potaženou plátnem, vyzbrojené lehkými [[
V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] už byl typickým představitelem této kategorie vojenských letadel kovový [[jednoplošník]] s [[Letecký kanón|kanónovou]] výzbrojí nesenou v křídlech a maximální rychlostí 500 až
Moderní proudové stíhací letouny jsou poháněny jedním nebo dvěma [[dvouproudový motor|dvouproudovými motory]], jejich primární výzbroj tvoří řízené střely, na cíl jsou naváděny palubním [[Radar|radarem]] a dosahují maximální rychlosti okolo 2 [[Machovo číslo|Ma]], tedy přes 2000 km/h.
== Generace proudových stíhaček ==▼
[[Soubor:Sukhoi T-50 Beltyukov.jpg|thumb|[[Suchoj T-50]], připravovaný stíhací letoun 5. generace]]▼
Po válce byly pístové motory vytlačeny [[proudový motor|motory proudovými]] a [[řízená střela|řízené střely]] z větší části či zcela vytlačily hlavňovou výzbroj. Z historických důvodů se proudové stíhací letouny rozlišují do tzv. ''generací''. Toto dělení je pouze orientační a může se lišit podle jeho autora, země, doby ap.▼
* První generace jsou podzvukové stíhačky ze čtyřicátých až padesátých let▼
* Druhá generace stíhaček je z let padesátých až raných šedesátých▼
* Třetí generace z let šedesátých▼
* Čtvrtá generace z let sedmdesátých až polovina devadesátých▼
* 4,5 generace, 1990 po současnost▼
* Pátá generace, 2005 po současnost▼
== Historie ==
Řádek 41 ⟶ 31:
Za první světové války se také stíhačky začaly organizovat do sekcí/párů, poté do větších uskupení a nakonec až [[letka (letectvo)|letek]] a [[Peruť (letectvo)|squadron]].
=== Meziválečné období ===
V období mezi válkami vývoj stíhaček spíše stagnoval. Z důvodu [[Konzervatismus|konzervativního]] způsobu myšlení dominovaly ve výzbroji vzdušných sil stále dvouplošníky se slabou výzbrojí (pouze kulomety malé ráže) a relativně malou rychlostí (obvykle okolo 300 km/h, téměř vždy do 400 km/h) a doletem. Jejich kladem byla dobrá obratnost a stoupavost. Zlom přinesla až polovina 30. let, kdy se do výzbroje hlavních mocností začaly zavádět samonosné dolnoplošníky vybavené mnohdy uzavřenou kabinou a disponující často i kanónovou výzbrojí a zatažitelným podvozkem. Šlo například od [[Polikarpov I-16]], [[Morane-Saulnier MS.406]], [[Supermarine Spitfire]], [[Curtiss P-36 Hawk]] či [[Messerschmitt Bf 109]].
=== 2. světová válka ===
Řádek 70 ⟶ 63:
Letouny 5. generace se vyznačují prostředky pro snížení zachytitelnosti radarem ([[stealth]] technologie – v případě amerických strojů facetováním, v případě ruských plazmovou vrstvou){{Fakt/dne|20160924123219|}} a sníženou viditelností v optickém spektru (potah měnící barvu podle pozadí).{{Fakt/dne|20160924123219|}} Jediné používané stroje 5. generace armádou jsou F-22 a F-35.
▲== Generace proudových stíhaček ==
▲[[Soubor:Sukhoi T-50 Beltyukov.jpg|thumb|[[Suchoj T-50]], připravovaný stíhací letoun 5. generace]]
▲Po válce byly pístové motory vytlačeny [[proudový motor|motory proudovými]] a [[řízená střela|řízené střely]] z větší části či zcela vytlačily hlavňovou výzbroj. Z historických důvodů se proudové stíhací letouny rozlišují do tzv. ''generací''. Toto dělení je pouze orientační a může se lišit podle jeho autora, země, doby ap.
▲* První generace jsou podzvukové stíhačky ze čtyřicátých až padesátých let
▲* Druhá generace stíhaček je z let padesátých až raných šedesátých
▲* Třetí generace z let šedesátých
▲* Čtvrtá generace z let sedmdesátých až polovina devadesátých
▲* 4,5 generace, 1990 po současnost
▲* Pátá generace, 2005 po současnost
== Dělení stíhaček ==
|