Wikipedie

Českomoravská provincie Římské unie řádu svaté Voršily: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
dle cit. literatury
Řádek 2:
 
== Historie ==
První [[klášter]] sester voršilek byl na českém území založen v listopadu roku [[1655]] v [[Praha|Praze]] na Novém Městě, kam na pozvání hraběnky Sibyly de Lamboy, rozené z Pamelbergu, přišlo sedm řeholních sester z [[Lutych]]u v Belgii. V jejich čele stála matka představená Anna Dorothea de Seliis, tehdy osmadvacetiletá. Všechny sestry byly vlámského či frankofonního původu<ref>J.F. Hammerschmidt, ''ProdrousProdromus gloriae Pragenae''. Praha 1723, s.348-349.</ref>. Tento

Novoměstský mateřinec u sv. Voršily dal posléze vzniknout klášterům ve Vídni (1675), v Praze na Hradčanech ([[1691]], zrušen [[Josef II.|Josefem II.]] v roce [[1784]]), v Olomouci ([[1697]]), v [[Chrudim]]i (1701)<ref>P. Burdová-M. Čermáková, Inventář voršilského archivu v Praze, SÚA Praha 1957, sign. 4</ref> a v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] (1712). Další konventy vznikly v [[Liberec|Liberci]] a v [[Česká Skalice|České Skalici]]. Z Olomouckého kláštera pak byl založen klášter u sv. Josefa v [[Brno|Brně]] (1782), kam byly převedeny sestry jiných řádů toho roku zrušených.

V roce [[1875]], když byly v [[Prusko|Prusku]] v rámci tzv. ''[[Kulturkampf]]u'' zrušeny voršilské [[škola|školy]] a [[internát]]y, řada voršilek odtamtud emigrovala do českých zemí a zde založila řaduněkolik dalších komunit a ústavů. Tak vznikly konventy v [[Hostinné]]m (po 1877), [[Přestavlky|Přestavlkách]] u Přerova (1878), ve [[Frývaldov]]ě (1881) a přechodně v [[Králíky|Králíkách]].

Sestry zakládaly školy od [[mateřská|mateřských]], popřes školy měšťanské aaž po odborné školy pro ženská povolání, a při nich vedly penzionáty. V Praze pak existovalo [[dívčí reálné gymnázium]], v [[Hostinné]]m [[sirotčinec]] a v Kutné Hoře učitelský ústav. První voršilské školy byly německé, od roku [[1897]] však vznikaly i školy ryze české.
 
Z popudu [[papež]]ů se během [[19. století]] stále více uvažovalo o větším propojení voršilských domů a jejich užší spolupráci. V roce [[1900]] vznikla [[Římská unie řádu svaté Voršily]] sloučením prvních 62 domů. První z voršilských domů na českém území se připojil k Unii v Praze roku [[1928]]. V roce [[1933]] oficiálně vznikla Českomoravská provincie unie.
Řádek 10 ⟶ 16:
[[Komunistický režim v Československu|Komunistický režim]] do roku 1950 postupně zrušil nebo zestátnil ústavy sester a zabavil jejich kláštery. Sestry byly [[šikana|šikanovány]], nezákonně [[internace|internovány]] a nuceny pracovat v nevyhovujících podmínkách v továrnách. Bylo jim znemožňováno přijímat [[noviciát|novicky]] a dodržovat své [[řeholní povinnosti]]. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] získala provincie zpět některé své kláštery a obnovila některé své ústavy. V říjnu 2006 zahrnovala Českomoravská provincie Římské unie řádu svaté Voršily 4 komunity sester a provozovala 4 [[škola|školy]]. Vedení provincie v čele s představenou sídlí v [[Praha|Praze]].
 
== Současnost ==
=== Provozované kláštery a ústavy ===
* [[Pražský dům voršilek]] s kostelem sv. Voršily - sídlo vedení provincie, v klášteře je malý dívčí internát
** [[Mateřská škola sv. Voršily v Praze]]
Řádek 28 ⟶ 35:
== Reference ==
<references />
 
=== Literatura ===
* Johann Florian Hammerschmidt, ''Prodromus gloriae Pragenae''. Praha 1723, s. 348-349.
* P. Burdová-M. Čermáková, ''Inventář voršilského archivu v Praze'', Státní ústřední archiv v Praze, 1957.
* Pavel Vlček-Petr Sommer-Dušan Foltýn: ''Encyklopedie českých klášterů''. Libri Praha 1997, s. 166-167.
* Bohumila Tinzová, Dějiny kláštera Řádu sv. Voršily ve Frývaldově a jeho dívčích škol 1881-1948. In: ''Zapadlí vlastenci'' 2. Bruntál 2001 s. 65-87.
 
== Externí odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Českomoravská_provincie_Římské_unie_řádu_svaté_Voršily“