Evžen Plocek: Porovnání verzí

| obrázek = Plocek.jpg

| popisek = Evžen Plocek

| příčina úmrtí = Následky po upálení

| povolání = Vedoucí oddělení technické služby

| zaměstnavatel = Národní podnik Motorpal Jihlava

| domovské město = Jihlava

| znám jako = Pochodeň č. 3

| ocenění = Zlatá lípa, Čestná medaile T. G. Masaryka, Zlatá medaile T. G. Masaryka, Čestné občanství města Jihlavy

| politická strana = KSČ

| choť = Zdena Plocková

| děti = Jiří Plocek

Pocházel z dělnické [[Římskokatolická církev|katolické]] rodiny, v mládí byl členem křesťanské tělocvičné jednoty [[Orel (spolek)|Orel]]. Od roku 1943 se začal učit nástrojařem u firmy Lineol-Werke. Po svém vyučení nalezl profesní uplatnění jako nástrojař v tehdy nově založeném [[národní podnik|národním podniku]] [[Motorpal]] v Jihlavě, ve kterém zůstal zaměstnán až do své tragické smrti.     Po absolvování základní vojenské služby v letech 1950–1952 se vrátil do Motorpalu. V roce 1953 byl zvolen za člena závodního výboru [[Revoluční odborové hnutí|Revolučního odborového hnutí]]. Ve stejém roce se oženil se Zdenkou Dolínkovou, za necelé dva roky se jim narodil syn Jiří.

Roku 1955 se stal členem ústředního výboru ROH. V témže roce odešel z nářaďovny a ujal se řízení ZV ROH jako jeho předseda. V této funkci byl také přijat do [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. Večerně vystudoval střední školu strojnickou a v roce 1958 začal dálkově studovat dvouletý obor zahraniční obchod na [[Vysoká škola ekonomická|Vysoké škole ekonomické]] v Praze. Po jejím ukončení zanechal činnosti předsedy ZV ROH. Začal pracovat jako referent obchodně technické služby a zanedlouho se stal vedoucím tohoto oddělení. V roce 1967 byl zvolen členem celozávodního výboru KSČ, kde patřil ke křídlu progresivistů. Den po sovětské okupaci se spolu s dalšími dvanácti delegáty z Jihlavy zúčastnil [[Vysočanský sjezd KSČ|XIV. mimořádného sjezdu KSČ]] v Praze-Vysočanech (jako svého zástupce jej zvolil celozávodní výbor KSČ v Motorpalu). Tehdy byl reformním komunistou a vášnivým stoupencem [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Stále ještě věřil, že se situace zlepší. Krátce po vysočanském sjezdu vyjádřil svoje pocity v dopise, který nazval „Nevytrhneš, nespálíš“! Vyjádřil v něm naději, že násilí pouze dočasně zvítězilo. Pocit zklamání a rezignace v jeho uvažování nastal v březnu 1969 po útoku rozvášněného davu, vedeného provokatéry z StB, na kancelář [[Aeroflot]]u v Praze na Václavském náměstí (po dvojnásobném hokejovém vítězství nad "protivníkem z východu" na [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1969|MS 1969]]) a následném utužení normalizace. Možná i z těchto důvodů se rozhodl pro svůj demonstrativní čin. [[Soubor:EvzenPlocek.JPG|thumbnáhled|Pamětní deska Evžena Plocka na [[Masarykovo náměstí (Jihlava)|Masarykově náměstí]] v [[Jihlava|Jihlavě]]|vlevo]]

Na Velký pátek [[4. duben|4. dubna]] [[1969]] proseděl Plocek několik hodin v dnes již neexistující vinárně Alfa v dolní části Masarykova náměstí v Jihlavě. Z kavárny šel do drogerie v Palackého ulici, kde si koupil dvě lahve nitrocelulózového ředidla. Poté došel na horní náměstí, kde kolem morového sloupu v té době stály stánky a na pult střelnice odhodil letáky s nápisy: ''Pravda je revoluční – [[Antonio Gramsci]]'' a ''Jsem pro lidskou tvář, nesnesu necit – Evžen''. Gramsciho citát pocházel z hlavičky časopisu Politika, jehož vydávání bylo krátce předtím zastaveno (poslední vydání z mottem: "''Pravda je revoluční. Antonio Gramsci.''" vyšlo 27. 3. 1969). Následně se Plocek zapálil, běžel směrem k radnici a okolo kašny, kde padl na zem<ref>{{Citace monografie|příjmení=Klukanová|jméno=Ludmila|příjmení2=|jméno2=|titul=Dopis odeslaný před jedenadvaceti lety na adresu Sešity pro mladou literaturu|vydání=in: Zamlčená oběť – Almanach k 21. výročí sebeupálení Evžena Plocka z Jihlavy|vydavatel=Obroda|místo=Jihava|rok=1990|počet stran=|strany=15|isbn=}}</ref>. Odtud jej odvezla sanitka. S diagnózou [[Popálenina|popálenin]] II. a III. stupně na třech čtvrtinách povrchu těla 9. 4. 1969 v jihlavské nemocnici zemřel. Zpráva [[Státní bezpečnost|StB]] udává, že v okamžiku převozu do nemocnice byla hladina alkoholu v jeho krvi 2,9 promile (což odpovídá stádiu těžké [[Opilost|opilostiopilost]]i<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kalina|jméno=K. a kol.|příjmení2=|jméno2=|titul=Základy klinické adiktologie|vydání=|vydavatel=Grada|místo=Praha|rok=2008|počet stran=|strany=341–342|isbn=}}</ref>).

Evžen Plocek je nositelem [[Vyznamenání Zlaté lípy]] in memoriam, uděleného 11. listopadu 2009 ministrem obrany ČR, [[Čestná medaile T. G. Masaryka|Čestnou medailí T. G. Masaryka]], udělenou [[Masarykovo demokratické hnutí|Masarykovým demokratickým hnutím]] in memoriam 4. března 1999 a [[Zlatá medaile T.G. Masaryka|Zlatou medailí T.G. Masaryka]], udělenou in memoriam Masarykovou demokratickou akademií 9. října 2013. Plocek byl dvakrát navrhnut na udělení četného občanství města Jihlavy, na poprvé, v roce 2013 mu uděleno nebylo<ref>{{Citace elektronického periodika

[[Kategorie:Sebeupálení na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]