Nikolaj Rajevskij: Porovnání verzí

Při [[Napoleonovo ruské tažení|Napoleonově tažení do Ruska]] Rajevskij velel 7. pěchotnímu sboru, náležejícímu k 2. armádě knížete Bagrationa.<ref>{{citace monografie| příjmení= Seaton | jméno = Albert | titul = The Russian Army of the Napoleonic Wars | strany = 30 | vydavatel = Osprey Publishing | rok = 1979 | jazyk = en}}</ref> V předvoji zodpovídal za zpomalení [[Louis-Nicolas Davout|Davoutova]] postupu k Moskvě. Po [[bitva u Saltanovky|bitvě u Saltanovky]] ustoupil ke [[Smolensk]]u, kde se zúčastnil [[bitva u Smolenska (1812)|bitvy o město]].<ref>{{citace monografie | příjmení = Brett-James | jméno = Antony | titul = 1812: Eyewitness Accounts of Napoleon's Defeat in Russia | strany = 81–82 | místo = London | vydavatel = Reader's Union | rok = 1967|jazyk = en}}</ref> Během [[Bitva u Borodina|bitvy u Borodina]] bránil pravé křídlo ruské armády na pozici, známé jako [[Rajevského baterie]]. Za to byl vyznamenán řádem sv. Jiří III. stupně.<ref name="Montefiore 452" /><ref>{{citace monografie|příjmení = Muir | jméno = Rory | titul = Tactics and the Experience of Battle in the Age of Napoleon | strany = 22 | vydavatel = Yale University Press | rok = 2000 | jazyk = en}}</ref> Později pronásledoval ustupující Francouze a zúčastnil se bitev [[Bitva u Malojaroslavce|u Malojaroslavce]] a [[Bitva u Krasného|u Krasného]], kde pomohl porazit [[Michel Ney|maršála Neye]].<ref>{{citace monografie | příjmení = Schneid | jméno = Frederick C | titul = Napoleon's Italian Campaigns: 1805–1815 | strany= 104 | místo = Westport, CT | vydavatel = Praeger | rok = 2002 | jazyk = en}}</ref><ref>{{citace monografie | příjmení = Horricks | jméno= Raymond | titul = Marshal Ney: The Romance and the Real | strany = 123–126 | místo = London | vydavatel = Midas Books | rok = 1982 | jazyk = en}}</ref>

 

 

Když se zotavil, vrátil se Rajevskij ke svým vojákům během [[Bitva u Lipska|bitvy u Lipska]], v níž velel dvěma sborům granátníků. Na [[Rýn]]u převzal velení od [[Peter Wittgenstein|Petera Wittgensteina]] a velel jeho armádě při [[Bitva o Paříž|obsazení Paříže]].<ref>{{citace monografie | příjmení = Davydoff | jméno = Alexander | titul = Russian Sketches | strany = 23 |místo =Tenafly, NJ | vydavatel = Hermitage | rok = 1984 | jazyk = en}}</ref> Po Napoleonově konečné porážce dostal čest vstoupit do Paříže po boku Alexandra I.<ref>Sutherland: ''The Princess of Siberia'', s. 21.</ref>