Česko: Porovnání verzí

Odebráno 5 bajtů ,  před 3 lety
=== Architektura ===
{{Podrobně|Česká architektura|Románská architektura v Česku|Gotická architektura v Česku|Barokní architektura v Česku}}
[[Soubor:KUTNA HORA (js) 11.jpg|thumb|left|Česká gotika: [[chrám svaté Barbory v Kutné Hoře]]]]
[[Soubor:Chlumec - Karlova koruna.jpg|thumb|right|České baroko: zámek [[Karlova Koruna]]]]
[[Soubor:Dům U černé Matky Boží 02.JPG|thumb|left|Český kubismus: [[dům U Černé Matky Boží]] v Praze]]
[[Soubor:Villa Tugendhat-20070429.jpeg|thumb|right|Český funkcionalismus: [[vila Tugendhat]] v Brně]]
[[Soubor:OD Kotva 1.jpg|thumb|left|Český brutalismus: [[obchodní dům Kotva]] v Praze]]
[[Soubor:PG07ME957 edit.jpg|thumb|right|Český postmodernismus: [[Tančící dům]] v Praze]]
První fázi vývoje [[architektura|architektury]] na českém území s dochovanými stavbami tvoří [[Románský sloh|románská]] architektura. Z předchozí, [[Velkomoravská říše|velkomoravské]] fáze, se dochovaly pouze [[Archeologie|archeologické]] nálezy. V období románského slohu vznikly v Česku první kamenné stavby, a to především [[kostel]]y a budovy [[klášter]]ů, ke konci období také první [[hrad]]y a městské stavby ([[Hradba|opevnění]], domy). Stavby [[Románská architektura|románské architektury]] vznikaly na českém území od sklonku [[9. století]] do poloviny [[13. století]], kdy se začal zvolna prosazovat [[Gotická architektura v Česku|sloh gotický]].
 
[[Gotická architektura]] v českých zemích vrcholila za [[Karel IV.|Karla IV.]] Ten nechal v Praze postavit ve vrcholně gotickém slohu [[Karlův most]] a rozjela se velkorysá výstavba [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály sv. Víta]], s pomocí architekta [[Petr Parléř|Petra Parléře]] a jeho syna [[Jan Parléř|Jana Parléře]]. Jako schránku nových korunovačních klenotů, které nechal Karel vytvořit, dal ve středních Čechách vystavět hrad [[Karlštejn]], jehož architektem byl [[Matyáš z Arrasu]].
 
[[Soubor:KUTNA HORA (js) 11.jpg|thumb|left|Česká gotika: [[chrám svaté Barbory v Kutné Hoře]]]]
 
Dalšího vrcholu dosáhla gotika v éře vlády [[Jagellonci|Jagellonců]] (též se hovoří o vladislavské či [[Jagellonská gotika|jagellonské gotice]]). [[Vladislav Jagellonský]] zahájil velkolepou přestavbu [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a povolal ze Saska stavitele [[Benedikt Rejt|Benedikta Rejta]], který v Čechách mimo jiné vytvořil [[Vladislavský sál]] a [[chrám svaté Barbory]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], na jehož výstavbě se podílel další známý stavitel [[Matěj Rejsek]], autor pražské [[Prašná brána|Prašné brány]]. [[Antonín Pilgram]] v té době zanechal otisky pozdní gotiky v [[Brno|Brně]].
 
[[Letohrádek královny Anny|Letohádek královny Anny]] na Pražském hradě bývá označován za stylově nejčistší [[Renesanční architektura|renesanční]] stavbu na sever od [[Alpy|Alp]]. K významným renesančním stavbám patří i [[Hvězda (letohrádek)|letohrádek Hvězda]], nebo [[Litomyšl (zámek)|zámek Litomyšl]].
 
[[Soubor:Chlumec - Karlova koruna.jpg|thumb|right|České baroko: zámek [[Karlova Koruna]]]]
 
Také v éře barokní v českých zemích působili významní architekti jako [[Carlo Lurago]] ([[Klementinum]]), [[Francesco Caratti]] ([[Černínský palác]]), [[Jan Baptista Mathey]] ([[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupský palác]], [[Toskánský palác]], [[Zámek v Tróji|letohrádek v Tróji]]), [[Jan Blažej Santini-Aichel]] ([[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou)|kostel na Zelené hoře]]), [[František Maxmilián Kaňka]] ([[Karlova Koruna]]), [[Kryštof Dientzenhofer]] (kostel svaté Markéty v Břevnovském klášteře) nebo jeho syn [[Kilián Ignác Dientzenhofer]] ([[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|malostranský]] i [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|staroměstský kostel sv. Mikuláše]]).
 
Významná byla v české architektuře vlna [[Secesní architektura|secese]] na přelomu 19. a 20. století (zejm. [[Obecní dům]] v Praze, z architektů [[Antonín Balšánek]], [[Osvald Polívka]], [[Josef Fanta]], [[Jan Letzel]]), těsně před válkou pak kubismu, což bylo českou specialitou ([[dům U Černé Matky Boží]] [[Josef Gočár|Josefa Gočára]], [[Kovařovicova vila]] [[Josef Chochol|Josefa Chochola]]).
 
[[Soubor:Dům U černé Matky Boží 02.JPG|thumb|left|Český kubismus: [[dům U Černé Matky Boží]] v Praze]]
 
Od 20. let 20. století architektura tíhla k [[Funkcionalismus|funkcionalismu]] ([[Veletržní palác]] v Praze, [[Baťův mrakodrap]] ve Zlíně či [[vila Tugendhat]] v Brně z dílny [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga Miese van der Rohe]]), k jeho představitelům patřili [[Jan Kotěra]] a Josef Gočár. V Praze v té době pracoval i významný slovinský architekt [[Josip Plečnik]] (zejm. [[Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Vinohrady)|kostel Nejsvětějšího Srdce Páně]] na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze). [[Pavel Janák]] se tehdy rovněž pokusil vytvořit "národní sloh", kombinaci lidové a moderní architektury (zejm. [[krematorium v Pardubicích]] a [[palác Adria]] v Praze). Podobnou cestou šel [[Dušan Jurkovič]].
 
[[Soubor:Villa Tugendhat-20070429.jpeg|thumb|right|Český funkcionalismus: [[vila Tugendhat]] v Brně]]
 
V 50. letech 20. století byl vyžadován jako oficiální styl [[socialistický realismus]] (též zvaný sorela). Charakteristickými stavbami v jeho duchu jsou [[hotel Jalta]] na Václavském náměstí či [[sídliště Poruba]] v Ostravě.<ref>http://architektura.klenot.cz/images/stories/materialy/Dejiny17.pdf</ref> Specifickou odnoží sorely byl tzv. stalinský neoklasicismus, který u nás reprezentuje [[Hotel International Praha|hotel Internacional]] v&nbsp;pražských Dejvicích. Na konci 50. let se však v architektuře (a ovšem i&nbsp;v&nbsp;[[design]]u) prosadil styl nový, zvaný [[Bruselský styl|bruselský]] – to podle toho, že byl představen na světové výstavě [[Expo 58]] v [[Brusel]]u. Vyznačoval se oblými tvary a skleněnými fasádami. Typickou stavbou v bruselském stylu byly především výstavní pavilon a&nbsp;restaurace [[Československý pavilon na Světové výstavě 1958|československého pavilonu]] na Expu. Dalšími důležitými stavbami bruselského stylu byly pavilon&nbsp;Z na [[Brněnské výstaviště|brněnském výstavišti]], [[plavecký stadion v Podolí]] či [[Havířov (nádraží)|nádraží v&nbsp;Havířově]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| datum přístupu = 2017-07-11
}}</ref> Nejoceňovanější stavbou této doby však byl [[Ještěd (hotel a vysílač)|vysílač na Ještědu]] od [[Karel Hubáček|Karla Hubáčka]].
 
[[Soubor:OD Kotva 1.jpg|thumb|left|Český brutalismus: [[obchodní dům Kotva]] v Praze]]
[[Soubor:PG07ME957 edit.jpg|thumb|right|Český postmodernismus: [[Tančící dům]] v Praze]]
 
V polistopadové architektuře výraznou roli sehrálo dílo [[Frank Gehry|Franka Gehryho]] a [[Vlado Milunić]]e [[Tančící dům]] v Praze, které přímo inicioval [[Václav Havel]], a jež bývá uváděno jako symbol [[Postmoderní architektura|postmoderní architektury]].<ref>{{Citace elektronického periodika
616

editací