Morové epidemie v českých zemích: Porovnání verzí

* '''[[1622]]-[[1623]]''' morové ráně podlehli například první manželka a dva synové [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]]

* '''[[1632]]''' mor se rozšířil z italské [[Lombardie]]

* '''[[1679]]–[[1680]]''', resp. [[1681]]<ref>Svoboda udává [[1680]], viz [http://www.vesmir.cz/clanek/historie-morovych-epidemii Jiří Svoboda: Historie morových epidemií], [[Vesmír (časopis)|Vesmír]], 1995/9; Polc [[1681]], viz [[Jaroslav V. Polc]]: ''Stručný přehled dějin českých a moravských diecézí po třicetileté válce''; [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KTF UK]], Praha 1995, str. 27</ref> Mor se v roce 1679 rozšířil z [[Vídeň|Vídně]] na Moravu a do jižních Čech. V roce 1680 řádil zvláště v Praze, kde dle úředních záznamů zemřelo dvanáct tisíc lidí, téměř třetina obyvatel. Silně byly postiženy i střední Čechy, nejvíce u hlavních silnic, kde byla místy úmrtnost i přes 50 %. Naopak horským oblastem se mor vyhnul.<ref>Fialová (1996), s. 117</ref> Epidemie měla asi 100 tisíc obětí, mezi nimi např. i pražský arcibiskup [[Jan Bedřich z Valdštejna]] († [[1694]])<ref>{{Citace monografie | příjmení = Polc | jméno = Jaroslav V. | odkaz na autora = Jaroslav V. Polc | rok = 1995 | titul = Stručný přehled dějin českých a moravských diecézí po třicetileté válce | vydavatel = [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KTF UK]] | místo = Praha | strany = 27-28

}}</ref>, předposlední velká epidemie, vedla k reorganizaci péče o hygienu a čistotu ulic.<ref name="vesmir"/>