Wikipedie

Maniok jedlý: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
opr posl anon, typo, cs, port
Řádek 19:
'''Maniok jedlý''' (''Manihot esculenta''), známý též pod jmény '''cassava''' či '''yuca''', anebo '''tapioka''' v Asii, je kulturní tropická rostlina patřící do čeledi [[pryšcovité]] (''Euphorbiaceae'').
 
Pochází z tropické Ameriky a je zahrnován mezi klíčové [[okopaniny]].<ref name="rfr2">{{Citace elektronické monografie | autor = Ing.Pavel Valíček, DRSC. a kol. | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů | vydavatel = Academia, Praha 1989}}</ref> Vyznačuje se velmi atraktivním látkovým složením, jak pro výživu člověka, tak i hospodářských zvířat, a to hlavně nejen díky přítomnosti škrobu, ale i množství bílkovin.<ref name="rfr2"/> Někdy se manioku podobně jako [[Povijnice batátová|jamům]] a [[Povijnice batátová|batátům]] přezdívá ''sladké brambory''.
| titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů | vydavatel = Academia, Praha 1989}}</ref> Vyznačuje se velmi atraktivním látkovým složením, jak pro výživu člověka, tak i hospodářských zvířat, a to hlavně díky přítomnosti nejenom škrobu, ale i určitého množství bílkovin.<ref name="rfr2"/> Někdy se manioku podobně jako [[Povijnice batátová|jamům]] a [[Povijnice batátová|batátům]] přezdívá ''sladké brambory''.
 
== Popis ==
Maniok je [[bylina]] nebo [[keř]] dorůstající výšky 1 až 5 metrů.<ref name="rfr3">{{Citace elektronické monografie | autor = Jarmila Mladá, František Procházka | titul = Atlas cizokrajných rostlin | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství Praha}}</ref>
| titul = Atlas cizokrajných rostlin | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství Praha}}</ref>
 
'''Kořenový systém''' tvoří 5-10pět až deset vějířovitě rozložených kořenových '''hlíz''', které vznikly ztloustnutím adventivních kořenů. Tyto [[hlíza|hlízy]] (20–100&nbsp;cm dlouhé) dorůstají válcovitého nebo vřetenovitého tvaru. Mohou vážit až 2&nbsp;kg.
Jejich povrch je růžový až tmavě hnědý.<ref name="rfr2"/>
 
[[Stonek]] o obvodu 2–7&nbsp;cm je tvořen ztloustlými články.<ref name="rfr2" />
 
'''Listy''' manioku jsou dlouze [[řapík]]até a jejich čepele jsou hluboce dlanitě laločnaté. Počet laloků se pohybuje od 3tří do 9devíti. Zbarvení listů je velmi variabilní od žlutozelené až po červenou barvu.<ref name="rfr3" />
 
Barevnou variabilitou disponují kromě listů i '''květy''', které bývají světle žluté nebo červené, bezkorunné, se zvonkovitým kalichem. [[Květenství]], která vyrůstají v paždí listů, dosahují u samčích a samičích květů délky 10&nbsp;cm.<ref name="rfr3" />
Řádek 44 ⟶ 42:
Je to hlavně '''škrob''', který se z hlíz získává a který se používá nejen v potravinářském a kosmetickém průmyslu, ale i při výrobě lepidel.<ref name="rfr2"/>
 
Rovněž se využívá jako '''krmivo''' - zkrmuje se v podobě maniokové moučky hlavně prasatům, skotu, ovcím a kozám. Dále se z něj vyrábí [[škrob]]ová šlichta používaná při [[šlichtování]]. Konečně, zZ kasavy se též připravuje i pivo a jiné alkoholické nápoje.<ref name="rfr2"/>
 
== Oblasti pěstování ==
Maniok jedlý se pěstuje zejména v '''tropických oblastech'''. V současné době hovoříme ov tropech takřka všech světadílů.<ref name="rfr2"/> Minimum srážek v kombinaci s písčitými nebo písčitohlinitými půdami představuje pro maniok ideální růstové podmínky.<ref name="rfr3" />
 
'''Nevýhodou''' těchto klimatických podmínek je problematické [[skladování]].<ref name="rfr2"/> Hlízy manioku jedlého se totiž vyznačují vysokým obsahem vody, která v kombinaci s vysokou teplotou vzduchu urychluje proces [[kvašení]] a následného hnití.<ref name="rfr2"/>
* Afrika -– [[Kapverdy]], [[Gambie]], [[Sierra Leone]], [[Guinea]], [[Ghana]], [[Burundi]], [[Keňa]], [[Madagaskar]], [[Libérie]]
* Latinská Amerika -– [[Brazílie]], [[Bolívie]], [[Guyana]], [[Dominikánská republika]], [[Dominika]]
* Jihovýchodní Asie -– [[Laos]], [[Filipíny]], [[Východní Timor|Indonésie]], [[Malajsie]], [[Východní Timor]]
* Oceánie -– [[Papua-Nová Guinea]], [[Palau]], [[Tonga]], [[Federativní státy Mikronésie]]
 
== Reference ==
Řádek 69 ⟶ 67:
* [http://brazilska-kuchyne.wz.cz/maniok.php Maniok] Maniok na stránkách o brazilské kuchyni
 
{{Portály|Biologie|Rostliny|Zemědělství}}
 
[[Kategorie:Pryšcovité]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Maniok_jedlý“