Ústava Spojených států amerických: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 547:
Různá existující či naopak chybějící ustanovení Ústavy Spojených států amerických bývají i&nbsp;dnes občas kritizována některými americkými akademiky. Některé z&nbsp;námitek shrnul americký politolog [[Larry Sabato]] z&nbsp;[[University of Virginia|Virginské univerzity]] v&nbsp;knize ''{{Cizojazyčně|en|A&nbsp;More Perfect Constitution}}''. Sabato mimo jiné žádá přijetí dodatku, který by organizoval [[primární volby]]. V&nbsp;současné době se podle něj státy předhánějí, ve kterém z&nbsp;nich proběhnou dříve, takže ve většině z&nbsp;nich tyto volby připadají na začátek volebního roku, dlouho před vlastními volbami, což podle něj vede k&nbsp;uspěchaným rozhodnutím voličů a&nbsp;může snižovat volební účast.<ref name="twsSEPnn876" /> Ústavu také viní z&nbsp;toho, že umožňuje americkým prezidentům pokračovat v&nbsp;nepopulárních válkách, a&nbsp;kritizuje požadavek, že prezident musí být od narození občanem Spojených států. Také se mu nelíbí [[definitiva]] soudců Nejvyššího soudu, jejímž výsledkem jsou podle něj staří soudci s&nbsp;názory odpovídajícími spíše minulým generacím než současné době. Nežádoucí je podle něj také fakt, že všechny státy mají v&nbsp;Senátu stejné zastoupení, bez ohledu na to, kolik mají obyvatel. Uvádí, že kdyby se 26&nbsp;nejméně lidnatých států domluvilo a&nbsp;hlasovalo jednotně, získalo by pod kontrolu celý Senát, přestože v&nbsp;nich žije jen 17&nbsp;procent obyvatelstva.<ref name="twsSEPnn90" />
 
[[Sanford Levinson]], specialista na americké ústavní právo, také poukazuje na fakt, že malé státy mají v&nbsp;Senátu stejné zastoupení jako státy velké. Například stát [[Wyoming]] disponuje v&nbsp;této komoře Kongresu stejným počtem hlasů jako [[Kalifornie]], která má přibližně 70krát větší počet obyvatel. Tento nepoměr podle něj způsobuje vytrvalé přerozdělování zdrojů z&nbsp;velkých států do malých. Také je kritický vůči ustanovení týkajícího se [[Sbor volitelů|sboru volitelů]], které umožňuje, aby se americkým prezidentem stal člověk, který nezískal většinu hlasů.<ref name="twsSEPnn81" /> Případ, kdy sbor volitelů zvolil prezidenta, který nevyhrál lidové hlasování, nastal během historie Spojených států již třikrátpětkrát: roku 1824 ([[John Q.&nbsp;Adams|John Q. Adams]]), 1876 ([[Rutherford B.&nbsp;Hayes|Rutherford B. Hayes]]), 1888 ([[Benjamin Harrison]]), [[Volby prezidenta USA a&nbsp;2000|2000]] ([[George W.&nbsp;Bush|George W. Bush]]) a&nbsp;[[Volby prezidenta USA 2016|2016]] ([[Donald Trump]]).<ref name="tws82" /> Dále podle něj americká ústava nedává lidem možnost dostatečně rychle odstranit z&nbsp;úřadu neschopné nebo nemocné prezidenty.<ref name="twsSEPnn88" /> Jiní zase často kritizují tzv.&nbsp;''{{Cizojazyčně|en|gerrymandering}}'', tj.&nbsp;proces, kterým se politické strany snaží získat výhodu pomocí změn geografických hranic volebních okrsků.<ref name="twsSEPnnppoi" />
 
Další americký politolog, [[Robert A. Dahl|Robert A.&nbsp;Dahl]] z&nbsp;[[Yaleova univerzita|Yaleovy univerzity]], ve své knize ''{{Cizojazyčně|en|How Democratic Is the American Constitution?}}'' také popisuje některé aspekty amerického vládního systému, které jsou podle něj „neobvyklé a&nbsp;potenciálně nedemokratické“, jako federální systém, dvoukomorové zákonodárství, soudní přezkoumání ústavnosti, prezidentský systém či systém volby prezidenta sborem volitelů. Jako hlavní problém však vidí spíše tendenci Američanů Ústavu příliš uctívat.<ref name="twsSEPnn2e4rf" />