První [[klášter]] sester voršilek vzniklbyl na českém území založen v listopadu roku [[1655]] v [[Praha|Praze]] na Novém Městě, tenkam na pozvání hraběnky Sibyly de Lamboy, rozené z Pamelbergu, přišlo sedm řeholních sester z [[Lutych]]u v Belgii. V jejich čele stála matka představená Anna Dorothea de Seliis, tehdy osmadvacetiletá. Všechny sestry byly vlámského či frankofonního původu<ref>J.F. Hammerschmidt, ''Prodrous gloriae Pragenae. Praha 1723, s.348-349.</ref>. Tento mateřinec dal posléze vzniknout klášterům v Praze na Hradčanech ([[1691]], zrušen [[Josef II.|Josefem II.]] v roce [[1784]]), Olomouci ([[1697]]) a Kutné Hoře (1712),. olomouckýZ klášterOlomouckého kláštera pak založilbyl založen klášter v [[Brno|Brně]]. V roce [[1875]], když byly v [[Prusko|Prusku]] v rámci tzv. ''[[Kulturkampf]]u'' zrušeny voršilské [[škola|školy]] a [[internát]]y, řada voršilek odtamtud emigrovala do českých zemí a zde založila řadu dalších komunit a ústavů. Sestry zakládaly školy od [[mateřská|mateřských]] po školy měšťanské a odborné školy pro ženská povolání a vedly penzionáty. V Praze pak existovalo [[dívčí reálné gymnázium]], v [[Hostinné]]m [[sirotčinec]] a v Kutné Hoře učitelský ústav. První voršilské školy byly německé, od roku [[1897]] však vznikaly i školy ryze české.
Z popudu [[papež]]ů se během 1[[9. století]] stále více uvažovalo o větším propojení voršilských domů a jejich užší spolupráci. V roce [[1900]] vznikla [[Římská unie řádu svaté Voršily]] sloučením prvních 62 domů. První z voršilských domů na českém území se připojil k Unii v roce [[1928]], v roce [[1933]] oficiálně vznikla Českomoravská provincie unie.
