Horácko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Kultura: hudba značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
m drobne rozsireni, zdoj, cistka formatovani, ... značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Kopec2.jpg|thumb|300px|Skanzen [[Veselý Kopec|Veselý kopec]] tvořený z tradičních obydlí Českého Horácka]]
[[Soubor:Horácko national costumes of Baudyš group in Třebíč, Czech Republic.jpg|thumb|Horácké kroje tanečního souboru Bajdyš|196x196px]]
'''Horácko''' je rozsáhlá [[Etnografie|etnografická]] oblast na rozhraní [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]], skládající se z několika menších podoblastí. V [[19. století]] byl tento pojem širší a platil spíše pro území na Moravě. Pojem [[České Horácko]] byl vytvořen analogicky k [[Moravské Horácko|Moravskému Horácku]]. V současné době největší část Horácka spadá do [[Kraj Vysočina|Kraje Vysočina]]
| titul = Horácko je plné záhad. Neví se, kde přesně leží, známý není ani kroj
| titul = Udržují tradice horáckého lidu▼
| url = http://jihlava.idnes.cz/skrpal-z-moravskych-budejovic-udrzuje-folklor-horacka-pgi-/jihlava-zpravy.aspx?c=A160128_121638_jihlava-zpravy_mv
| měsíc = 9▼
| datum vydání = 2016-01-28
| den = 19▼
| datum přístupu = 2017-07-24
| ročník =1 ▼
| číslo = 22▼
| strany = 4▼
}}</ref>
Řádek 17 ⟶ 15:
Horácko v širším slova smyslu se skládá z těchto podoblastí:
* [[Moravské Horácko]]
**
***
***
***
**
***
***
**
**
*
== Kultura ==
Řádek 35 ⟶ 33:
=== Hudba ===
O tradiční [[Lidová kultura|lidovou kulturu]] na Vysočině od roku 2005 pečuje [[Muzeum Vysočiny Třebíč|Muzeum Vysočiny]] v Třebíči, ve spolupráci s [[Etnologický ústav|Etnologickým ústavem]] [[Akademie věd České republiky]] muzeum pracovalo v letech 2011 až 2015 na projektu sbírky lidových písní z oblasti [[Podhorácko|Podhorácka]]. Jedná se o písně, které sbírali sběratelé od počátku minulého století. V roce 2016 byla vydána trojdílná publikace, která se zabývá písněmi z oblastí [[Náměšť nad Oslavou|Náměště nad Oslavou]], [[Velká Bíteš|Velké Bíteše]], [[Třebíč|Třebíče]], [[Hrotovice|Hrotovic]], [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovic]], [[Jemnice]], [[Tišnov|Tišnova]] a [[Bystřice nad Pernštejnem|Bystřice]]. Celkem bylo zaznamenáno 934 písní, ty byly zaznamenány 77 sběrateli. Zpívalo celkem 248 zpěváků ze 121 míst.<ref>{{Citace elektronického periodika|autor=luk|titul=Vychází CD lidových písní z Podhorácka|periodikum=místní kultura|vydavatel=Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS|url=http://www.mistnikultura.cz/vychazi-cd-lidovych-pisni-z-podhoracka|datum vydání=2016-12-02|datum přístupu=2016-12-05}}</ref>
=== Kroj ===
Prakticky není známa původní podoba horáckého kroje, za národní [[kroj]] Horácka býval považován [[Kyjovský kroj|kroj kyjovský]]. Původní horácký kroj pravděpodobně měl typickou sukni s dvěma pruhy ve spodní části.<ref name=":0" />
=== Folklorní soubory ===
Horáckem a jeho tradicemi se zabývá více folklorních souborů, v roce [[1955]] byl založen šestnáctičlenný soubor ''Třebíčan''. Roku [[1957]] mu byl tehdejším třebíčským Městským národním výborem propůjčen čestný název ''Třebíčan'' a do roku 1990 měl za sebou již více než tisíc představení v různých zemích Evropy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Paleček
| jméno = Richard
| periodikum = Horácké noviny
| rok = 1990
}}</ref> V Moravských Budějovicích pak od roku 2002 působí soubor Škrpál, jehož předchůdcem byl soubor Podhoráček (působící přibližně od sedmdesátých let 20. století). V roce 1989 pak v Moravských Budějovicích vznikl také soubor Borověnka, ten působil do roku 1997.<ref name=":0" />
== Města ==
|