Křivoklát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doba založení, popisek, SČ, kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=hradu|druhý=městysi|rozlišovač=městys}}
{{Infobox - budova
| název = Křivoklát
| typ = hrad
| obrázek = Krivoklat_castle_01.jpg
| popisek = Hrad Křivoklát v roce 2008
| obec = [[Křivoklát (městys)|Křivoklát]]
|využití =
| země = Česká republika
|poloha =
| zeměpisná šířka = 50.0377778
|obec = [[Křivoklát (městys)|Křivoklát]]
| zeměpisná délka = 13.8719444
|země = Česká republika
| loc-map = {{LocMap | Česko | relief = 1 | label = Křivoklát | lat = 50.0377778 | lon = 13.8719444 | float = center | caption =}}
|zeměpisná šířka = 50.0377778
| stavitel = neznámý
|zeměpisná délka = 13.8719444
| další majitelé = [[Přemyslovci]], [[Lucemburkové]], [[Jagellonci]], [[Habsburkové]], [[Valdštejnové]], [[Fürstenbergové]]
|loc-map = {{LocMap | Česko | relief = 1 | label = Křivoklát | lat = 50.0377778 | lon = 13.8719444 | float = center | caption =}}
| současný majitel = Česká republika
|stavitel = neznámý
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
|další majitelé = [[Přemyslovci]], [[Lucemburkové]], [[Jagellonci]], [[Habsburkové]], [[Valdštejnové]], [[Fürstenbergové]]
| výstavba = předokolo rokemroku [[1190]]1230
|současný majitel = Česká republika
| přestavba = [[13. století]], po r. [[1422]], po r. [[1471]], po r. [[1597]], po r. [[1826]], po r. [[1880]]
|sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| commons = Category:Křivoklát Castle
|architekt =
| rejstřík památek = 11751/2-2668
|výstavba = před rokem [[1190]]
| web = [http://www.krivoklat.cz/ www.krivoklat.cz]
|přestavba = [[13. století]], po r. [[1422]], po r. [[1471]], po r. [[1597]], po r. [[1826]], po r. [[1880]]
|zánik =
|commons = Category:Křivoklát Castle
|rejstřík památek = 11751/2-2668
|web = [http://www.krivoklat.cz/ www.krivoklat.cz]
}}
[[Soubor:Krivoklat 1958 01.jpg|thumb|Pohled ze stejného místa kolem roku 1958 s lešením na hlavní věži]]
'''Křivoklát''' ({{Vjazyce2|de|''Pürglitz''}}) je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších [[středověk]]ých [[hrad]]ů českých knížat a králů. Nachází se v nadmořské výšce 285–290 metrů na skalnatém [[ostrožna|ostrohu]] nad [[Rakovnický potok|Rakovnickým potokem]], přítokem řeky [[Berounka|Berounky]] na území [[městys]]e [[Křivoklát (městys)|Křivoklátu]] v [[okres Rakovník|okrese Rakovník]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Hrad je v majetku České republiky a je zpřístupněný veřejnosti. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]]<ref>{{MonumNet|název=Hrad Křivoklát|ID=127583|datum=2016-02-25}}</ref> a&nbsp;v&nbsp;roce [[1989]] byl zapsán na seznam [[Národní kulturní památka České republiky|národních kulturních památek ČR]].<ref name="nkp"/> Jeho správu a zpřístupnění veřejnosti zajišťuje [[Národní památkový ústav]].
 
== Historie ==
[[Soubor:Krivoklat 1958 01.jpg|thumb|PohledKřivoklát ze stejného místa kolemokolo roku 1958 s &nbsp;lešením na hlavní věži]]
 
Křivoklát nejprve sloužil jako lovecký hrad knížat a králů. [[Kosmas]] se o Křivoklátu zmiňuje v souvislosti s lety [[1110]]–[[1113]], kdy na něm měl kníže [[Vladislav I.]] věznit svého bratrance [[Ota II. Olomoucký|Otu Olomouckého]].<ref name="andel"/> [[Archeologie|Archeologický]] průzkum však žádné osídlení z 11.–12. století neprokázal, a proto se předpokládá, že se Kosmova zmínka týká jiného stejnojmenného místa.<ref name="kuthan"/> Při průzkumu starého valu v jižním parkánu byly nalezeny střepy datované do raného středověku. Přesto však zůstává možnost, že hrad zmiňovaný roku 1110 stál na místě současného, nepravděpodobná.<ref name="durdik-dodatky4"/>
 
Řádek 36 ⟶ 33:
[[Soubor:Krivoklat Mathauser.jpg|thumb|Křivoklát na obraze [[Josef Mathauser|Josefa Mathausera]]]]
 
Hrad přestavělbyl azaložen nejspíše okolo roku 1230 na přelomu období vlády rozšířilkrálů [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara&nbsp;I.]] Stavební práce pokračovaly i za vlády jeho synaa [[Václav I.|Václava &nbsp;I.]]<ref name="durdik"/> V první polovině [[13. století]] se stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Často zde pobýval Václav I. a [[Přemysl Otakar II.]] Ten dokončil přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli. Po požáru Pražského hradu v roce [[1316]] se s dětmi na Křivoklát uchýlila královna [[Eliška Přemyslovna]].<ref name="kocourek"/> Po roztržce [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] s Eliškou Přemyslovnou a dvouměsíčním uvěznění na [[Loket (hrad)|Lokti]] zde v odloučení od matky prožil dětství ([[1319]]–[[1323]]) [[Karel IV.]] (1316-1378), tehdy ještě jako Václav.<ref name="cechura"/> Odtud 4. dubna 1323 odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou [[Blanka z Valois|Blankou z Valois]]. Na Křivoklátě se narodila jejich dcera [[Markéta Lucemburská (1335–1349)|Markéta]], budoucí uherská královna. Později však Karel dával přednost jím založenému hradu [[Karlštejn]]. Často zde pobýval před postavením hradu [[Točník (hrad)|Točník]] i [[Václav IV.]]
 
Hrad Křivoklát mnohokrát v historii těžce poškozovaly požáry. Hořelo zde každých 200 let. Roku [[1422]] byl hrad poškozen požárem poprvé. Při tomto požáru zanikl mimo jiné takzvaný [[Manský dům]], jehož relikty v osmdesátých letech [[archeologie|archeologicky]] zkoumal [[Tomáš Durdík]]. Výsledky tohoto výzkumu nejen poskytly zcela unikátní soubor často velmi luxusních předmětů denní potřeby, ale také zevrubné poznání zcela ojediněle dochované archeologické lokality. Manský dům totiž po požáru nebyl v žádné formě obnoven a jeho zbytky byly ponechány zcela bez povšimnutí a postupně zarostly vegetací.
Řádek 470 ⟶ 467:
| strany = 1–59
}}
 
=== Související články ===
* [[Seznam hradů ve Středočeském kraji]]
 
=== Externí odkazy ===