Ludmila Brožová-Polednová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Čeští vrazi za použití HotCat, portál, pořadí kat. |
„známá sériová justiční vražedkyně“ pryč, viz sériová vražda, odsouzena pouze za Horákovou a spol. |
||
Řádek 1:
{{infobox - osoba}}
'''Ludmila Brožová-Polednová''', rozená '''Biedermannová''' (v březnu 1950 si změnila příjmení na Brožová<ref>http://www.lidovky.cz/zivot-ludmily-brozove-polednove-ve-dvaceti-datech-fwg-/ln_noviny.asp?c=A080908_000019_ln_noviny_sko&klic=227451&mes=080908_0</ref>) ([[20. prosinec|20. prosince]] [[1921]] [[Praha]] – [[15. leden|15. ledna]] [[2015]] [[Plzeň]]) byla
== Dělnická prokurátorka ==
Řádek 8:
odd. SP prokurátora Čížka, ve skutečnosti však bez právnického vzdělání i praxe. Komunistickou stranou byla dosazena na místo prokurátora, ze kterého se po roce [[1948]] stala klíčová osoba při řízení, inscenaci a manipulaci soudních procesů.<ref>Jaroslav Vorel, Alena Šimánková, [[Lukáš Babka]]: [http://web.mvcr.cz/archiv2008/policie/udv/sesity/sesit10/sesit_10.doc Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech Díl II.], str. 62-64 in SEŠITY Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č. 9, Editor Monika Kipeťová, Vydání 1. Praha 2004, ISBN 80-86621-05-7</ref>
Je známá jako prokurátorka z [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesů]] v dobách [[stalinismus|stalinismu]] v 50. letech, například s JUDr. [[Milada Horáková|Miladou Horákovou]] a spol. nebo také s [[Vít Tajovský|Vítem Tajovským]]. Jako mladá byla vybrána do procesu s Horákovou zřejmě proto, aby tři obviněné ženy souzené mužem nevzbudily u veřejnosti lítost (také měla již praxi při vyšetřování Dr. Josefa Toufara, který 25. února 1950 zemřel, viz [[Číhošťský zázrak]]). Brožová svou vinu vždy popírala, existuje filmový záznam jejího fanatického projevu proti Dr. Horákové. Osobně se účastnila licitace v kolektivu soudců, prokurátorů náměstka ministra spravedlnosti Karla Klose s návrhem trestů ještě před soudním procesem. Angažovala se pro odmítnutí milosti pro Horákovou u prezidenta republiky. Účastnila se její popravy ve [[Věznice Pankrác|věznici na Pankráci]], v ten samý den po výkonu trestu smrti
Její činnost jako prokurátorky je také možno považovat jako ukázku tzv. [[třídní justice]], tedy za stejné činy měly být navrhovány rozdílné trestní sazby podle třídního postavení: továrník přísnějšími tresty, dělník mírnější.<ref>Jaroslav Vorel, Alena Šimánková a kolektiv: [http://web.mvcr.cz/archiv2008/policie/udv/sesity/sesit8/justice.doc Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech Díl I.], str. 63 in SEŠITY Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č. 8, Editor Jan Táborský, Vydání 1., Praha 2003, ISBN 80-86621-03-0</ref>
|