Bulharské knížectví: Porovnání verzí

Na konci [[18. století]] začíná bulharské národní obrození. Zpočátku čistě kulturní hnutí se postupně mění v hnutí s politickými požadavky. V roce [[1876]] je krvavě potlačeno protiosmanské [[Dubnové povstání]]. O rok později propuká rusko-turecká válka. Jedním z důsledků [[Rusko|ruského]] vítězství je i vznik autonomního Bulharského knížectví v roce [[1878]].

Dne [[6. září]] [[1885]] byla po nekrvavé [[revolucePlovdivský převrat|revoluci]] připojena k bulharskému knížectví [[Východní Rumélie]], jež byla od roku [[1878]] poloautonomní provincii Osmanské říše. Tento den se jako „Den sjednocení“ stal zároveň bulharským [[státní svátek|státním svátkem]]. Dne [[17. duben|17. dubna]] [[1886]] však byla ve Východní Rumélii nominálně obnovena svrchovanost Osmanské říše a bulharský kníže se stal generálním [[guvernér]]em tohoto regionu, který i nadále zůstal pod faktickou kontrolou Bulharska. Nominální součástí Osmanské říše byla Východní Rumélie až do vyhlášení úplné nezávislosti Bulharska [[5. říjen|5. října]] [[1908]], kdy se zároveň Bulharsko přeměnilo v [[Bulharské carství]].