Karel Šváb: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Kariéra po osvobození: doplnění |
další doplnění |
||
Řádek 32:
=== Kariéra po osvobození ===
Od června 1945 Šváb pracoval v sekretariátu KSČ. V roce 1946 se stal se vedoucím evidenčního odboru, vzniklého na návrh [[Rudolf Slánský|Rudolfa Slánského]].
| příjmení1 = Kaplan▼
| jméno1 = Karel ▼
| příjmení2 = Kosatík▼
| jméno2 = Pavel▼
| titul = Gottwaldovi muži▼
| vydavatel = Paseka▼
| místo = Praha - Litomyšl▼
| rok = 2004▼
| kapitola = Zavražděný tajemník Rudolf Slánský▼
Po [[Únor 1948|komunistickém převratu]] v únoru 1948 jeho moc dále rostla. Stal se členem [[Bezpečnostní pětka|bezpečnostní pětky]] a organizačního sekretariátu ÚV KSČ. Během roku 1949 se podílel na vyšetřování, jehož cílem bylo odhalení nepřátel uvnitř strany. To v Československu i dalších zemích [[Východní blok|sovětského bloku]] začalo po zatčení maďarského ministra [[László Rajk|László Rajka]]. Na počátku září 1949 ho [[Klement Gottwald]] vyslal do [[Budapešť|Budapešti]] na jednání o Rajkovi s nejvyšším maďarským představitelem [[Mátyás Rákosi|Rákosim]]. Koncem září byl Šváb jmenován do čela zvláštní skupiny [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]], která měla provádět vyšetřování v rámci KSČ. Nebyla podřízena ministerstvu vnitra, ale přímo Gottwaldovi a
Vrcholu kariéry dosáhl Karel Šváb 5. září 1950, kdy byl jmenován náměstkem [[Ministerstvo národní bezpečnosti (Československo)|ministra národní bezpečnosti]].<ref name="slovník2" /> Již na podzim 1950 ale Komise stranické kontroly obvinila představitele StB, včetně Švába, že kryjí spiklence v případu [[Otto Šling]]a. Švábovi přitížilo také to, že ve Šlingově případu již probíhalo vyšetřování jeho sestry [[Marie Švermová|Marie Švermové]]. V prosinci nastoupil na dovolenou
=== Proces se Slánským ===
V připravovaném [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaném procesu]] měli být Šling a Švermová odsouzeni jako hlavní postavy „protistranického spiknutí“ s cílem převzetí moci v KSČ a odstranění Gottwalda a Slánského.<ref>Kaplan (2004), s. 96.</ref> Na jaře 1951 byl scénář procesu změněn a za vůdce spiknutí byl označen Slánský.<ref>Kaplan (2004), s. 98.</ref>
V [[Proces se Slánským|procesu se Slánským]] byl obviněn z [[velezrada|velezrady]], 27. listopadu 1952 odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]] a 3. prosince 1952 oběšen na [[Věznice Pankrác|Pankráci]]. Jeho poslední slova před popravou zněla: „Ať žije Sovětský svaz, ať žije Komunistická strana Československa“.<ref name="slovník3" />▼
▲V [[Proces se Slánským|procesu se Slánským]] byl Šváb obviněn z [[velezrada|velezrady]], 27. listopadu 1952 odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]] a 3. prosince 1952 oběšen na [[Věznice Pankrác|Pankráci]]. Jeho poslední slova před popravou zněla: „Ať žije Sovětský svaz, ať žije Komunistická strana Československa“.<ref name="slovník3" />
Po přezkoumání případu [[Rehabilitace (právo)|rehabilitačními]] komisemi byla prokázána nesmyslnost obvinění a 24. května 1963 byl rozsudek [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyšším soudem]] zrušen. Občansky byl Šváb rehabilitován 12. července 1963, vyloučení z KSČ zůstalo v platnosti kvůli jeho podílu na nezákonných praktikách StB.<ref name="slovník3" />
== Odkazy ==
Řádek 65 ⟶ 58:
| strany = 181–183
| isbn = 978-80-87211-25-0}}
*{{Citace monografie
▲ | příjmení1 = Kaplan
▲ | jméno1 = Karel
| odkaz na autora = Karel Kaplan
▲ | příjmení2 = Kosatík
▲ | jméno2 = Pavel
| odkaz na autora2 = Pavel Kosatík
▲ | titul = Gottwaldovi muži
▲ | vydavatel = Paseka
▲ | místo = Praha - Litomyšl
▲ | rok = 2004
▲ | kapitola = Zavražděný tajemník Rudolf Slánský
| isbn = 80-7185-616-9}}
{{Portály|Lidé|Komunistický režim v Československu}}
{{DEFAULTSORT:Šváb, Karel}}
|