Verze z 27. 10. 2016, 22:00 editovat Protestant (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 35 929 editací portály. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 7. 2017, 14:02 editovat zrušit editaci TJ Ryba (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 15 961 editací →‎Historie: část přesunuta do nově vytvořeného hesla Přejít na další porovnání →
Řádek 17: Z původního kostela se zachovala pouze část [[rotunda\|rotundy]], zvané ''Anastasis'' ("Zmrtvýchvstání"). V pozdějších dobách byla bazilika poničena, a to při nájezdu [[Persie\|Peršanů]] roku [[614]]. Roku [[1009]] přikázal kalifa [[Chakim]] kostel do základů zbourat. Po roce [[1099]], kdy Jeruzalém dobyli [[Křížové výpravy\|křižáci]], probíhala rekonstrukce baziliky, která skončila roku [[1141]]. V té době baziliku spravovali [[Řád augustiniánů\|augustiniáni]] a k její ochraně sloužil [[Řád Božího Hrobu]]. Po roce [[1187]], kdy byl Jeruzalém dobyt sultánem [[Saladin]]em, získalo správu nad bazilikou společně několik křesťanských církví. Složitá situace panovala i za [[Turecko\|tureckého]] panství po roce [[1517]]. Docházelo k mnoha sporům uvnitř baziliky. Nakonec byla tureckým sultánem vyhlášena pravidla, tzv. ~~„Status~~„[[Statu ~~quo“~~quo (Svatá země, 1852)\|Status quo]]“ (roku [[1757]] a opět potvrzená roku [[1852]]), podle nichž se řídí vlastnictví a práva jednotlivých církví uvnitř baziliky Svatého hrobu. Na základě toho jsou vlastníky kostela [[Řecko\|řecký]] [[Pravoslaví\|pravoslavný]] jeruzalémský patriarchát, [[Řád menších bratří\|františkánská]] kustodie Svaté země (ve jménu [[katolická církev\|katolické církve]]) a jeruzalémský patriarchát [[Arménská apoštolská církev\|arménské apoštolské církve]]. Mimo to určitá práva přísluší i jiným menším církvím (koptské, syrské apod.). Tento stav byl potvrzen i za [[Britský mandát v Palestině\|Britského mandátu v Palestině]], [[Jordánsko\|jordánské]] i [[Izrael\|izraelské]] správy Jeruzaléma. == Popis ==

Chrám Božího hrobu: Porovnání verzí