Worms: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
lflf, typo, comm z wd, portál
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy
Řádek 14:
| loc-map = {{LocMap |Německo|label= Worms |position=top |width=250 |lat=49.633 |long=8.360 |float=center |caption=}}
| rozloha = 108,73
| počet obyvatel = 80 29680296
| rok = 2013
| hustota zalidnění = 738
| etnické složení =
| náboženské složení =
Řádek 33 ⟶ 32:
 
== Historie ==
Místo pro založení tohoto města si vybrali již [[Keltové]] a to především kvůli výjimečně teplému a suchému klimatu. Různá sídla zde byla ovšem již v době předhistorické, především významné jsou hroby z doby bronzové, tzv. Adlerbergkultur (Ernst Probst, 1996). V [[5. století]] se zde usadil [[Germáni|germánský kmen]] [[Burgundi|Burgundů]] a v [[7. století]] se Worms stal sídlem biskupů, jejichž význam vzrostl v době karolínské, kdy získali významný vliv u královského dvora. [[Karel Veliký]] si totiž Worms zvolil za své letní sídlo a zbudoval zde falc.
V letech [[829]]-[[926]] byl Worms sněmovním městem [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a později jedním ze sněmovních měst Říše římské. Krypta wormského dómu byla rodových pohřebištěm předků císaře Konráda II. z rodu Sálců. Roku [[1049]] zde byl papežem zvolen [[Lev IX.]]., pravděpodobně nejvýznamnější německý papež [[středověk]]u. Roku [[1096]] se městem prohnalo [[Křížové výpravy|křižácké]] vojsko, směřující do Svaté země, a uspořádalo pogrom na místní velkou [[Židé|židovskou]] komunitu, jejíž kamenná synagóga a rituální lázeň [[mikve]] byly zbudovány již od 11. století. V roce [[1122]] zde byl uzavřen slavný [[wormský konkordát]]. Koncem [[12. století]] udělil římský císař [[Friedrich Barbarossa]] Wormsu četná městská práva, čímž se Worms stal městem říšským. Od té doby až do [[16. století]] probíhal mocenský zápas mezi měšťanstvem a biskupem. Worms se stal významným městem německé [[reformace]], [[Martin Luther]] zde na sněmu obhajoval svých 95 tezí reformace před císařem [[Karel V.|Karlem V.]]Habsburským a kurfiřty. Worms se změnil v město evangelické. Roku [[1698]] bylo město vyplundrováno francouzskými vojsky [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], poté již nedosáhlo významu, jaký mívalo ve středověku. V letech [[1792]]-[[1814]] byl Worms anektován Francií a roku [[1816]] přičleněn k [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensku-Darmstadtsku]]. Během dvou spojeneckých náletů 21. února a 18. března 1945 bylo 85  % staveb města srovnáno se zemí. Náletu padla za oběť podstatná část slavného dómu, který byl znovu postaven během 50. a 60. let 20. století. Vnitřní zařízení bylo během války zčásti uchráněno, zčásti rekonstruováno. V 90. letech 20. století byla rekonstruována také židovská čtvrť se synagogou a hřbitov.
 
=== Současnost ===
Řádek 42 ⟶ 41:
 
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Worms Doom 2005-05-27a.jpg|thumbnáhled|Katedrála ve Wormsu]]
* '''Dóm sv. Petra''', dvouchórová biskupská bazilika s pěti věžemi, postavená v románském slohu a dokončená v období gotiky. Jedna z nejvýznamnějších staveb německého středověku. V kryptě jsou hroby římských panovníků sálské dynastie a jejich manželek.
Vně při severní zdi se každoročně koná divadelní festival zobrazující scény z [[Píseň o Nibelunzích|Písně Nibelungů]], tzv.Nibelungen-Festspiele.
* '''Kostel sv. Pavla''' s klášterem dominikánů
* '''Kostel Panny Marie''' (Liebfrauenkirche)
* '''Lutherův pomník''', připomíná německého reformátora, který zde roku 1521 na říšském sněmu stál proti odpůrcům pevně za svými tezemi a pronesl slavnou větu: "Zde stojím a jinak nemohu..." Součástí pomníku je také socha [[Jan Hus|Jana Husa]].
* '''Dómské muzeum''' a dómská pokladnice sídlí v biskupské rezidenci a shromažďují nejvýznamnější památky chrámového umění.
* '''Muzeum Nibelungů''', moderní multimediální muzeum věnující se germánské mytologii.
* '''Dům umění Heylshof''', se sbírkami gotického a renesančního umění. Nejslavnějším dílem sbírky malby je Rubensova Matka s dítětem.
* '''Židovské muzeum''' s archívem, '''synagóga''' a rituální lázeň '''mikve''' stojí v severovýchodní části města při hradbě. Čtvrť bývala známá jako Malý Jeruzalém, působil zde pravděpodobně nejvýznamnější rabín všech dob, komentátor [[talmud]]u, [[Raši]]. Dále vně hradeb je bývalý židovský hřbitov.
[[Soubor:Židovský hřbitov s původem z 11. století..JPG|thumbnáhled|Židovský hřbitov s původem z 11. století.]]
 
== Partnerská města ==