Valencie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ médium do boxu
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy
Řádek 12:
| stát = Španělsko
| pojem vyššího celku = [[Autonomní společenství Španělska|autonomní společenství]]
| název vyššího celku = [[Soubor:Flag of the Land of Valencia (official).svg|22px|borderokraj]] [[Valencijské společenství]]
| pojem nižšího celku = [[Španělské provincie|provincie]]
| název nižšího celku = [[Provincie Valencia|Valencia]]
Řádek 20:
| loc-map = {{LocMap |Španělsko |label=Valencie |position=left |width=250 |lat=39.47 |long=-0.376 |float=center |caption=}}
| rozloha = 135
| počet obyvatel = 810 064810064
| rok = 2008
| hustota zalidnění = 6106,1
| etnické složení =
| náboženské složení =
Řádek 45 ⟶ 44:
 
== Dějiny ==
[[Soubor:Valencie 1340.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|katedrála a nám. Plaça de la Reina]]
Valencie byla založena při [[Starověký Řím|římské]] kolonizaci roku [[138 př. n. l.]] za konzula [[Decimus Iunius Brutus Callaicus|Decima Iunia Bruta Callaica]], a to pod názvem ''Valentia Edetanorum''. Po osmi stoletích, v roce [[711]], obsadili město [[Arabové]], kteří sem přinesli také svůj [[arabština|jazyk]], zvyky, [[islám]]ské [[náboženství]] a právní řád. Arabské panství se udrželo půl tisíciletí; v roce [[1238]] král [[Jakub I. Aragonský]] město dobyl a půdu rozdělil mezi [[šlechta|šlechtu]], která se účastnila jeho tažení. Jakub zavedl nové zákony, takzvané valencijské ''furs'' (španělsky ''fueros''), jejichž platnost se rozšířila na celé [[Valencijské království]]. Platnost furs ukončil v [[18. století]] španělský král [[Filip V. Španělský|Filip V.]]: mělo jít o trest za to, že se Valencie spojila s císařem [[Karel VI.|Karlem VI.]] ve [[válka o španělské dědictví|válce o dědictví španělské]].
 
Řádek 51 ⟶ 50:
 
== Město, památky a stavby ==
[[Soubor:Valencie 1448.JPG|thumbnáhled|Plaça de la Reina a kostel Santa Caterina]]
Střed Valencie leží v záhybu ramene řeky [[Turia]], necelých pět kilometrů západně od [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Vlastní tok řeky, respektive její koryto, byl ve druhé polovině dvacátého století přeložen na jih od města. V bývalém korytě (přes které stále vedou mosty) je dnes přes 9km dlouhý park ''Jardí del Túria,'' který je jedním z největších městských parkú v Evropě''.'' Ve středu města se nachází katedrála Panny Marie (''lidově ve valencijštině zvaná la Seu)'' ze třináctého století, postavená na místě někdejší mešity, které ale zase předcházela vizigótská katedrála. ''Katedrála'' má tři brány, jeden z hlavních vstupů je z náměstí ''Plaça de la Reina'', druhý z ''Plaça de la Seu''. Vedle katedrály stojí gotická věž s barokními prvky ''el Micalet (Michálek)''. V jihozápadní části náměstí Plaça de la Reina, respektive již na malém náměstí Plaça de Santa Caterina, stojí ''kostel sv. Kateřiny'' z 13. st. V 16. st. rekonstruován, v 18. st. barokně upraven. Zvonice je z konce 17. st.<ref>NOVOTNÁ, J., ŽÁKOVÁ, M.: ''Španělsko a Andorra''. 2. vyd. Olympia Praha 1996. 176 s. ISBN 80-7033-397-9</ref>
 
Řádek 58 ⟶ 57:
Mimo oblast starého města, v jihovýchodní části Valencie, v oblasti parku Jardín del Turia, leží komplex budov současné architektury ''[[Město umění a věd]]'' od původem místního architekta [[Santiago Calatrava|S. Calatravy]]. Calatrava dosáhl mezinárodního věhlasu, jeho práce jsou často kontroverzní zejména co se týče charakteru veřejného prostoru, uživatelské přívětivosti, užitých materiálů a následně údržby a trvanlivosti staveb.
[[Soubor:València-Barris.png|thumbnáhled|150px|Městské části a čtvrti]]
== Městské části ==
Valencie se skládá z 19 městských částí, respektive okrsků (''distritos'') a 87 čtvrtí (barrios). Některé okrsky a čtvrti dříve bývaly samostatnými obcemi, které se v druhé pol. 19. st. staly součástí Valencie. Každý městský okrsek se dále skládá ze čtvrtí (uvedené v závorce). Střed města leží v části ''Ciutat Vella'' (Staré Město).