Schwetzingen: Porovnání verzí

| počet obyvatel = 22 33522335

Ke 31. prosinci 2015 zde žilo 22 335. Ve městě sídlí okresní soud, notářská kancelář, ale i úřad práce nebo celní úřad. Krom gymnázia je zde i [[reálka]] a čtyři základní školy. Vydavatelství Mannheimer Morgen zde vydává [[Deník (noviny)|deník]] ''Schwetzinger Zeitung''.

Schwetzingen se nachází v regionu Porýní-Neckar v [[Hornorýnská nížina|Hornorýnské nížině]], mezi [[Rýn|Rýnem]]em a [[Odenwald|Odenwaldem]]em. Městem protéká říčka Leimbach, která se dále vlévá do Rýna a v minulosti obklopovala tehdy [[vodní hrad]] Schwetzingen. Katastrální území města je celkem 2163 [[Hektar|ha]], přičemž 33,3 % tvoří obytná místa a doprava, 27,2 % zabírají zemědělské plochy a 35,7 % jsou lesy.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Schwetzingen|url=http://www.statistik.baden-wuerttemberg.de/SRDB/Tabelle.asp?01515215GE226084|vydavatel=Statistisches Landesamt Baden-Württemberg|místo=|datum vydání=2004-12-31|datum přístupu=2004-12-31}}</ref> Město přímo sousedí s [[Mannheim|Mannheimem]]em, [[Plankstadt|Plankstadtem]]em , [[Oftersheim|Oftersheimem]]em, [[Hockenheim|Hockenheimem]]em, [[Ketsch|Ketschem]]em a [[Brühl]].

Schwetzingen byl poprvé zmíněn pod názvem „Suezzingen“ již v prosinci roku 766, avšak známky dřívějšího osídlení se datují již na období [[Neolit|neolituneolit]]u. Jedná se hlavně o nalezené nádoby [[Kultura s lineární keramikou|kultury s lineární keramikou]]. Roku 1988 zde bylo objeveno největší východoněmecké [[pohřebiště]] kultury s lineární keramikou.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Geschichte der Stadt Schwetzingen|url=http://www.schwetzingen.de/pb/site/Schwetzingen/node/175321/Lde?QUERYSTRING=geschicht|vydavatel=Stadt Schwetzingen|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-06}}</ref>

Roku 1350 byl poprvé zmiňován [[vodní hrad]] Schwetzingen. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté]] a později i [[Devítiletá válka|devítileté války]] byla ale původní budova zničena a následně zrekonstruována falckým kurfiřtem [[Jan Vilém Falcký|Janem Vilémem]]. Od roku 1720 zdejší hrad sloužil jako provizorní sídlo [[Karel III. Filip Falcký|Karla III. Filipa]], falckého [[Kurfiřt|kurfiřtakurfiřt]]a. I po jeho smrti, roku 1742, zde ale sídlili další a další falčtí kurfiřti a celý jejich dvůr. Byl to právě jeden z kurfiřtů, [[Karel Teodor Falcký|Karel Teodor]], který nechal hrad přestavět na letní sídlo.<ref name=":0" />

Roku 1759 získal Schwetzinger právo pořádat trhy a během celého [[18. století]] město dostávalo [[Baroko|barokní]] ráz. Roku 1803 pak byl Schwetzinger, společně s celým územím falckých kurfiřtů na východ od [[Rýn|Rýna]]a, včleněn do [[Bádenské velkovévodství|Bádenského velkovévodství]]. Byl vytvořen samostatný okres Schwetzingen a byl zde vytvořen hlavní úřad.<ref name=":0" /> Roku 1833 pak [[velkovévoda]] [[Leopold I. Bádenský|Leopold]] udělil obci status a [[Městské právo|práva města]]. 1850 se pak ve městě začal rozvíjet [[Industrializace|průmysl]]. Ve Schwetzingenu začaly prosperovat výrobny doutníků a konzervárny a ve velkém se zde začal pěstovat [[Chřest lékařský|chřest]].

Nejznámější a nejnavštěvovanější památkou města je místní zámek. Atypické jsou především zahrady, kde se snoubí prvky [[Velké století|Francie 17. století]] i [[Anglický park|anglických parků]]. Nachází se v nich sochy od vlámského architekta a [[Sochařství|sochaře]] [[Peter Anton von Verschaffelt|Petera Antona von Verschaffelta]]. V zahradách se též nachází chrámy zasvěcené [[Apollón|Apollónovi]]ovi, [[Merkur (mytologie)|Merkurovi]] a [[Minerva|Minervě]] nebo mešita.