Milán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: nahrazení kategorie Obce v metropolitním městě Milano za Obce v metropolitním městě Milán; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy
Řádek 13:
| loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Milán |position=right |width=200 |lat=45.46 |long=9.18 |float=center |caption=}}
| rozloha = 182
| počet obyvatel = 1 324 1691324169
| rok = 2013
| hustota zalidnění = 7276
| zeměpisná šířka = 45.4666667
| zeměpisná délka = 9.1666667
Řádek 32 ⟶ 31:
 
== Historie ==
[[Soubor:Milano - Mappa della città nel 1621.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Milán v roce 1621]]
[[Soubor:Milano 683.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|Piazza del Duomo]]
Latinský název města ''Mediolanum'', z něhož se odvozuje název Milano, je patrně [[keltové|keltského]] původu a znamenal ''„město uprostřed roviny“''. V pátém století př. n. l. zde bylo sídliště keltských Insubrů, které roku 222 př. n. l. dobyli Římané. Roku [[293]] za císaře [[Diocletianus|Diokleciána]] se stalo hlavním městem západní [[Západořímská říše|Římské říše]] a roku [[313]] zde císař [[Konstantin I. Veliký|Konstantin I.]] [[Edikt milánský|Ediktem milánským]] povolil v celé říši [[křesťanství]]. Roku 402 město obléhali Visigóti a císařská residence se přestěhovala do [[Ravenna|Ravenny]]. Pak bylo město několikrát dobyto a poničeno, roku 539 [[Langobardi|Langobardy]] (odtud název provincie Lombardsko) a roku 774 je dobyl [[Karel Veliký]] a přičlenil ke své říši.
 
Řádek 45 ⟶ 44:
 
== Město a památky ==
[[Soubor:Milano 431.JPG|thumbnáhled|hrad Castello Sforzesco]]
[[Soubor:TeatroAllaScala002.jpg|thumbnáhled|Divadlo [[La Scala]]]]
[[Soubor:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumbnáhled|[[Leonardo da Vinci]]: [[Poslední večeře (da Vinci)|Poslední večeře]] v [[Kostel Santa Maria delle Grazie (Milán)|Santa Maria delle Grazie]]]]
 
=== Kostely a chrámy ===
Řádek 72 ⟶ 71:
 
== Městské části ==
[[Soubor:Milan, administrative divisions - Nmbrs - colored.svg|thumbnáhled|Městské části]]
Milán se dělí na 9 městských částí. Jednotlivé městské části se dále skládají z čtvrtí (v závorce).
* Zóna 1: Centro storico (Brera, Centro Storico, Conca del Naviglio, Guastalla, Porta Sempione, Porta Tenaglia)
Řádek 85 ⟶ 84:
 
== Móda a design ==
[[Soubor:Galleria Vittorio Emanuele.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Pohled do [[Galerie Viktora Emanuela II.]] z Piazza del Duomo]]
Milán je považován za jedno z klíčových měst průmyslového a moderního designu ve světě, a také jedno z nejvlivnějších v těchto oblastech. Město je velmi dobře známé pro svůj vysoce kvalitní starobylý i moderní nábytek a průmyslové zboží. Milán hostí mimo již zmíněný veletrh [[FieraMilano]] také nejdůležitější události související s designem a architekturou, jako například "Fuori Salone" a [[Salone del Mobile]]. V 50. a 60. letech, stejně jako začátkem 70. let, se stal Milán, spolu s Turínem, hlavním městem poválečného designu a architektury, a to díky tomu, že byl hlavním průmyslovým centrem [[Itálie]] a jedním z nejprogresivnějších a nejdynamičtějších měst pevninské Evropy. Bylo zde postaveno několik mrakodrapů, mezi nimi například [[Pirelli Tower]] a [[Torre Velasca]]. Umělci jako [[Bruno Munari]], [[Lucio Fontana]], [[Enrico Castellani]], [[Piero Manzoni]] a mnoho dalších ve městě buď žili, anebo tam pracovali.
 
Řádek 92 ⟶ 91:
 
== Vzdělání ==
[[Soubor:Festa del Perdono Facciata Milano.jpg|thumbnáhled|milánská univerzita, Università degli Studi di Milano]]
Milán je domovem několika nejvýznamnějších italských vzdělávacích institucí. Milánský systém vysokoškolského vzdělávání zahrnuje 7 univerzit, 48 fakult a 142 oddělení, se 185.000 vysokoškolských studentů v roce 2011 (přibližně 11% celkové populace vysokoškolských studentů v zemi) a největší počet absolventů vysokých škol a doktorandů (34000 a více než 5000, resp.) v Itálii.
 
Řádek 102 ⟶ 101:
 
== Doprava ==
[[Soubor:Linea 5 lilla - metropolitana di Milano - Stazione Garibaldi.JPG|thumbnáhled|milánské metro]]
=== Metro ===
Milánské metro má v současnosti 101 stanic, z nichž 83 je podzemních. Má dohromady čtyři linky označené M1, M2, M3 a M5 (zatím s vynecháním linky M4). Délka tras je více než 84 km. Do roku 2030 by se metro mělo rozšířit na více než 100 km a bylo by tak nejdelší podzemní drahou v Itálii a jednou z nejdelších v Evropě.
Řádek 110 ⟶ 109:
 
== Gastronomie ==
[[Soubor:Cotoletta e patate al forno.jpg|thumbnáhled|160px|Cotoletta alla Milanese]]
Jako většina měst v Itálii má i Milán a jeho okolí svou vlastní regionální kuchyni, která, stejně jako lombardská kuchyně obecně, používá častěji rýži než těstoviny, a téměř nepoužívá rajčata. Milánská kuchyně zahrnuje “[[Cotoletta alla Milanese]]”, neboli obalovaný telecí (lze použít také vepřový či krůtí) řízek smažený na másle (podobně jako vídeňský "[[Wienerschnitzel]]", který pravděpodobně vzešel z této milánské speciality). Dalšími typickými pokrmy jsou “[[cassoeula]]” (dušená vepřová žebírka s klobásou a hlávkovou kapustou), “[[ossobuco]]” (dušená telecí kost s morkem s omáčkou zvanou [[gremolata]]), rizoto "alla Milanese” (se šafránem a hovězím morkem), “[[Busecca]]” (dušené dršťky s fazolemi), a “[[Brasato]]” (dušené hovězí nebo vepřové maso na víně s brambory). Sezónní pečivo zahrnuje “Chiacchiere” (lívance posypané cukrem) a “Tortelli” (smažené koulovité sušenky) během období karnevalu, “Colomba” (dort s polevou ve tvaru holubice) na Velikonoce, “[[Pane dei Morti]]” ("Chléb mrtvých", sušenky aromatizované skořicí) během svátku Všech svatých a “[[Panettone]]” o Vánocích. Salame Milano, salám s velmi jemným zrnem, je rozšířený v celé Itálii. Nejznámějším milánským sýrem je [[gorgonzola]] ze stejnojmenného nedalekého města, přestože dnes sídlí hlavní výrobci gorgonzoly v Piemontu.
 
Řádek 116 ⟶ 115:
 
== Sport ==
[[Soubor:S.Siro1.jpg|thumbnáhled|fotbalový stadion San Siro]]
=== Fotbalové kluby ===
* [[AC Milán|AC Milan]]