Mekka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy |
||
Řádek 18:
| loc-map = {{LocMap |Saúdská Arábie|label=Mekka |position=top|width=250 |lat=21.42 |long=39.78 |float=center |caption=}}
| rozloha = 850
| počet obyvatel =
| rok = 2012
| etnické složení = [[Arabové]]
| náboženské složení = [[muslim]]ové
Řádek 41 ⟶ 40:
== Geografie, vývoj města, doprava ==
[[Soubor:Makkah-Panorama-2011.jpg|náhled|Pohled na Mekku (v popředí [[Al-Masdžid al-Harám|Velká mešita]]) ze špičky Abraj Al Bait Towers]]
Mekka leží ve vzdálenosti přibližně 90 km od [[Rudé moře|Rudého moře]], 73 km od [[Džidda|Džiddy]], mezi přímořskou nížinou a vysočinou v pánvi pouštního charakteru, mezi dvěma horskými hřebeny. Níže položená část města kolem [[Ka'ba|Káby]] je staré jádro města; výše položená část města leží na severu. Vzhledem k mnoha kopcům a výšinám na teritoriu města bylo nutno postavit větší množství silničních tunelů.
V posledních letech rostl značně počet obyvatel, až o 200 tisíc ročně, tím je spojená přestavba města okolo svatých míst. Celé přízemní části města byly zbořeny, aby udělaly místo pro velkostavby, především hotely pro poutníky. Jižně od Velké mešity stojí od roku 2010 hotelový komplex, v jehož středu stojí 600 metrů vysoká věž, [[Abraj Al Bait Towers]], která tvoří novou siluetu města.
Řádek 60 ⟶ 59:
== Význam pro islám ==
[[Soubor:Panel tile Mecca Louvre MAO3919-2-242.jpg|náhled|Obraz Mekky, malováno v 18. století]]
Nejdůležitějším poutním místem je Kába,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://al-islam.cz/uvodni-charakteristika-islamu/islam-a-muslimove-zakladni-pojmy.html
| titul= Islám a muslimové
Řádek 82 ⟶ 81:
Nemuslimové mají vstup do Mekky zakázán. V případě neuposlechnutí hrozí zadrženému vyhoštění ze země, případně i vězení. Z původní obavy, že by předislámský polyteistický kult mohl být u Káby znovu oživen, vzešel příkaz v Koránu, že by tato svatá místa neměla být přístupná nevěřícím.
V saudskoarabských průkazech totožnosti je uvedeno vyznání, které může v případě pochybností policie zkontrolovat. Při žádosti o vízum se je nutné vyplnit vyznání žadatele, v případě muslimů je vyžadováno potvrzení místní autority. Nicméně i tak se některým nemuslimům daří do Mekky dostat.
V minulosti se podařilo několika evropských cestovatelům, kteří byli převlečení jako muslimové, navštívit Mekku. K nim patřil zotročený sluha [[Hans Wild]] (mezi roky 1607 a 1609), německý vědec a cestovatel [[Ulrich Jasper Seetzen]] (1809), a [[Basler Jean Louis Burckhardt]] (1814), který je také známý objevem starověkého nabatského města [[Petra (město)|Petra]], německý orientalista a objevitel [[Heinrich von Maltzan]], který v roce 1860 převlečený za muslima díky pasu získanému pomocí úplatku od jistého Araba navštívil Mekku, o čem píše v knize poprvé vydané v roce 1865. V roce 1853 popsal anglický dobrodruh [[Richard Francis Burton]] detailní popis Mekky, kterou navštívil převlečený za [[derviš]]e a zúčastnil se důležitých náboženských ceremonií. Nizozemský vědec o islámu [[Christiaan Snouck Hurgronje]] také navštívil v 19. století pod falešnou identitou Mekku. Výsledek jeho cesty bylo dvojdílné dílo („Mekka“, vydáno v roce 1889), které se skládá z textové o obrazové části.
| |||