Džajsalmér: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy
Řádek 18:
| velikost mapy =
| rozloha = 5,1
| počet obyvatel = 58 28658286
| rok = 2001
| hustota zalidnění = 11,429
| etnické složení =
| náboženské složení =
Řádek 34 ⟶ 33:
 
== Historie ==
Část obyvatel Džaisalméru patří k slavnému [[rádžpúti|rádžputskému]] klanu Bhatí, který původně pobýval v [[Paňdžáb]]u. Později byli ale nuceni přesunout se na jih, kde nalezli útočiště v poušti, která se stala jejich domovem. Toto území bylo do 11. století součástí Gurdžar – Pratiharské říše. Deorádž, slavný princ z rodu Bhatí je považován za zakladatele džaisalmérské dynastie a s ním je také spojen začátek používání titulu Raval.
 
[[Soubor:Jaisalmer-5.jpg|200px|thumbnáhled|leftvlevo|Pevnost v Džaisalméru]]
 
Roku 1156 Raval Džaisal, Deorádžův šestý následovník, založil pevnost a město Džaisalmér. Ihned z něj učinil své sídlo a přesunul tam z Lodhruvy (leží asi 15 km severozápadně od Džaisalméru) hlavní město. Džaisalmér těžil ze své strategické polohy na obchodní stezce, po které procházely karavany indických i dalších asijských obchodníků do Persie, a odtud pak do Egypta, Arábie a Evropy. Roku 1293 se Bhatíové dostali do prudkého sporu se sousedním panovníkem jménem Ala-ud-din Khildží a jeho armáda dobyla a zpustošila město i pevnost takovým způsobem, že obojí bylo následně dlouhou dobu opuštěno. Rodiny bojovníků se před neodvratným dobytím města uchýlily k tzv. [[džauhar]]u. Někteří Bhatíové uprchli do Talwandi (nynější Nankana Sahib, Paňdžáb v Pákistánu), jiní přesídlili do Larkany (Sindh, Pákistán). Džaisalmér byl poté ještě několikrát oblehnut dalšími muslimskými vládci. Sabala Simha dostal Džaisalmér v léno od [[Mughalská říše|mughalského]] vládce Šáh Džahána. Moc džaisalmérkých králů byla omezena a moc státu výrazně klesla a většina provincií byla ztracena až do nástupu Raval Mulrádže (1762). Roku 1818 navázal Mulrádž politické styky s Brity a stejným směrem pokračoval jeho nástupce Maháraval Salivahan (začal vládnout roku 1891). Džaisalmér byl jedním z posledních indických států, které podepsali dohodu s Velkou Británií a připojili se k tzv. Britské Indii. Současným přímým následovníkem tehdejších panovníků je Bridžrádž Singh. Ačkoli je nyní město pod správou indické vlády, většina tamního majetku je stále ve vlastnictví jeho rodiny.
Řádek 44 ⟶ 43:
 
== Cestovní ruch ==
[[Soubor:Jaisalmer-6.jpg|200px|thumbnáhled|rightvpravo|Hrobky v Thárské poušti nedaleko Džaisalméru]]
Džaisalmér vždy byl a stále je poněkud odříznuté město, navzdory tomu je v současné době populární turistickou destinací. Ve městě i v přilehlém okolí je k vidění několik zajímavých historických památek, přímo ve městě pak velká pevnost. Hlavním zdrojem turistického ruchu však nejsou architektonické památky, ale poušť samotná. Pro mnoho turistů je několik dnů strávených v [[Thárská poušť|Thárské poušti]], obvykle spojených s výletem na velbloudech, příjemnou změnou a oddychem od hektického života v indických velkoměstech.
 
Ubytování je dostupné i přímo uvnitř pevnosti, která ovšem náporem turistů značně trpí. Její zastaralý odpadní systém není koncipován na množství lidí, kteří do Džaisalméru každodenně přijíždějí. Následkem toho se již 3 z 99 strážních věží zřítily – odpadní voda podemlela jejich základy. Doporučuje se tedy vyhledat ubytování vně pevnosti.