Constanța: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m +navbox |
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy |
||
Řádek 22:
| loc-map = {{LocMap |Rumunsko |label=Constanța |position=left |width=250 |lat=44.18 |long=28.65 |float=center |caption=}}
| rozloha = 124,89
| počet obyvatel =
| rok = 2011
| etnické složení =
| náboženské složení =
Řádek 36 ⟶ 35:
| název statistického celku =
}}
'''Constanța''' (staršími názvy ''Kustendji'', ''Kustendja'', ''Köstence'', ''Constantza'', ''Tomis'', česky Konstanca) je [[Rumunsko|rumunské]] město na pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] a největší rumunský přístav, 205 km východně od [[Bukurešť|Bukurešti]]. Je správním centrem [[Constanța (župa)|stejnojmenné župy]]. V roce 2011 zde žilo přes 283 000 obyvatel a s aglomerací mělo přes 425 000 obyvatel. Bylo tak pátým největším rumunským městem a druhou největší městskou oblastí.
== Historie ==
[[Soubor:Cazinoul din Constanta la rasarit HDR.jpg|
Constanța byla založena na počest [[Konstancie]], sestry [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]] ([[274]]–[[337]]), [[Starověký Řím|římského]] císaře. Ještě v roce [[950]] byla známá jako ''Constantia'' a byla obehnána hradbami. Nedaleko města se nachází i známý [[Trajánův val]]; dochovalo se ale také mnoho starověkých budov přímo ve městě, včetně částí nejdelšího mozaikou zdobeného chodníku na světě. Od 9. století byla součástí [[Bulharsko|Bulharska]], ve 14. století ji dobyli [[Osmanská říše|Turci]]. Po připojení [[Dobrudža|Dobrudži]] k Rumunsku v roce [[1878]] se stala právě Constanța největším přístavem v Rumunsku.
22. října 1916, během První světové války, město obsadila vojska [[Centrální mocnosti|Centrálních mocností]] (Německo, Bulharsko a Osmanská říše). V období mezi světovými válkami se Constanța stala hlavním obchodním centrem země a přes zdejší přístav procházelo v roce 1930 více než polovina rumunského vývozu. Během Druhé světová války bylo Rumunsko na straně [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy Berlín–Řím–Tokio]] a přístav byl silně poškozen bombardováním [[Rudá armáda|Rudou armádou]].
V letech 1949–1987 byl prokopán 64 km dlouhý plavební kanál mezi Dunajem a přístavem. Během [[Rumunská revoluce|Rumunské revoluce]] v prosinci 1989 bylo ve městě zabito 32 lidí a 116 jich zraněno.
== Charakter města ==
Ve městě, hlavně tedy na jeho okraji jsou velké loděnice a přístav. 26 km severozápadně od města je od roku 1962 mezinárodní letiště. Kromě antických památek se dochovala pak také jedna mešita a katedrála z 19. století.
== Pamětihodnosti ==
* Ortodoxní katedrála sv. Petra a Pavla z let 1883–1885 byla během bombardování za Druhé světové války poničena a v roce 1951 rekonstruována.
* Janovský maják (''Farul Genovez'') vysoký 8 metrů postavili kolem roku 1300 [[Janovská republika|Janované]] a v letech 1858–1860 přestavěn.
* Kasino (''Cazinoul''), secesní stavba z roku 1910
* Římské mozaiky na ploše přes 850 m² ze 4. století
* Mešita Karla I. (''Marea Moschee din Constanța'') postavená v letech 1910–1912 a pojmenovaná po rumunském králi [[Karel I. Rumunský|Karlu I.]]. Jako první železobetonová stavba v Rumunsku byla navržena [[George Constantinescu|Georgem Constantinescem]]. Minaret je vysoký 47 metrů. Stavba byla postavena na místě dřívější mešity [[Mahmut II.|Mahmuta II.]] z roku 1822.
== Obyvatelstvo ==
* 1900: 13 000
* 1910: 27 000
* 1930: 59 000
| |||