Bergen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: kat |
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy |
||
Řádek 15:
| loc-map = {{LocMap|Norsko|label=Bergen|lat=60.371111|long=5.408333|position=right|width=250|float=center}}
| rozloha = 465.56
| počet obyvatel =
| rok = 2014
}}
Řádek 38:
[[Soubor:Bryggen_Bergen_Ulriken_Norway_2009_1.jpg|thumb|Pohled na Ulriken z centra města.]]
Okolo Bergenu se nachází mnoho hor, ale mezi sedm hor (De syv fjell) se řadí následující:
* [[Sandviksfjellet]] – 417 m.
* [[Fløyen|Fløyfjellet]] – 400 m.
* [[Rundemanen]] – 568 m.
* [[Ulriken]] – 643 m.
* [[Løvstakken]] – 477 m.
* [[Damsgårdsfjellet]] – 317 m.
* [[Lyderhorn]] – 396 m.
Bergenská turistická organizace každoročně organizuje pochod „[[7-fjellsturen]]“ po všech sedmi horách a současně se koná také kratší pochod po čtyřech horách, kterými jsou Ulriken, Rundemanen, Fløyfjellet og Sandviksfjellet.
Řádek 194:
Bergen byl údajně založen, jako město, [[Olaf III. Norský|Olafem III. Norským]] kolem [[1070]] n. l. Na konci [[13. století|13. století]] patřil mezi čtyři nejdůležitější pobočky [[Hanza|Hanzy]]. Význam Bergenu byl v jeho podílu na obchodu se sušenými treskami, které sem byly dováženy ze severněji ležících končin Norska. Obchodovalo se takto již od přelomu [[11. století|11.]] a [[12. století|12. století]]. Němečtí hanzovní kupci žili ve svých oddělených čtvrtích města, a těšili se výhradnímu právu obchodovat s rybáři ze severu, kteří sem každé léto přijížděli prodat své úlovky. Připomínkou toho je bergenské nábřeží [[Bryggen]], jež je dnes na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]].
Roku [[1348]] byl Bergen zasažen morem, patrně sem byl zavlečen anglickými loděmi. Roku [[1429]] odnož [[vitaliáni|vitaliánů]] (''Vitalienbrüder'') zaútočila na Bergen s několika loděmi, vydrancovala a zapálila město, které lehlo popelem. Roku [[1536]] přiměl král německé kupce stát se Nory nebo odejít zpět do svých zemí. To bylo také předznamenáním úpadku německého vlivu.
Po celé [[15. století|15.]] a [[16. století|16. století]] zůstal Bergen největším nordickým městem, do roku [[1850]] zůstal také největším městem Norska. Svůj postavení v obchodě se severním Norskem si udržel až do roku [[1789]].
Řádek 208:
Nejstarší část města je na severní straně zálivu Vågen. Tam se nachází Bryggen, staré dřevěné domy z počátku [[18. století]], ale vyvolávající pocit středověku.
Kostel Panny Marie (''Mariakirken'') je nejstarším kostelem v Bergenu, pochází z let kolem roku [[1130]]. Dva jiné kostely, Katedrála a Korskirken jsou také středověkého původu, ale později byli přestavěny. Pevnost Bergenhus má také mnoho zajímavých staveb, za zmínku stojí ''Haakonshallen'', královské sídlo ze [[13. století|13. století]] a Rosenkrantzská věž (''Rosenkrantztårnet''), postavená kolem středověkého opevnění v [[16. století|16. století]].
Na rybím trhu nakupují místní přímo od rybářů. Poněkud dále, kolem hlavního náměstí Torgalmenningen, se nachází nákupní oblast, znovu postavená po požáru roku [[1916]], je v secesním a funkcionalistickém slohu. Několik starých čtvrtí s bílými dřevěnými domy obklopují střed města, za zmínku stojí Nordnes, Marken a Sandviken
Návštěvníci by neměli vynechat jízdu pozemní dráhou na horu [[Fløyen]], kde z 320 metrů nad mořem je výhled na město s jeho sedmi horami.
[[Soubor:Strandgatenbg.jpg|thumb|Nákupní třída Strandgaten]]
Řádek 230:
* Sociální vědy
Na universitě je mnoho cizinců, angličtina je velmi běžným komunikačním a vyučovacím jazykem. Universita velmi podporuje studijní pobyty studentů z celého světa a přijímá mnoho PhD. studentů ze zahraničí.
Nad studenty universit v Bergenu bdí studentská organizace <ref>[http://www.sib.no/frontpage/view?set_language=en] = Studenter i Bergen</ref> zajišťující silné sociální, zdravotní, psychologické a rekreační zázemí.
== Podnebí ==
[[Soubor:Bergen Norway rainy day.jpg|thumb|right|Typický letní den v Bergenu]]Bergen je proslulý svými dešti, které dosahují ročního úhrnu kolem 2250 mm (88 in). V některých letech byly ve městě dokonce „deštníkomaty“, ale neujaly se.
== Známé osobnosti Bergenu ==
| |||