Aleksandar Ranković: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobnosti podle sr.
+refy
Řádek 2:
 
'''Aleksandar Ranković''' (v [[Srbové|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Александар Ранковић''', známý též pod přezdívkou '''Marko''', [[1909]] [[Draževac]] – [[1983]] [[Dubrovnik]]) byl [[Jugoslávie|jugoslávský]] politik srbského původu, člen [[Politbyro (Jugoslávie)|Politbyra]] a blízký spolupracovník [[Josip Broz|prezidenta Tita]] (spolu s [[Edvard Kardelj|Edvardem Kardeljem]]).
 
== Biografie ==
 
Ranković byl původem z chudé rodiny. Jako velmi mladý přišel o otce a po skončení základní školy odešel do [[Bělehrad]]u v roce [[1922]] do učení. V roce [[1925]] se stal členem odborové organizace a v roce [[1927]] vstoupil do [[SKOJ|Svazu komunistické mládeže]], kde se poznal se svojí budoucí ženou. O rok později vstoupil do [[KSJ]].
Řádek 34 ⟶ 36:
| strany = 281
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref><ref name="CCSY-27">{{Citace monografie
}}</ref>. Ranković stál v čele [[OZNA|OZNy]] a později [[Udba|UDBy]], tajné služby, která měla na chod státu v raných letech existence [[socialismus|socialismu]] zcela klíčové postavení a likvidovala nepohodlné osoby. Moc nad policejními a bezpečnostními silami měl až do roku [[1966]], kdy došlo v rámci jisté „aféry Ranković“ k jeho odstavení od moci.
| příjmení = Burg
| jméno = Steven L.
| odkaz na autora =
| titul = Conflict and Cohesion in Socialist Yugoslavia
| vydavatel = Princeton University Press
| místo =
| rok = 1983
| počet stran =
| isbn = 0-691-07651-0
| kapitola =
| strany = 27
| jazyk = angličtina
}}</ref>. Ranković stál v čele [[OZNA|OZNy]] a později [[Udba|UDBy]], tajné služby, která měla na chod státu v raných letech existence [[socialismus|socialismu]] zcela klíčové postavení a likvidovala nepohodlné osoby. Moc nad policejními a bezpečnostními silami měl až do roku [[1966]], kdy došlo v rámci jisté „aféry Ranković“ k jeho odstavení od moci.
 
Ranković byl v 50. a především 60. letech zastáncem vyšší míry centralizace jugoslávského státu. Proto se snažil zpomalovat či různým jiným způsobem bránit liberalizujícím reformám, které byly v Jugoslávii postupně v uvedeném období zaváděny. To ho přivedlo k ostrému názorovému střetu s [[Edvar Kardelj|Edvardem Kardeljem]] a Titem.<ref name="CCSY-27"/>
 
OdstaveníRankovićův odpolitický mocivliv byloukončila založeno natzv. [[Odposlouchávací aféra (Jugoslávie)|aféřeodposlouchávací aféra]] a následné [[Brionské plénum|mimořádné plénum SKJ]]. Odstavení od moci bylo založeno na aféře, během které měl Ranković odposlouchávat [[Josip Broz Tito|Tita]]. Tím, že z vrcholných funkcí [[Brionské plénum|odešel]], byl odstraněn velmi vlivný člověk, jehož představy o Jugoslávii měly podobu centralizovaného státu<ref name="HSFRJ-329">{{Citace monografie
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan