Česko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Architektura: styl |
→Architektura: van der Rohe |
||
Řádek 995:
Významná byla v české architektuře vlna [[Secesní architektura|secese]] na přelomu 19. a 20. století (zejm. [[Obecní dům]] v Praze, z architektů [[Antonín Balšánek]], [[Osvald Polívka]], [[Josef Fanta]], [[Jan Letzel]]), těsně před válkou pak kubismu, což bylo českou specialitou ([[dům U Černé Matky Boží]] [[Josef Gočár|Josefa Gočára]], [[Kovařovicova vila]] [[Josef Chochol|Josefa Chochola]]).
Od 20. let 20. století architektura tíhla k [[Funkcionalismus|funkcionalismu]] ([[Veletržní palác]] v Praze, [[Baťův mrakodrap]] ve Zlíně
V 50. letech 20. století byl vyžadován jako oficiální styl [[socialistický realismus]] (též zvaný sorela). Charakteristickými stavbami v jeho duchu jsou [[hotel Jalta]] na Václavském náměstí či [[sídliště Poruba]] v Ostravě.<ref>http://architektura.klenot.cz/images/stories/materialy/Dejiny17.pdf</ref> Specifickou odnoží sorely byl tzv. stalinský neoklasicismus, který u nás reprezentuje [[Hotel International Praha|hotel Internacional]] v pražských Dejvicích. Na konci 50. let se však v architektuře (a ovšem i v designu) prosadil styl nový, zvaný [[Bruselský styl|bruselský]] – to podle toho, že byl představen na světové výstavě [[Expo 58]] v [[Brusel]]u. Vyznačoval se oblými tvary a skleněnými fasádami. Typickou stavbou v bruselském stylu byl především výstavní pavilon a restaurace [[Československý pavilon na Světové výstavě 1958|československého pavilonu]] na Expu. Dalšími důležitými stavbami bruselského stylu byly pavilon Z na [[Brněnské výstaviště|brněnském výstavišti]], [[plavecký stadion v Podolí]] či [[Havířov (nádraží)|nádraží v Havířově]].<ref>{{Citace elektronické monografie
|