Česko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: správný odkaz |
→Architektura: +historismus |
||
Řádek 990:
Také v éře barokní v českých zemích působili významní architekti jako [[Carlo Lurago]] ([[Klementinum]]), [[Francesco Caratti]] ([[Černínský palác]]), [[Jan Baptista Mathey]] ([[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupský palác]], [[Toskánský palác]], [[Zámek v Tróji|letohrádek v Tróji]]), [[Jan Blažej Santini-Aichel]] ([[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou)|kostel na Zelené hoře]]), [[František Maxmilián Kaňka]] ([[Karlova Koruna]]), [[Kryštof Dientzenhofer]] (kostel svaté Markéty v Břevnovském klášteře) nebo jeho syn [[Kilián Ignác Dientzenhofer]] ([[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|malostranský]] i [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|staroměstský]] kostel sv. Mikuláše). (viz též [[Barokní architektura v Česku]])
Pro architekturu 19. století byl typický [[Historismus (umění)|historismus]]. V jejich duchu tvořil například architekt a stavitel [[Josef Hlávka]], jehož [[Rezidence bukovinských metropolitů]] v [[Černovice (Ukrajina)|Černovicích]] (dnes [[Ukrajina]], v 19. století na území Rakousko-Uherska), je dnes zapsaná na [[Seznam světového dědictví UNESCO]]. Dílem historismu byly i budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]], [[Národní muzeum|Národního muzea]] či [[Rudolfinum|Rudolfina]] v Praze.
Významná byla v české architektuře vlna [[Secesní architektura|secese]] na přelomu 19. a 20. století (zejm. [[Obecní dům]] v Praze, z architektů [[Antonín Balšánek]], [[Osvald Polívka]], [[Josef Fanta]], [[Jan Letzel]]), těsně před válkou pak kubismu, což bylo českou specialitou ([[dům U Černé Matky Boží]] [[Josef Gočár|Josefa Gočára]], Kovařovicova vila [[Josef Chochol|Josefa Chochola]]).
Řádek 1 020 ⟶ 1 022:
}}</ref> Z významných světových architektů v té době v Praze tvořil ještě [[Jean Nouvel]] ([[Zlatý Anděl (budova)|Zlatý Anděl]] na pražském Smíchově) či [[Ricardo Bofill]], který se podílel na modernizaci kdysi dělnického [[Karlín|Karlína]] (Corso Karlín aj.).<ref>http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-ricardo-bofill-a-corso-karlin-f21-/p_architekt.aspx?c=A120806_162436_p_architekt_wag</ref> V přípravách je [[Central Business District Praha|projekt proměny okolí Masarykova nádraží]], který vypracovala držitelka Pritzkerovy ceny [[Zaha Hadidová]].<ref>http://byznys.ihned.cz/c1-65279580-novou-podobu-masarykova-nadrazi-navrhla-zaha-hadid-podivejte-se-na-vizualizace</ref> Z projektů domácích architektů si největší kredit získal projekt [[Národní technická knihovna|Národní technické knihovny]] v pražských Dejvicích. Hojně diskutovaný projekt [[Národní knihovna na Letné|nové budovy Národní knihovny]] [[Jan Kaplický|Jana Kaplického]] zůstal jen na papíře.
Českými rodáky byli i významní architekti [[Adolf Loos]], [[Josef Hoffmann]], [[Joseph Maria Olbrich]] či [[Balthasar Neumann
=== Videoherní tvorba ===
| |||