Kamilla Neumannová: Porovnání verzí

Kamilla byla jediná dcera pražského holiče Františka Krémy (1850-??)<ref>Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (rodina Franze Krémy)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=afc707cbabc31e4c2a3573b8480ad7344f5e8b96587610752e2725aae31ef602&action=image&record=26]</ref>, <ref group="p.">Rodina otce pocházela podle ústní tradice ze severoitalské [[Cremona|Cremony]].</ref> a manželky Aloisie, rozené Šaněkové (1854-??).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/PaginatorMedia.action?_sourcePage=xCs6RRhK2IKERlJ51NZNt52WpKhxsQRu3II_gJAvMWyKgxkr2uNzeUZWhARU8wM-Aw2ePVD-e3I-NMcicdZ9EYR0nABZGd2lf3v018-sml4%3D&row=95 Matrika oddaných, Vyšehrad, 1868-1889, snímek 96]</ref> Její literární zájmy byly podníceny učitelkou Vilmou Sokolovou a později Bohuslavou Sokolovou (sestry [[Karel Sokol|Karla Stanislava Sokola]], mimo jiné v letech 1890–1896 vydavatele [[Vzdělávací bibliotéka|Vzdělávací bibliotéky]]). V roce 1893 se sblížila se [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumannem]], který byl tehdy ve vyšetřovací vazbě ve věci [[Proces s Omladinou|Omladiny]]. Jeho prostřednictvím se seznámila s mladou uměleckou generací a po návratu S. K. Neumanna z vězení 1895 se účastnila její aktivity.<ref>Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (Kamila Neumannová a Stanislav Neumann)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=116bd5b6b9ded545ab46fdbf0f029b9ebc600a8a75af059ded474f7e9f353a90&action=image&record=10]</ref>

Dům Kamilly Neumannové zůstal střediskem schůzek českých literátů i po odchodu Stanislava Kostky Neumanna. <ref group="p.">[[A. C. Nor]] ve svých vzpomínkách ''Život nebyl sen'' věnuje kapitolu ''"Literární vilka" na Žižkově'' návštěvám Kamilly Neumannové koncem dvacátých let. </ref>

Sedmdesátiny Kamilly Neumannové byly hojně připomínány (viz Literatura). I v době, kdy již byla na odpočinku, nezapomněl tisk jeji nakladatelskou činnost. Rudé právo připomnělo 24. března 1949 její pětasedmdesátiny. <ref>Rudé právo, 24.3.1949, s. 3 (dostupné online v NK ČR)</ref> Literární noviny upozornily 27. března 1954 na její osmdesátiny <ref>Literární noviny 13/1954, s. 10, ''Osmdesátiny Kamilly Neumannové'' [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/3.1954/13/10.png]</ref> a po její smrti jí věnovaly vcelku objektivní a apolitickou vzpomínku. <ref>Literární noviny 13/1956, s.10, ''Zemřela Kamilla Neumannová'' [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/5.1956/13/10.png]</ref>

V roce 1914 odešlo mnoho odběratelů na fronty [[První světová válka|první světové války]], což způsobilo finanční krizi vydavatelství, která trvala až do konce jeho činnosti. Po válce se navíc mladá generace odklonila od myšlenkových proudů [[Moderní revue]]. V roce 1921 zrušilo vydavatelství 15. ročníkem KDA subskripční systém a následujícího roku bylo vydávání z finančních důvodů na dva roky přerušeno. <ref>{{Citace periodika

* Rozpravy Aventina, ročník 5, č. 7, Zd.Zdeněk Vavřík: Návštěvou ve slavné vile <ref>Rozpravy Aventina, Ročník 5/1929-1930, číslo 7, strana 75 a 76 [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/5.1929-1930/7/75.png]</ref>

* Kamilla Neumannová popsala v Národních listech vznik a činnost KDA po dobu 25 let. <ref>Národní listy - příloha Knihy a čtenáři, ''25 let Knih dobrých autorů'': 5.1.1930, s. 3 [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885299], 26.1.1930, s. 10 [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885614],9.2.1930, s. 11, [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=6885851&picp=&idpi=10406785]</ref>

V roce 1931 Neumannová vydávání ukončila, formálně firma existovala až do počátku okupace. V roce 1932 uvedl [[Jiří Karásek ze Lvovic]], že Kamila Neumannová žije v žižkovské vile sama a má v ní svou expedici nerozprodaných titulů KDA. <ref>Rozpravy Aventina, Ročník 7, číslo 28, s.228 a 229, Jiří Karásek ze Lvovic: ''Počátky "Moderní revue" XXVII''. [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/7.1931-1932/28/228.png]. </ref>