V dobách starověku sídlila v Malé Asii slavná [[Chetitská říše]], později pak [[Féničané]]. V prvních stoletích našeho letopočtu se dostala částečně pod řecký vliv, hlavně západní části (města [[Troja]], [[Konstantinopol]]is, [[Trabzon]] a [[Milétos]]), největší vliv měli [[Řekové]] v době [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]]. Po rozmachu [[Starověký Řím|Římské říše]] a jejího rozšíření až sem se zde nacházelo několik provincií - [[Bithýnie]], [[Kappadokie]], [[Kilíkie]], [[Lýdie (země)|Lýdie]], [[Frýgie]] a další. Po roce [[313395]], kdy došlo k rozdělení impéria, připadl celý poloostrov pod správu [[Konstantinopol]]e. [[Byzantská říše]] jej spravovala až do [[13. století]], kdy většinu území obsadila nově vznikající říše [[Osmanská říše|Osmanská]]. Osmani se rozšiřovali tak rychle, že zatlačli Byzanc až k Cařihradu a v polovině [[15. století]] ho dobyli. Díky výbojům Osmanů [[křesťanství]], které zde bylo rozšířené už od svého počátku poměrně rychle vymizelo a bylo nahrazeno [[islám]]em,[[ kostel]]y byly zbořeny nebo přebudovány na [[mešita|mešity]]. Ke konci [[19. století]] však i Osmanské impérium začalo ztrácet dech a v [[První světová válka|první světové válce]], které se také zúčastnilo, prohrálo. To umožnilo Řekům, aby získali zpět svá ztracená území v [[Evropa|Evropě]], ale Anatolie celá zůstala nově vzniklé Turecké [[republika|republice]]. Protože dělení bylo provedeno podle náboženského a nikoliv národnostního klíče, z poislámštěných Řeků se stali [[Turci]] a z křesťanských Turků Řekové. Ještě dlouho po tomto dělení si [[Řecko]] kladlo nároky na západní část poloostrova.
