Čínský císař: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
císařovny, následníci typo |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Portrait of the Qianlong Emperor in Court Dress.jpg|thumb|200px|Čínský císař]]
'''Čínský císař''' {{Čínsky|znaky=皇帝 |pchin-jin= huángdì |český přepis= chuang-ti}} byl [[Čína|čínský]] nejvyšší [[Panovník|panovnický]] titul od roku [[221 př. n. l.]] do zrušení monarche roku [[1912]].
== Císařové ==
V raně historické [[Čína|Číně]] nesli vládci titul ''[[Wang (titul)|wang]]'' ({{Cizojazyčně|zh|王}}), ''„král“''. Prvním [[císař]]em se prohlásil [[král]] [[Čchin Š'-chuang-ti|Čeng]], vládce [[stát]]u [[Stát Čchin|Čchin]], poté, co si roku [[221 př. n. l.]] podrobil poslední z ostatních [[Čína|čínských]] [[království]]. Nově přitom vytvořil titul ''chuang-ti'' ({{Cizojazyčně|zh|皇帝}}), znamenající zhruba ''„svrchovaný panovník“,'' který v [[Evropa|evropských]] jazycích překládáme jako ''„císař“''. Použil přitom znaky, kterými byli předtím označováni výhradně bájní vládci z dávných dob, takzvaní 三皇五帝 ''(san-chuang wu-ti) – tři Vznešení a pět Vladařů''. Titul ''chuang-ti'' (běžně se užívalo i zkrácené jednoznakové podoby ''chuang'', nebo ''ti'') pak nesli vládci [[Čína|Číny]] po následujících 22 století až do zrušení [[císařství]] a ustavení [[Čínská republika|Čínské republiky]] roku [[1912]]. Na císařském trůně se v [[Čína|Číně]] vystřídalo mnoho [[Dynastie čínské historie|dynastií]], neboť pro [[Číňané|číňany]] byla [[císař]]ská moc odvozena od [[Mandát nebes|mandátu Nebes]], který mohl být nehodnému vládci odejmut. Podle tradiční [[Čína|čínské]] představy byl [[císař]], zvaný též '''tchien-c''' ({{Cizojazyčně|zh|天子}}) ''„syn Nebes“'' [[suverén]]em nad celým světem (''tchien-sia'' ({{Cizojazyčně|zh|天下}}) ''„[[Podnebesí]]m“'') a ostatní [[Panovník|panovníci]] jsou pouze jeho [[vazal]]y. Toto pojetí (uplatňované i v diplomatických vztazích s [[Evropa|evropskými]] zeměmi) bylo opuštěno teprve po takzvané [[První opiová válka|1. opiové válce]] ve 40. letech [[19. století]].
== Císařovny, následníci trůnu ==
Čínští císařové měli obvykle větší počet manželek a konkubín (výjimkou byl mingský [[Chung-č’]], zřejmě jediný monogamní císař čínské historie),<ref name="goodrich 376"/> pouze jediná však měla hodnost císařovna ({{Cizojazyčně|zh|皇後/皇后}}, ''chuang-chou''). Po smrti císaře eho císařovna obdržela titul císařovna vdova ({{Cizojazyčně|zh|皇太後/皇太后}}, ''chuang-tchaj-chou'') , dožila-li se nástupu vnuka na trůn, stala se „velkou císařovnou vdovou“ ({{Cizojazyčně|zh|太皇太後/太皇太后}}, ''tchaj-chuang-tchaj-chou'').<ref name="hucker 10"/>
Titul následníka trůnu závisel na příbuzenském vztahu k císaři;
* syn císaře nosil titul ''chuang-tchaj-c’'' ({{Cizojazyčně|zh|皇太子}}), doslova „císařský velký syn“,
* vnuk císaře obdržel titul ''chuang-tchaj-sun'' ({{Cizojazyčně|zh|皇太孫}}), doslova „císařský velký vnuk“,
* mladší bratr císaře měl titul ''chuang-tchaj-ti'' ({{Cizojazyčně|zh|皇太弟}}), doslova „císařský velký mladší bratr“).
Zkrácená forma titulů byla ''tchaj-c’'', ''tchaj-sun'', ''tchaj-ti''.
== Související články ==
* [[Dynastie čínské historie]]
== Reference ==
{{pahýl}}▼
<references>
<ref name="goodrich 376">{{Citace monografie
| příjmení = Goodrich
| jméno = L. Carington
| příjmení2 = Fang
| jméno2 = Chaoying
| spoluautoři = a kol.
| rok = 1976
| titul = Dictionary of Ming Biography, 1368-1644
| vydavatel = Columbia University Press
| místo = New York
| počet stran = xxi + 1751
| stránky = 376
| jazyk = anglicky
| isbn = 0-231-03801-1 (sv. 1)
| isbn2= 023103833X (sv. 2)
}}</ref>
<ref name="hucker 10">{{Citace periodika
| příjmení = Hucker
| jméno = Charles O
| titul = Governmental Organization of The Ming Dynasty
| periodikum = Harvard Journal of Asiatic Studies
| rok = 1958
| měsíc = prosinec
| ročník = 21
| číslo =
| strany = 10
| jazyk = anglicky
| poznámky =
| issn =
}}</ref>
</references>
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Emperors of China}}
▲{{pahýl}}
{{Panovníci čínských států}}
{{Portály|Čína|Historie}}
[[Kategorie:Dějiny Číny|Císař]]
| |||