Karel Guth: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění textu a odkazů
členství v klubu Za starou Prahu
Řádek 17:
Narodil se v Praze na Starém Městě vedle Klementina jako syn varhanáře Karla Gutha. Vystudoval gymnasium v Žitné ulici. Dále v letech 1902–1907 studoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Před závěrečnými zkouškami začal studovat dějiny umění a obecný dějepis na filozofické fakultě téže univerzity, kde byl žákem profesorů [[Karel Chytil|Karla Chytila]], [[Gustav Friedrich|Gustava Friedricha]], [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]] a [[Josef Šusta|Josefa Šusty]]. Zejména pod jejich vlivem převzal medievalistickou orientaci a přísně kritickou metodu svého bádání. Doktorát získal roku [[1910]].<ref>Rigorózní práce: Ferdinand I. a renaissance v Čechách</ref>
 
Již během studia od roku 1907 a dále do roku 1913 pracoval jako konzervátor stavebního městského archivu (pod vedením J.[[Jan Herain|Jana Heraina]]) na archeologické a stavebně historické dokumentaci bouraných objektů při asanaci staré Prahy,. zúčastnilZúčastnil se například již dohledu při úpravách gotického kostela sv. Václava Na Zderaze a jeho hřbitova v Resslově ulici. V letech 1914-1917 byl zaměstnán jako praktikant Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni, od r. 1915 byl zaměstnancem Zemského památkového úřadu v Praze. SpolupracovalOd roku 1910 spolupracoval s Klubem Za starou Prahu, od roku 1911 byl členem domácí rady klubu společně se [[Zdeněk Wirth|Zdeňkem Wirthem]] a jejím archivářem V.[[Václav Vojtíšek|Václavem Vojtíškem]], a publikoval ve Věstníku<ref>Karel Guth, O domě U Štupartů, ''Věstník Klubu Za starou Prahu'' 2, 1911, s. 13-18, dostupné online</ref>, jehož byl v letech 1914-1917 byl redaktorem Věstníku.
 
Po odchodu prof. [[Jan Koula|Jana Kouly]] byl Guth v roce 1917 přijat na jeho místo do historicko-archeologického oddělení [[Národní muzeum|Národního muzea]], jehož se roku [[1921]] stal přednostou a působil ve vedoucí pozici až do června 1941, od 1. ledna 1942 byl předčasně penzionován. Pod Guthovým vedením, a také díky jeho spolupracovníku [[Jan Květ|Janu Květovi]], se sbírky tohoto oddělení rozrostly z někdejších 10 000 sbírkových předmětů na dvojnásobek inventarizovaných, a množství neinventarizovaných archeologických nálezů. Byl členem památkového sboru hlavního města Prahy a státním muzejním inspektorem pro Čechy.