Nánosník byl zhotoven ve [[Skandinávie|Skandinávii]]<ref name=":0">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref> a k přilbě připevněn dodatečně. Technika plátování stříbra na železo, která byla použita k výrobě nánosníku, byla rozšířena v kovotepeckých dílnách zejména ve druhé polovině 11. a první polovině 12. století.
Je na něm vyobrazen motiv ukřižované postavy, interpretovaný často{{kým?}} jako postava [[Ježíš Kristus|Krista]] nikoliv přibitého ke kříži, nýbrž upoutaného provazy{{Fakt/dne|20170214073005|}} - tedy motiv známý spolehlivě pouze ze [[skandinávieSkandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad hlavou ukřižovaného známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikinských]] opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských přileb 8. století, jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. Kristus zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev. Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně Ježíš Kristus, ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin|Ódin]] – připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]]. K této interpretaci ukřižované postavy se přiklání například [[Petr Sommer]] nebo PhDr. [[Anežka Merhautová]] – ta po své analýze helmy (jejiž výsledky publikovala roku 1992<ref>{{Citace periodika|příjmení = Merhautová|jméno = Anežka|titul = Der St. Wenzelshelm|periodikum = Umění 40|datum = |ročník = 1992|číslo = 3|strany = 169-179|url = }}</ref>) určila vznik helmy do 10. století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením [[Ódin|Ódina]], které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.<ref name=":0">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref>
[[Soubor:St Wenceslas helmet2.jpg|náhled|Přilbice svatého Václava, pohled zprava a dovnitř]]
Nánosník byl tedy vytvořen v jutských nebo gotlanských dílnách v době kolem přelomu tisíciletí. Do [[Čechy|Čech]] se dostal buď darem nebo koupí o něco později, pravděpodobně až za vlády knížete [[Boleslav II.|Boleslava II]]. V této souvislosti bývá zvláště upozorňováno na osobu kněžny Emmy, [[anglosasovéAnglosasové|anglosaské]] manželky Boleslava II. Právě ona byla největší propagátorkou vznikajícího kultu [[Svatý Václav|sv. Václava]]. Z jejího podnětu vznikl například nádherný iluminovaný rukopis s Gumpoldovou legendou osvo sv. Václavu. Mohla to být tedy právě ona, která přilbu získala a založila její svatováclavskou tradici.
