V některých kulturách jsou takovátovulgarismy slova tabuizovánatabuizovány tak, že jejich použití na veřejnosti může být trestné. V některých zemích jsou filmová, televizní a rozhlasová díla za určitých okolností cenzurována tak, aby tato slovavulgarismy neobsahovala.
Někteří lidé namísto sprostých slov používají slova, která sama o sobě nejsou vulgarismem, ale začínají na stejné písmeno či slabiku jako jejich vulgární protějšky (houby- – hovno, do prkénka- – do prdele, do pytle- – do píče, kurník- – kurva apod.). Tím obcházejí veřejnou cenzuru nebo uspokojují vlastní zábrany. Takové slovo pak může žít vlastním životem.
Sprostá slova někdy pocházejí z cizího jazyka, se kterým se dané obyvatelstvo často stýká (napříkladnapř. české ''kunda'' pochází zřejmě z [[latina|latinského]] ''cunnus'' a do [[čeština|češtiny]] se dostalo přes středohornoněmecké ''kunt'').
Jedním z dalších zdrojů sprostých slov je změna významu. Například slovo ''šukat'' znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru (je tak použito třeba v knize ''[[Babička (novela)|Babička]]'' od [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], ještě v [[Jaroslav Hašek|Haškově]] ''[[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Švejkovi]]'' psaném kolem roku 1920 a také například v ''[[F. L. Věk]]ovi'' od [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]]), zatímco dnes je užíváno víceméně jenomvýhradně jako vulgární výraz pro pohlavní styk. Podobný význam slova je zachován v [[polština|polštině]], která se od češtiny oddělila („szukać“ znamená „hledat“), i ve vzdálenější [[ukrajinština|ukrajinštině]] („шукати“). Podobný vývoj prodělalo dávno před tím slovo ''mrdat'', které původně označovalo jen rychlý pohyb. (tentoTento význam zůstal slovu ve [[slovenština|slovenštině]] - (''mrdnúť„mrdnúť plecomplecom“'' = pohodit ramenem) či srbštině (srbský jazykolam ''„na vrch brda mrda vrba“'' = na vrchu hory se hýbe vrba – míněno „ve větru“) .