Karlovo náměstí (Praha): Porovnání verzí

Náměstí bylo vytyčeno roku 1348 při lokaci Nového Města pražského přibližně uprostřed a stalo se jeho hlavním [[Veřejné prostranství|veřejným prostranstvím]], tržištěm i shromaždištěm. Bylo největším náměstím středověké Evropy<ref>Vilém LORENC, Nové Město Pražské, SNTL Praha 1976, 110</ref> a při poutích spojených s ukazováním říšských relikvií se zde sešlo až 30.000 lidí. Náměstí je kosodélného, téměř [[obdélník]]ového půdorysu o přibližných rozměrech 152 x 550 metrů<ref>Dobroslav LÍBAL, in: Umělecké památky Prahy II, 1998, s. 19</ref>. Původně sahalo až po dnešní Lazarskou ulici, v níž se od poslední třetiny 14. století začaly stavět masné krámy až pok dnešníohradě Židovské zahrady a po Řeznickou ulici. Severojižním směrem byly na jeho ploše situovány prodejní stánky a dřevěná slanečková bouda. Od 60.&nbsp;let [[19. století]] bylo ozdravováno, tržní provizoria straženastržena a proměňovánoplochy vproměňovány na [[park]]. V roce [[1884]] jeho podobu anglického parku s rozmanitými, asymetricky vysazenými dřevinami určilnavrhl významný český zahradní architekt [[František Josef Thomayer]]). Roste zde mnoho památných a starobylých [[strom]]ů. Například v jižní části náměstí se nachází [[Památný strom|památný]] [[Platan javorolistý na Karlově náměstí|platan javorolistý]]. Na památku 50. výročí vzniku Československa 28. října 1968 žáci základní devítileté školy z Resslovy ulice vysadili v jižní části parku lípu jako symbolický ''Strom republiky''. Pamětní cedulka byla odstraněna v období normalizace roku 1972<ref>Wikipedista Dobroš: osobní svědectvíúčastníka</ref>.