Eutrofní vody: Porovnání verzí

[[Soubor:Brněnská přehrada (kvalita vody).JPG|thumb|vodaVoda v Brněnské přehradě plná sinic a řas]]

[[Soubor:Efflorescence verte 3 Cyanobacteria.JPG|thumb| typickéTypické bujení [[fytoplanktonu]] -– [[sinice]], [[cyanobakterie]] ve vodě nasycené živinami]]

'''Eutrofní vody''' jsou tekoucí, nebo stojaté vody s vysokou [[trofie|trofií]], tedy vysokým obsahem [[živiny|živin]], (zejména [[dusík]]u a [[fosfor]])u. [[Voda]] můžebývá podle prostředí a typu minerálního podloží většinou neutrální až mírně [[Kyseliny|alkalická]], (výjimečně kyselá). Eutrofní vody jsou většinou průzračné do hloubky 1–2 m. EutrofníVýraz „eutrofní“ pochází z řeckého ''eutrophos''–„dobře„eutrophos“ – „dobře živit“ („eu“–dobře„eu“ – dobře, „trephein“–živit„trephein“ – živit).

* Tekoucí eutrofní vody jsou obvykle chudé na [[kyslík]]. Na rozdíl od [[oligotrofní vody|oligotrofních vod]] jsou chudé na množství druhů organismů, ale těch několik forem se vyskytuje masově. Tekoucí eutrofní vody jsou často velké vodní toky -– řeky a veletoky.

* Stojaté eutrofní vody jsou bohaté na počet organismů, které se různým způsobem vyrovnávají s nedostatkem [[kyslík]]u, přebytkem živin a přítomností sinic ([[vodní květ]]).

== ObsaženéLátky látkyobsažené uv tekoucích eutrofních vodvodách ==

* Kyslíkkyslík: 6,5 až 3 mg/l

* Amoniakálníamoniakální dusík: 0,7 až 4 mg/l

* Dusičnanovýdusičnanový dusík: 6 až 13 mg/l

* Celkovýcelkový fosfor: 0,15 až 1 mg/l.

Pokud je obsah kyslíku ještě menšínižší a obsah živin ještě vyšší, jedná se téměř o téměř [[odpadní vody]].<ref group="L">{{Citace monografie

| titul = Člověk a příroda. Voda

| vydánívydavatel = 1.Fraus

| idvydání = 8072383371

Trofické stupně jsou určovány podle druhů rostlin a živočichů, které lze najít ve vodním prostředí, nebo jeho blízkém okolí. Zvláštní druhy rostlin a živočichů jsou typické pro jednotlivé druhy vod. Tyto organismy nazýváme [[bioindikátor]]y. Určení nasycení vody živinami podle jejich výskytu je relativně spolehlivé, ale může být chybné. Bioindikátorem eutrofní vody jsou [[rákos]]iny, rostliny s plovoucími listy ([[stolístek]], [[stulík]] nebo [[leknín]]), pravidelné vodní květy [[sinice|sinic]], převážně drobný [[zooplankton]], [[bráněnka|larvy bráněnky]], [[okružanka|okružanky]] (masově), [[pijavice]], hojně [[beruška vodní]].

[[Soubor:Scenedesmus quadricanda EPA.jpg|thumb|Zelená řasa ''Scenedesmus quadricandaquadricauda'']]

V případě, že v jinak na živiny bohatých vodách chybí, nebo je v nedostatku některý z biogenních prvků (např. deficit [[fosfor]]u), voda se projevuje jako na živiny chudá - (oligotrofní,) nebo méně eutrofizovaná. Plné využité ostatních živin je pro organismy nedostupné. Ani [[odpadní voda]] tedy nemusí být nezbytně eutrofní a vykazovat znaky eutrofní vody. Podobná situace nastane, pokud má voda extrémně nízkou [[teplota|teplotu]]. Nedochází zdev ní k rozmnožení [[řasy|řas]], [[sinice|sinic]] a bujení hnilobných bakterií. Voda také může být nasycená látkami, které zabraňují rozvoji živých organismů s vyššími nároky na živiny, nebo jakýchkoliv vyšších organismů. JdeTakovými olátkami mohou být toxické sloučeniny přirozeně vyplavované z [[podloží]], plyny pronikající do vody z podzemních zdrojů, nebo chemické [[odpad]]y pocházející z lidské činnosti.

[[Soubor:Haemopis.sanguisuga.jpg|thumb|[[pijavkaPijavka koňská]] vyskytující se v eutrofních vodách]]

[[Soubor:Nuphar lutea - Marburg 001.jpg|thumb|porostPorost [[stulík žlutý|stulíku žlutého]] v korytě řeky]]

Nasycení povrchových vod živinami je možné hodnotit nejen na základě skutečné organické produkce biomasy, ale také podle tzv. potenciální produktivity rozvoje. Tedy zhodnocením bujení organismů, kterýkteré by v testovaném vzorku vody mohlmohlo nastat za optimálních podmínek. Stanovení trofického potenciálu se provádí biotestem spočívajícím v kultivaci zelené řasy ''Scenedesmus quadricandaquadricauda'' za standardních podmínek (osvětlení, teplota, přívod CO₂ apod.) a ve sledování její růstové odezvy.<ref>Ekologický slovník pro státní správu. [http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/EKO/E/E-A-K.PDF fle.czu.cz]</ref><ref>HUZLÍK, Jiří a kol. Hodnocení kvality vod a horninového prostředí v okolí dopravních sítí. In: ''II. konference: Doprava, zdraví a životní prostředí: sborník přednášek [z konference]: Lázně Bohdaneč 3.–4. říjen 2006'' [online], s.&nbsp;45–50. ISBN 80-86502-33-3. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20070127213858/http://szp.cdv.cz/konference/bohdanec06/rok2006/sbornik.pdf szp.cdv.cz]</ref>

Eutrofní vody najdeme území ČR v různých polohách, nejspíše však na území s [[antropomorfní vliv|antropomorfními]] vlivy, zejména v blízkosti intenzivní produkce zemědělství. Hnojiva používaná v [[zemědělství]] jsou zdrojem živin. Díky tomu, žeProtože do mnoha řek ústí kanalizační systémy, zvyšuje se také zvyšuje množství živin ve vodě. Na to, jestli bude voda eutrofní, má také vliv hloubka nádrže,; pokud je totiž nádrž mělká, rychleji se prohřeje, a tím spíšspíše začnou v tétojímané vodě růst sinice. Eutrofní toky a nádrže najdeme například v oblastech [[Severní Čechy|severních Čech]], [[Jižní Morava|jižní Moravy]] a nebo v severním [[České Slezsko|Slezsku]].