Psinka: Porovnání verzí

Přidáno 78 bajtů ,  před 3 lety
m
bez shrnutí editace
(drobnosti pravopis)
m
[[Soubor:Canine_distemper.jpg|thumb|right|Pes postižený psinkou s charakteristickým zánětem]]
'''Psinka''' (''[[Latina|lat.]] Febris catarrhalis et nervosa canum, febris contagiosa canum,'' FCC, ''něm. Hundestaupe, Staupe, angl. canine distemper, distemper,D'' ) je akutní vysoce nakažlivé virové onemocnění zejména psovitých a lasicovitých šelem. OnemocnéníOnemocnění pochází z Ameriky. Nákaza je životu nebezpečná, může však zanechat i trvalé následky u zvířat, které ji překonají. Onemocnění postihuje [[Psovití|psovité]], [[lasicovití|lasicovité]], [[Skunkovití|skunkovité]], [[Hyenovití|hyenovité]], [[Panda|pandy]], [[Mývalovití|mývalovité]], [[Ploutvonožci|ploutvonožce]], [[Cibetkovití|cibetkovité]] a [[Kočkovití|kočkovité]], rezervoárem je i divoce žijící [[Rys (rod)|rys]].
 
Nejvíce jsou touto chorobou postiženi psi a [[Fretka domácí|fretky]], ale i divoká zvířata. Původcem onemocnění je RNA [[virus]] z čeledi [[paramixoviry|paramyxovirů]] (CDV, Canine distemper virus, ''lat.virus febris contagiosae canis''). Přesněji se jedná o obalený RNA virus s lineární nesegmentovanou ssRNA z čeledi paramyxoviridae.
 
Tento virus je blízký [[Virus spalniček|viru spalniček]] (''Morbilli, virus samotný se jmenuje latinsky Morbillivirus, Virus morbillorum'') a [[mor skotu|moru skotu]] (''Bovilis pestis''). Přes rozsáhlé očkování v mnoha oblastech světa zůstává stále hlavním onemocněním psů. Jeho nakažlivost, (kontagiozita,) je podobně jako u spalničkového viru vysoká.
 
Rozlišují se 4 formy psinky s tím, že jedna snadno přechází v druhou: kožní, střevní (krev ve stolici), plicní a nervová (epileptické záchvaty).
Nejnáchylnější jsou neočkovaná štěňata mezi 3. a 7. měsícem a potom staří neočkovaní psi.
 
== Symptomatologie a patogenezapatogeneze ==
Psinka je vysoce nakažlivé onemocnění a přenáší se především přímým, ale i nepřímým kontaktem, infekční jsou po celou dobu onmeocněníonemocnění sekrety nemocného zvířete, které mohou zasychat a člověk je na svém oblečení a obuvi přináší jako infakčníinfekční prach. Virus obecně nepřežívá dlouho na slunci, resp. nepřežívá expozici slunečnímu záření a pH půdy. Nebezpečné je ale i procházení v lese, neboť lesní zvěř, kupř. divoká prasata nebo kuny mohou být napadeny virem.V Německu do konce 60. let patřila psinka k nejzávažnějším infekčním příčinám úmrtí chovaných psů.
 
Brána vstupu infekce je různá, obecně platí, že inkubace trvá 3 - 7 dní, kdy se virus nejprve pomnoží ve spádových (regionálních, trubitárních) mízních uzlinách, aby pak 4. dne došlo k průniku do oběhu a k malé viremii, tedy nejprve ku zaplavení organismu virem z mízních uzlin a posléze, protože napadne především játra, slezinu, další mízní uzliny a tedtedy yobecněobecně celý monocytomakrofágový systém včetně cirkulujících monocytů a v těchto buňkách se pomnoží. Virus cirkuluje ve vysokých množstvích (vysoká virová nálož) a může napadnout přestupem přes endotel kteroukoli tkáň, s oblibou napadá nervovou tkáň.
 
V CNS způsobuje encefalitidu, která může mít chronickou podobu (analogicky jako po spalničkách mlže propuknout van Bogaertova-Dawsonova subakutní sklerozující panencefalitida), ta je také příčinou perzistujících neurologických příznaků. tatoTato subakutní - chronická encefalitis u psa po prodělané psince se jmenuje old dog encephalitis (ODE).
 
Příznaky obecné: apatie, agitovanost u dříve klidného a mírného psa, anorexie, horečka až 41C.
Neurologické: ataxie, paresy a plegie, epileptické paroxyzmy
 
Respirační, resp. katarální: výtok z nosu, konjunktivitida, dušnost, kašel (ostatně připomeňme, že katarální stadium typicky uvádí spalničky před výsevem vyrážky), kašel drážfivýdráždivý, posléze hnisavé až hemoragické sputum
 
Kožní: hyperkeratózy, zejména hyperkeratózy v oblasti nosu a na polštářcích na packách jsou špatnou prognostickou známkou.
 
kauzálníKauzální léčení není, virus nelze zasáhnout antibiotiky, nejsou účinné antivirové preparáty, antibiotika se nasazují kvůli nasedající, sekundární bakteriální infekci, dále podpůrná léčba a léčba zaměřená na příznaky (supportivní, resp. robotující a symptomatické léčení).
 
== Historie ==