Vodní nádrž Lipno: Porovnání verzí

Přidáno 2 613 bajtů ,  před 3 lety
+ něco o sportech, turismu, elektrárně
(+ obecný popis jednotlivých částí)
značky: editace z Vizuálního editoru možné subjektivní formulace
(+ něco o sportech, turismu, elektrárně)
== Historie ==
 
=== MyšlenkaPlány ===
Historie Lipenské přehrady začala při [[Povodeň na Vltavě (1890)|velkých povodních]] v roce 1890.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které zužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá [[Český zemský sněm|sněm království Českého]] a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky. K budování povzbudily další [[Povodeň na Vltavě (1920)|povodně v roce 1920]],<ref name=":0" /> v roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení. Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] a znárodnění [[Loučovické papírny|loučovických papíroven]] došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.
 
Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] a znárodnění [[Loučovické papírny|loučovických papíroven]] došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.
 
=== Kritika ===
Proti stavbě se postavilo mnoho občanů a [[protistátní skupina Zenáhlík]], za kterou stál MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský. Zenáhlík byl při soudním řízení v roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behemenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství".<ref name=":0" />
 
=== Výstavba ===
}}</ref> Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šacht, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 [[Hektar|hektarů]] lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.<ref name=":1" /> Získáno bylo při výstavbě 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopena byla také lidská sídla a další stavby. V říjnu 1956 začal pražský [[Energovod]] montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí a na vyšebrodské "vyrovnávačce" byla zahájena montáž generátoru turbiny.<ref name=":0" /> Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.<ref name=":0" /> Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové [[Betonářská výztuž|výstuže]],<ref name=":1" /> přibližně 300 tun strojního řízení. Dne 1. září stejného roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokočeny.
 
V únoru 1958 byla přehrada napuštěná. Dne 15. června 1959 v 17:55 poprvé voda roztočila vodní turbíny [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny]].<ref name=":0" /> Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.
 
==== Kritika ====
Proti stavbě se postavilo mnoho občanů a [[protistátní skupina Zenáhlík]], za kterou stál MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský. Zenáhlík byl při soudním řízení v roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behemenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství".<ref name=":0" />
 
=== 2000–současnost ===
V roce 2004 prošla hráz Lipenské přehrady rekonstrukcí. Opravoval se most přes přeliv.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Hráz Lipna bude pro dopravu uzavřena až do poloviny listopadu
| periodikum = Rozhlas.cz
| datum =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs
| url = http://www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/139422
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref>
 
Po více než 50 letech mezi roky 2012 až 2014 získala elektrárna obě nové turbíny.<ref>{{Citace periodika
| titul = Elektrárna Lipno mění obě turbíny. Po 55 letech
| periodikum = Českobudějovický deník
| datum = 2014-10-14
| jazyk = cs
| url = http://ceskobudejovicky.denik.cz/z-regionu/elektrarna-lipno-meni-obe-turbiny-po-55-letech-20141014.html
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Jedna vyšla na 220 milionů korun.
 
Od roku 2016 probíhá historicky největší modernizace vodní elektrárny, která zvýší její účinnost o přibližně 4 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oprava elektrárny Lipno zvýší její účinnost, bude stát 200 milionů korun
| periodikum = Budějcká Drbna
| vydavatel =
| url = http://www.budejckadrbna.cz/z-kraje/ceskokrumlovsko/11591-oprava-elektrarny-lipno-zvysi-jeji-ucinnost-bude-stat-200-milionu-korun.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref>
 
== Popis ==
Lipno je významnou lokalitou pro [[rekreace|rekreační]] pobyt u&nbsp;vody, [[vodní sporty]] a sportovní [[rybolov]]. Během [[Letní olympijské hry 2016|Letní olympiády 2016]] se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý Olympijský park Rio-Lipno. Dále jde o&nbsp;zásobárnu [[pitná voda|vody]] a zdroj [[elektrická energie|elektrické energie]] (součástí přehrady je též [[vodní elektrárna Lipno|vodní elektrárna Lipno I]]).
 
=== Zadržování vody ===
=== Lipno jako prostředek proti povodním ===
Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ [[povodeň|povodní]]) má objem asi 12&nbsp;mil.&nbsp;m<sup>3</sup> vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186&nbsp;148&nbsp;000&nbsp;m<sup>3</sup>. To se však nedělá, neboť by to bylo v&nbsp;rozporu s&nbsp;dalšími úlohami nádrže.
 
Při zničujících [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v&nbsp;srpnu 2002]] Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. srpna průtok pod hrází do 70&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. [[12. srpen|12.&nbsp;srpna]] bylo nuceno zvýšit odtok na 190&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. [[13. srpen|13.&nbsp;srpna]] už odtok z&nbsp;nádrže dosahoval 320&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, zatímco přítok byl 470&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v Českém Krumlově, je 90&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Potopa v&nbsp;Českém Krumlově
| url = http://www.ckrumlov.cz/obrgal/20020808/lipno.html
| datum přístupu = 2013-06-06
| vydavatel = Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov
}}</ref>. Naproti tomu při jarních [[Povodeň v České republice (2006)|povodních v roce 2006]], které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150&nbsp;milionů&nbsp;m<sup>3</sup> vody, a povodeň bez potíží pojalo.
 
=== Turismus ===
Lipno se stalo po vystavení díky nedotčené přírodě a velké nabídce aktivit také významným turistickým cílem. Po revoluci zde bylo vybudováno množství různých resortů a hotelů.
 
=== Sport ===
Na jezeru už se konalo několik národních i mezinárodních pohárů ve vodních sportech. Kromě toho se konají soutěže také pod výpustí přehrady, kde je ideální prostředí pro [[Slalom na divoké vodě|vodní slalom]], [[rafting]] a podobné sporty. Od roku 2003 se [[Kandidatura Prahy na pořádání letních olympijských her|Česko pokoušelo stát]] pořadatelem pro [[letní olympijské hry 2016]] či [[Letní olympijské hry 2008|2020]]. Protože v Praze by pro některé sporty nebylo zázemí, plánovalo se, že by se některé sporty provozovaly na Lipně.
* [[Mistrovství světa ve vodním slalomu]], [[Mistrovství světa ve vodním slalomu 1967|1967]]
* [[Mistrovství světa v raftingu]] (WRC), 2003
 
== Doprava ==
[[Soubor:Lipno3.jpg|náhled|Přívoz [[Kyselov (okres Český Krumlov)|Kyselov]] – [[Dolní Vltavice]] přes Vodní nádrž Lipno, 2006]]
 
Nádrž Lipno se přetíná 42 kilometry [[Šumava|šumavskou]] krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u přítoku a silnici přes hráz), silnice tak nahrazují [[Přívozy na Vltavě|přívozy]]. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, ''seřazeno od přehrady''):
* [[Frymburk]] – [[Frýdava]]
* [[Hrdoňov]] – Svatý Tomáš (pouze pro cyklisty)
 
== Příroda ==
[[Soubor:Lipno - panoramio (1).jpg|náhled|Lipenská krajina u [[Nová Pec|Nové Peci]], 2007]]
Většina Lipenské přehrady leží uvnitř [[Chráněná krajinná oblast Šumava|CHKO Šumava]].
 
Před výstavbou přehrady pokrývaly více než 90 % dnešní zaplavené plochy lesy, zbytek různé křoviny, louky, rozšířená byla také [[rašeliniště]].
 
{{Pahýl}}
}}</ref> Zaniklo několik hřbitovů i kostelů, špička toho v [[Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]] koukala ještě po zaplavení z vody. U Černé v Pošumaví byl ponořen také [[Grafit|grafitový]] důl.
 
=== Částečně zaniklézanikly následující obce ači osady ===:
* [[Černá v Pošumaví]] (zanikla část původní výstavby)<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
* [[Frymburk|Frymburka]] (zanikla většina původní výstavby)
* [[Frýdava]] (zanikla většina původní výstavby)
* [[Jenišov (Horní Planá)|Jenišov]] (nad přehradou byla vystavěna stejnojmenná osada, poblíž [[Horní Planá|Horní Plané]])
* [[Jestřábí (Černá v Pošumaví)|Jestřábí]] (nad přehradou byla vystavěna stejnojmenná osada, poblíž [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]])
* [[Lipno (obec)|Lipno]] (německy ''Lippen'') – obec hned u hráze, zde bylo zatopeno přibližně 700 obyvatelných i neobyvatelných objektů, obyvatelé byli přesunuti do nových panelových domů výše na kopci a byla založena nová obec [[Lipno nad Vltavou]].<ref name=":2" />
* [[Nové Domky (Loučovice)|Nové Domky]] (zanikla většina původní výstavby)
Zcela zanikly následující obce a osady:
 
* [[Kyselov (Černá v Pošumaví)|Kyselov]], [[Horní Borková]], [[Hory (Pernek)|Hory]], [[Hrdoňov]], [[Hruštice (okres Český Krumlov)|Hruštice]], [[Hůrka (okres Český Krumlov)|Hůrka]], [[Lojzova Paseka]], [[Lužní závod]], [[Prámské Dvory]], [[Rybářské Domky]], Zadní Výtoň (zanikla, dnes [[Přední Výtoň]])
=== Zaniklé obce a osady ===
* [[Kyselov (Černá v Pošumaví)|Kyselov]]
* [[Horní Borková]]
* [[Hory (Pernek)|Hory]]
* [[Hrdoňov]]
* [[Hruštice (okres Český Krumlov)|Hruštice]]
* [[Hůrka (okres Český Krumlov)|Hůrka]]
* [[Jenišov (Horní Planá)|Jenišov]] (nad přehradou byla vystavěna stejnojmenná osada, poblíž [[Horní Planá|Horní Plané]])
* [[Jestřábí (Černá v Pošumaví)|Jestřábí]] (nad přehradou byla vystavěna stejnojmenná osada, poblíž [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]])
* [[Lojzova Paseka]]
* [[Lužní závod]]
* [[Prámské Dvory]]
* [[Rybářské Domky]]
* Zadní Výtoň (dnes [[Přední Výtoň]])
 
== Poznámky ==
<references group="pozn." />
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
 
=== Externí odkazy ===