Qualia: Porovnání verzí

[[Soubor:Mary_colour_scientist.png|náhled|Vizualizace myšlenkového experimentu ''Mariin pokoj:'' I kdyby byla schopna vědkyně, která nikdy nepoznala červenou dokonale popsat cestu červené barvy od zachycení fotonů lidskou sítnicí přes zpracování mozkem až po naši reakci, zkušenost nám evokujenaznačuje, že skutečný koncept "červenosti červené" dosud nepoznala. Toto přesvědčení se vylučuje s [[Fyzikalismus|fyzikalismem]] (moderní materialismus)]]

Pojem '''qualia''' (plurál [[Angličtina|ang]]. ''quale'' z [[Latina|lat]]. ''qualis'' – [[Doslovný překlad|dosl]]. ''jakého druhu'' – jaké povahy) ve filosofii popisuje nášnaši osobní zkušenost s vnějším světem, mentální část našeho já zprostředkovávající ''[[svět jevů]]''. V tomto obecném významu je odmítána existence qualia samotných jen výjimečně, mezi filosofy však probíhá například debata, nakolik jsou qualia spjata s [[Fyzický svět|fyzickým světem]] a které [[Stav vědomí|stavy vědomí]] jsou ještě nositeli qualií.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Tye|jméno=Michael|titul=Qualia|url=https://plato.stanford.edu/archives/win2016/entries/qualia/|editoři=Edward N. Zalta|vydání=Winter 2016|vydavatel=Metaphysics Research Lab, Stanford University}}</ref> Povaha qualií je klíčová v debatě o [[Podstata|podstatě]] [[vědomí]], čímž se stává základní otázkou pro řadu teorií [[Morálka|morálky]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Van Gulick|jméno=Robert|titul=Consciousness|url=https://plato.stanford.edu/archives/win2016/entries/consciousness/|editoři=Edward N. Zalta|vydání=Winter 2016|vydavatel=Metaphysics Research Lab, Stanford University}}</ref>

# Qualia jako pojem pro osobní, nesdílitelné prožitky představil [[Charles Sanders Peirce|C.S. Peirce]] roku 1866 a pohled na vědomí jako na nefyzikální a nesdílitelnou složku [[jáství]] koexistoval s panujícím materialismem po následující půlstoletí.

# Naopak předsvědčení[[Nový ateismus|přesvědčení ateisté]] jako filozof vědomí [[Daniel Dennett]] ve svých úvahách používají pojem qualia pro vysloveně nefyzikální zážitky, které často označují za iluze, které vědomí samo vytváří.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Does materialism presuppose that a self is a bundle of mental states and perceptions?|periodikum=philosophy.stackexchange.com|url=http://philosophy.stackexchange.com/questions/31783/does-materialism-presuppose-that-a-self-is-a-bundle-of-mental-states-and-percept|datum přístupu=2017-01-30}}</ref>

[[Soubor:Inverted qualia of colour strawberry.jpg|náhled|Subjektivní zážitek quale jako je barva se zdá být nesdílitelný s ostatními lidmi]]Galen Strawson se zasazoval (1994) se zasazoval pro to, abychom do naší představy qualií přibrali také zkušenost myšlení - jako pocit najednou si něco představit či něco si vybavit, protože je dle něho prožitkem na stejné úrovni jako emoce, nálady a pocity, zprostředkována svým vlastním "médiem" ([[Modalita|modalitou]]). Tento pohled také podpořili Horgan a Tienson ve své studii z roku 2002.

Tento pohled je ale kontroverzní. Jednou z odpovědí na Strawsonovu argumentaci může být, že fenomény spjaté s myšlením jsou někdy vyjádřeny v lingvistických symbolech, které mají na rozdíl od ostatních qualií strukturu danou [[Syntax|syntaxem]] a jsou tedy do jisté míry studovatelné a sdílitené. Argument říká, že často "slyšíme" náš vnitřní hlas a proto se jedná o veličinu popsatelnou slovy podobně jako objektivní vlastnosti našeho těla. V opozici k tomuto argumentu je však nutno říct, že faktická spojitost mezi myšlením a nám přístupnými jazykovými výrazy je velice chabá.<ref>Bloom, 2001: ''Thinking through language''</ref>

A co třeba naše ne-tak-méně expresivní touhy? Vůbec soubor předpokladů naší osobnosti, myšlení, chápání a ideologie, [[kognitivní zkreslení]] či naše [[Nevědomí|podvědomé]] pudy jistě do značné míry ovlivňují naše vnímání světa, potřebují mít však "vlastní pocity", aby mohli být označeny jako jedna z forem našeho vědomí? Kde udělat čáru mezi fundamentálními pocity a dalšími faktory působící na naše vědomí se v literatuře týkající se problému vědomí objevuje jako další třecí bod mezi pohledy filosofů.<ref name=":0" />

* '''[[Vědomost|Vědomí]]''' označuje nejen stav mentální přítomnosti, užívá se také jako označení pro nás unikátní vnitřní prožitky našeho myšlení a vnímání