Žytomyrsko-berdyčevská operace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m +navbox
m Robot: oprava státu ve vlajkové šabloně dle žádosti ze dne 25.6.2017; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - válka
| konflikt = [[Východní fronta (druhá světová válka)|Východní fronta]]
| místo = [[Pravobřežní Ukrajina]], [[Sovětský svaz]]
| obrázek = Marcia nel fango.jpg
| popisek = Tanky T-34 v kampani 1943/1944
| příčina =
| strana1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Nacistické Německo|Třetí říše]]
| strana2 = {{flagicon|theSovětský Sovietsvaz Union 1923(1923–1955)}} [[Sovětský svaz|SSSR]]
| střetnutí = Žytomyrsko-berdyčevská operace
| síla1 = 574 000 mužů<br />1200 tanků a samohybných děl<br />500 letadel
| síla2 = 830 000 mužů<br />1125 tanků a samohybných děl<br />529 letadel
| trvání = [[24. prosinec|24. prosince]] [[1943]] - [[14. leden|14. ledna]] [[1944]]
| velitel1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Erich von Manstein]]
| velitel2 = {{flagicon|theSovětský Sovietsvaz Union 1923(1923–1955)}} [[Nikolaj Vatutin]]
| výsledek = Sovětské vítězství
| ztráty1 = neznámé
| ztráty2 = cca 23 000 mrtvých<br />76 000 zraněných<br />přes 700 tanků
| území =
}}
 
'''Žytomyrsko-berdyčevská operace''', uváděna též jako '''Žitomirsko-berdičevská operace''' (dle ruských názvů ukrajinských měst) ([[24. prosinec|24. prosince]] [[1943]] - [[14. leden|14. ledna]] [[1944]]) byla vojenská operace 1. ukrajinského frontu za [[druhá světová válka|druhé světové války]] na přelomu let 1943 a 1944. V této bitvě a následné [[Korsuň-ševčenkovská operace|Korsuň-ševčenkovské operaci]] osvobodila [[Rudá armáda]] od německých okupantů velkou část pravobřežní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. V průběhu operace odrazila 1. a 4. tanková armáda německá vojska, pokoušející se v předcházejících týdnech protiofenzívou zahnat sovětské útvary zpět za Dněpr, a dobyla města [[Radomyšl (Ukrajina)|Radomyšl]], [[Novohrad-Volynskyj]], [[Žytomyr]], [[Berdyčiv]] a [[Bila Cerkva|Bílou Cerkev]].
 
== Účast československých vojáků ==
Po [[bitva o Kyjev|bitvě o Kyjev]], kde se vyznamenala [[1. československý armádní sbor|1. československá samostatná brigáda]] pod vedením [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]], došlo k dalšímu útoku na pravém břehu řeky [[Dněpr]], do kterého se zapojili i čs. vojáci jako záloha 38. sovětské armády. Spolu se sovětskými vojáky se zapojili do bojů u Vasilkova a Čerchaňova, kde způsobili nepříteli značné ztráty. Na konci listopadu však provedli [[Němci]] protiútok a jednotka přešla do obrany. 14. listopadu byla dočasně stažena z fronty a ubytována v kasárnách v [[Kyjev]]ě.[[Soubor:Liberation of Ukraine.jpg|thumbnáhled|Osvobození pravobřežní Ukrajiny zima 1943-jaro 1944]]Po odpočinku byla nasazena do Žytomyrsko-berdyčevské operace, kde se měla podílet na bojích na jižním křídle. Dne 30. prosince v ranních hodinách zahájily čs. jednotky útok na vesnici Rudu, kterou se předtím pokoušely dvakrát neúspěšně dobýt prapory 78. střeleckého pluku [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Českoslovenští samopalnící v bílých maskovacích oděvech pronikli do týlu jednotek [[Waffen SS]], jejichž jednotky tuto vesnici bránily. Z nenadálého útoku vznikla v řadách Němců panika, čímž byla otevřena cesta postupujícím rojnicím 1. praporu. Do nezáviděníhodné situace se však dostala tanková skupina, která se ocitla v léčce a byla obklíčena. Ze sevření se však vymanila za pomoci samopalníků, což odnesla ztrátou 2 tanků a 25 mužů. V 16 hodin byla ves Ruda osvobozena a čs. vojáci po krátké přestávce pokračovali k pochodu na [[Bila Cerkva|Bílou Cerkev]]. Překážkou se stala řeka Ross, kde museli čs. ženisté postavit provizorní most. Útok na Bílou Cerekev byl zahájen v 31. prosince 1943 ve 14 hodin, avšak kvůli absenci vlastního dělostřelectva musel být zastaven. Tvrdé boje o přístup k městu však pokračovaly následující den a trvaly do 3. ledna 1944. O den později byla [[Bila Cerkva|Bílá Cerekev]] osvobozena.
 
Při bojích v Žytomyrsko-berdyčevské operaci ztratila československá brigáda 411 lidí (66 padlých, 270 raněných a 75 nezvěstných), 4 tanky, 3 obrněné automobily, 4 protitankové kanóny, 1 houfnici, 1 velkorážní kulomet a několik lehkých zbraní. Mnohem větší ztráty však způsobila nepříteli, který měl 1050 padlých, zničeno či ukořistěno bylo 5 samohybných děl, 17 tanků, 3 letadla, 4 baterie lehkého dělostřelectva, 150mm dělo, 1 minometná baterie, 52 lehkých a 63 těžkých kulometů, 67 aut a 95 koní.<ref>Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1989</ref>