Wikipedie

Bitva před Moskvou: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m Robot: oprava státu ve vlajkové šabloně dle žádosti ze dne 25.6.2017; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - válka
| Střetnutí = Bitva před Moskvou
| konflikt = [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velká vlastenecká válka]]
| obrázek = RIAN archive 429 Fresh forces going to the front.jpg
| popisek = Prosinec 1941, jednotky z Moskvy odcházejí na frontu
| trvání = [[2. říjen|2. října]], [[1941]] - [[7. leden|7. ledna]], [[1942]]
| místo = Severní a západní okraje [[Moskva|Moskvy]], [[Sovětský svaz|SSSR]]
| výsledek = Rozhodující sovětské vítězství{{unbulleted list |style=white-space:nowrap;
| strategické sovětské vítězství
| německé operační a taktické selhání
| neúspěch [[Operace Barbarossa]]
}}
| strana1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Nacistické Německo|Třetí říše]]
| strana2 = {{flagicon|the SovietSovětský Unionsvaz 1923(1923–1955)}} [[Sovětský svaz]]
| velitel1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Walther von Brauchitsch]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Fedor von Bock]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Albert Kesselring]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Adolf Strauss (generál)|Adolf Strauss]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Günther von Kluge]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Maximilian von Weichs]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Erich Höpner]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Walter Model]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Heinz Guderian]]
| velitel2 = {{flagicon|the SovietSovětský Unionsvaz 1923(1923–1955)}} [[Josif Vissarionovič Stalin|Josef Stalin]]<br />{{flagicon|theSovětský Sovietsvaz Union 1923(1923–1955)}} [[Georgij Konstantinovič Žukov|Georgij Žukov]]<br />{{flagicon|theSovětský Sovietsvaz Union 1923(1923–1955)}} [[Boris Michajlovič Šapošnikov|Boris Šapošnikov]]<br />{{flagicon|theSovětský Sovietsvaz Union 1923(1923–1955)}} [[Alexandr Vasilevskij ]]<br />{{flagicon|theSovětský Sovietsvaz Union 1923(1923–1955)}} [[Ivan Stěpanovič Koněv|Ivan Koněv]]<br />{{flagicon|theSovětský Sovietsvaz Union 1923(1923–1955)}} [[Semjon Michajlovič Buďonnyj|Semjon Buďonnyj]]<br />{{flagicon|theSovětský Sovietsvaz Union 1923(1923–1955)}} [[Andrej Ivanovič Jeremenko|Andrej Jeremenko]]<br />{{flagicon|theSovětský Sovietsvaz Union 1923(1923–1955)}} [[Michail Jefimovič Katukov|Michail Katukov]]<br />{{flagicon|the SovietSovětský Unionsvaz 1923(1923–1955)}} [[Jakov Timofejevič Čerevičenko|Jakov Čerevičenko]]
| síla1 = '''K 1. říjnu 1941:'''<br />1 000 000 vojáků<br />1 700 tanků<br />14 000 děl a minometů<br />Na počátku: 549 letadel provozuschopných<ref name="Bergström">Bergström 2007 p.90.</ref><ref>Williamson 1983, p.132.</ref><ref>Both Sources use Luftwaffe records. The often quoted figures of 900–1,300 do not correspond with recorded Luftwaffe strength returns. Sources: Prien, J./Stremmer, G./Rodeike, P./ Bock, W. ''Die Jagdfliegerverbande der Deutschen Luftwaffe 1934 bis 1945, Teil 6/I and II; U.S National Archives, ''German Orders of Battle, Statistics of Quarter Years''.</ref><br />Během protiútoku: 599 letadel<ref name="Bergström_2">Bergström 2007, p. 111.</ref>
| síla2 = '''K 1. říjnu 1941:'''<br />1 250 000 vojáků<br />1 000 tanků<br />7 600 děl a minometů<br />Letadla na počátku: 936 (545 provozuschopných)<ref name="Bergström"/> Během protiútoku: 1 376 letadel<ref name="Bergström_2"/>
| ztráty1 = 257 074 mrtvých, raněných, umrzlých a nemocných<br />200 000 zajatých<br />neznámo tanků<br />neznámo děl a minometů<br />neznámo letadel<sup>(viz [http://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Moscow#Casualties §7])</sup>
| ztráty2 = 926 519 mrtvých a pohřešovaných<br />879 879 raněných, umrzlých a nemocných<br />4 171 tanků<br />24 478 děl a minometů<br />983 letadel <sup>(viz [http://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Moscow#Casualties §7])</sup>
}}
 
'''Bitva před Moskvou''' (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi [[operace Barbarossa]] - [[bitva|bitvu]], která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na [[hlavní město]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Moskva|Moskvu]], a pokračovala protiútokem [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Probíhala od listopadu [[1941]] do jarních měsíců roku [[1942]] a skončila německým neúspěchem - vyčerpané a předchozími boji značně oslabené jednotky ''[[Wehrmacht]]u'' [[Polní maršál|polního maršála]] [[Fedor von Bock|Fedora von Bocka]] se sice dostaly až na [[předměstí]] Moskvy, ale vzápětí byly vrženy zpět jednotkami, které [[generál]] [[Georgij Konstantinovič Žukov]] povolal ze [[Sibiř]]e a posílil o nově utvořené oddíly. Bitva před Moskvou se počítá vedle [[obležení Leningradu]], [[Bitva u Stalingradu|bitvy o Stalingrad]], [[bitva v Kurském oblouku|bitvy v Kurském oblouku]], [[operace Bagration]] a [[bitva o Berlín|bitvy o Berlín]] k rozhodujícím bitvám [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. V této bitvě také definitivně skončila německá [[blesková válka]] [[Wehrmacht]]u během Velké vlastenecké války na území Sovětského svazu, vystřídala ji vleklá poziční válka, na kterou nebyl Wehrmacht předem připraven.
 
== Operace Tajfun ==
[[Soubor:Eastern Front 1941-06 to 1941-12.png|thumbnáhled|upright=1.35|Válka na východní frontě od 22. června<br />do 5. prosince [[1941]]:
{{legend|#fff8d5|fronta do 9. července}}
{{legend|#ffd2b9|fronta do 1. září}}
Řádek 38 ⟶ 37:
Operace byla zahájena v úterý [[30. září]] [[1941]] na jižním křídle skupiny armád Střed 2. tankovou armádou výpadem v prostoru [[Putivl]]-[[Hluchiv]] směrem na [[Orjol]], který byl dobyt 3. října. V této kritické chvíli povolal [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukova]], který se ujal řízení obrany Moskvy. [[13. říjen|13. října]] padla [[Kaluga]], která leží 160 kilometrů jihozápadně od Moskvy. [[14. říjen|14. října]] dobyl čelní odřad z 1. tankové divize město [[Kalinin]], které leží 150 kilometrů severozápadně od Moskvy, přerušil [[Železnice|železniční trať]] [[Petrohrad|Leningrad]]-Moskva a dobyl jediný most přes [[Volha|Volhu]], který padl za druhé světové války německým vojskům do rukou neporušený. Téhož dne [[Adolf Hitler]] sebevědomě prohlásil, že Rusko bylo poraženo.
 
[[Soubor:Protivotankovy yozh 02 1941.jpg|thumb|rightnáhled|Protitankové zátarasy v Moskvě]]
 
[[14. říjen|14. října]] stála také pěší divize [[Schutzstaffel|SS]] „Das Reich“ u [[Borodino|Borodina]], 100 kilometrů před Moskvou. Sovětská obrana byla posílena vojenskou jednotkou ze [[Sibiř]]e, která disponovala novými [[tank]]y [[T-34]] a [[KV-1]]. Pluky divize SS „Das Reich“, brigáda Hauenfeld z 10. tankové divize se 7. tankovým plukem, jeden oddíl 90. dělostřeleckého pluku a 10. motocyklový prapor zahájily akce proti Sibiřanům, kteří byli ostřílení váleční veteráni. Sověti nasadili do boje i své reaktivní raketomety „[[BM 13-16 Kaťuša|Kaťuše]]“. Ztráty divize „Das Reich“ byly tak vysoké, že její třetí pěší pluk byl rozpuštěn. 18. října prorazili Němci obranu a 20. října byl v Moskvě vyhlášen stav obležení. Německá [[10. tanková divize]] pak zlomila poslední odpor sovětských jednotek [[19. říjen|19. října]], kdy padl [[Možajsk]]. Podzimní [[počasí]] se neustále zhoršovalo a pohyb vojsk komplikovalo všudepřítomné bahno. Německým vojskům se komplikovala situace se zásobováním, protože z jedné poloviny dopravních kapacit byli odkázáni na [[Kůň|koňské]] potahy. Navíc se začaly projevovat údery [[partyzán]]ů na komunikace a dopravní uzly, což mělo další následky.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B15500, Russland, Dorf vor Moskau.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Bláto u Moskvy, listopad 1941]]
Počátkem listopadu začalo [[Mráz|mrznout]] a boje byly znovu obnoveny v plné síle. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] však byl v té době již přesvědčen, že od [[Japonsko|Japonska]] mu na východních hranicích nehrozí žádné nebezpečí, a tak byly k Moskvě ze [[Sibiř]]e posílány vlakové transporty, které přivážely vycvičené, vyzbrojené a válkou s Japonskem ostřílené elitní jednotky, celkem 40 divizí o 700 tisících mužích. Část těchto vojsk provedla [[7. listopad]]u (výročí [[Říjnová revoluce|VŘSR]]) vojenskou přehlídku na [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]] v Moskvě, odkud šla přímo na frontu. Dne [[15. listopad]]u byl zahájen [[klešťový útok]], při kterém stála německá vojska na severu 45 km a na jihu 90 km od [[Moskva|Moskvy]]. Vleklé boje před Moskvou trvaly do konce listopadu a [[Němci]] utrpěli četné ztráty. Dne 24. listopadu byla obsazena [[Krásná Poljana]], kam byla umístěna baterie těžkých [[Dělo|děl]], které měly ostřelovat Moskvu. Dne 25. listopadu však podnikli Sověti protiútok a Krásnou Poljanu dobyli zpět. Žukov byl přesvědčen, že útok německých vojsk ztrácí dynamiku, která byla způsobena jejich vyčerpáním, stavem techniky i nevyhovujícím logistickým zabezpečením. Proto požádal Stalina o přidělení dalších sibiřských vojsk pod jeho velení. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] jeho žádosti 29. listopadu vyhověl. Dne 1. prosince zasedal štáb [[Západní front|Západního frontu]], přičemž bylo stanoveno, že protiútok sovětských vojsk začne 6. prosince. Téhož dne provedla německá vojska čelní útok a 4. prosince 1941 se za velkých ztrát dostala již 30 km před Moskvu a [[Moskevský Kreml|Kreml]] byl prý vidět vojenskými [[dalekohled]]y. 5. prosince začalo výrazně [[Mráz|mrznout]], [[teplota]] klesla až na - 30 [[Stupeň Celsia|stupňů Celsia]]. [[Nacistické Německo|Němci]] nebyli na tuto situaci připraveni - nešly jim nastartovat motory u tanků, aut a letadel, vojáci neměli odpovídající zimní oblečení, navíc se jim nedostávalo potřebné množství zásob. A právě 5. prosince zahájila sovětská vojska Kalininského frontu severně od [[Moskva|Moskvy]] protiútok, který byl předzvěstí rozsáhlejší ofenzívy.
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_před_Moskvou“