Wikipedie

Ferdinand Maxmilián Brokoff: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: oprava státu ve vlajkové šabloně dle žádosti ze dne 25.6.2017; kosmetické úpravy
Řádek 6:
| místo narození = [[Červený Hrádek (zámek, Jirkov)|Červený Hrádek]] u [[Jirkov]]a<br />{{Vlajka a název|České království}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1731|3|8|1688|9|12}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název| České království}}
| citát =
}}
'''Ferdinand Maxmilián Brokoff''' ([[12. září]] [[1688]], [[Červený Hrádek (zámek, Jirkov)|Červený Hrádek]] u [[Jirkov]]a<ref>[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:30bdd2c7:1201ea2ef5b:-75d7&scan=174#scan174 Záznam o křtu v matrice] farnosti Jirkov</ref> – [[8. březen]] [[1731]], [[Praha]]<ref>[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=21B6D007BF1148F9B1EAE006DAD0A7E8&scan=149 Záznam o úmrtí v matrice] farnosti Sv. Martina ve zdi</ref>) byl český [[sochař]] a řezbář, syn sochaře a řezbáře [[Jan Brokoff|Jana Brokoffa]] a bratr sochaře a řezbáře [[Michal Jan Josef Brokoff|Michala Jana Josefa Brokoffa]].
 
Působil hlavně v Praze, kde k nejznámějším dílům patří řada [[Sochy na Karlově mostě|soch na Karlově mostě]] a náhrobek [[Jan Václav Vratislav z Mitrovic|J. V. Vratislava z Mitrovic]], vytvořený za účasti architekta [[Johann Bernhard Fischer |J. B. Fischera z Erlachu]]. Působil i jinde v Čechách a ve spolupráci s Fischerem také ve [[Vídeň|Vídni]] a [[Slezsko|Slezku]]. Spolu s [[Matyáš Bernard Braun|Matyášem Bernardem Braunem]] je nejvýznamnějším představitelem vrcholného [[České baroko|českého barokního]] sochařství a patří k nejpřednějším českým sochařům vůbec.<ref>Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Academia, Praha 1995. S. 91</ref>
 
== Život ==
[[Soubor:Jirkov - Podzim 2012 - Kostel - Busta na městské věži - Brokof.JPG|náhled|vlevo|Busta sochaře na věži [[Kostel svatého Jiljí (Jirkov)|kostela sv. Jiljí]] v [[Jirkov]]ě, v němž byl 12. září roku 1688 [[Křest|pokřtěn]]]]
Narodil se v západních Čechách jako druhý syn [[Jan Brokoff|Jana Brokoffa]]. Podobně jako jeho [[Michal Jan Josef Brokoff|bratr Michal Jan Josef]] pokračoval v rodinné tradici a vyučil se sochařství v dílně svého otce. V letech [[1708]]–[[1713]] studoval v dílně tehdy slavného kamenosochaře [[Ondřej Filip Quitainer|Ondřeje Filipa Quitainera]], pravděpodobně od roku [[1709]] již tvořil samostatně.
 
Zemřel bezdětný, na [[Tuberkulóza|souchotiny]], obvyklou nemoc sochařů, vyvolanou [[silikóza|silikózou]], tj. zaprášením plic křemičitým prachem z tesaného kamene. Na tutéž diagnózu zemřeli jeho otec i bratr. V roce [[1732]] byl Ferdinand pohřben na chrámovém hřbitově [[kostel svatého Martina ve zdi|kostela sv. Martina ve zdi]] na Starém Městě pražském, kde je umístěna také jeho pamětní deska s bustou.
Řádek 28:
==== Sochy z Karlova mostu ====
{{Podrobně|Sochy na Karlově mostě}}
V českém prostředí jsou známy především jeho [[Sochy na Karlově mostě]]. Ferdinandu Maxmiliánovi je připisováno autorství či spoluautorství u devíti plastik [[Karlův most|Karlova mostu]], včetně asi nejpopulárnějšího sousoší [[Trinitáři|trinitářských]] svatých Jana z Mathy, Felixe z Valois a sv. poustevníka Ivana, lidově zvaného podle strážce žaláře ''Turek na Karlově mostě''.
Na sousoší jezuitského misionáře sv. Františka Xaverského, neseného figurami Černocha, Inda a Číňana vytesal tehdy třiadvacetiletý Brokoff klečící figuru s autoportrétem. Další jeho plastika, objednaná jezuitskou kolejí jako protějšek sv. Xaveria pro Karlův most, bylo sousoší sv. Ignáce z Loyoly na zemské sféře nesené ženskými figurami personifikacemi, tehdy známých čtyř světadílů, mezi dvěma ležícími Maury s nápisovými štíty. Tato největší skulptura celého mostu, se z větší části zřítila při povodni v roce [[1890]] do [[Vltava|Vltavy]], byla několik let lovena ze dna a ukládána na břeh, ale již nebyla zpět na most osazena. Neúplný originál, na němž chybí postavy dvou jezuitských patronů, rekonstruoval Čeněk Vosmík, je od roku 1908 vystaven v [[Lapidárium Národního muzea|Lapidáriu Národního muzea]] v Praze Holešovicích.
 
* sousoší sv. Barbory se sv. Markétou a sv. Alžbětou ([[1707]]) – ''účast otce Jana a bratra Michala Brokoffa''
* socha sv. Vojtěcha ([[1709]]) – ''na mostě kopie, originál v [[Gorlice (Vyšehrad)|sálu Gorlice]] na [[Vyšehrad|Vyšehradě]]ě'', ''účast bratra Michala Brokoffa''
* socha sv. Kajetána (1709)
* sousoší sv. Františka Borgiáše ([[1710]]) – ''v současnosti nahrazováno kopií''
* sousoší sv. Ignáce z Loyoly (1710–[[1711]]) – ''na mostě nahrazen jiným sousoším, poškozený originál v [[Lapidárium Národního muzea|Lapidáriu Národního muzea]], k soše'' ''dochován model v [[Muzeum hlavního města Prahy|Muzeu hlavního města Prahy]]''
* sousoší sv. Františka Xaverského (1711) – ''na mostě kopie, originál v Lapidáriu Národního muzea''
* sousoší sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem ([[1712]]) – ''v současnosti nahrazováno kopií''
* socha sv. Víta ([[1713]]–[[1714]])
Řádek 47:
* Zlíchov, socha sv. Jana Nepomuckého u [[Kostel svatých Filipa a Jakuba (Zlíchov)|kostela sv. Filipa a Jakuba]] (po 1714)
* Malá Strana, [[Maltézské náměstí]], sousoší sv. Jana Křtitele s anděly (1714–[[1715]])
* Staré Město, [[Kostel svatého Jakuba Většího (Staré Město)|kostel sv. Jakuba]], náhrobek [[Jan Václav Vratislav z Mitrovic|Jana Václava Vratislava z Mitrovic]] (1714–[[1716]]) – ''podle návrhu [[Johann Bernhard Fischer|Johanna B. Fischera z Erlachu]]''
* Hradčany, [[Zámecké schody (Praha)|Zámecké schody]], socha sv. Jana Sarkandera (1715) – ''po polovině 18. stol. přepracována na sochu sv. Filipa Neri, účast bratra Michala Brokoffa''
* Malá Strana, Říční, socha sv. Jana Nepomuckého u [[Kostel svatého Jana Křtitele Na prádle|kostela sv. Jana Křtitele na Prádle]] (1715) – ''účast bratra Michala Brokoffa''
* Smíchov, [[hřbitov Malvazinky]], sochy Salvátora, sv. Filipa a Jakuba v arkádách ohradní zdi (po 1715) ''– pocházejí ze zbořeného [[Kostel svatého Filipa a Jakuba (Arbesovo náměstí)|kostela sv. Filipa a Jakuba]] na Smíchově''
* Staré Město, [[kostel svatého Haštala]], dřevěné sochy Pašijového cyklu (Ukřižování, Nesení kříže, Bičování, Kristus v Getsemanech) (1716)
Řádek 58:
* Hradčany, Hradčanské náměstí, [[Mariánský morový sloup (Hradčany)|Mariánský morový sloup]] (1724–[[1731]]) – ''sochy Immaculaty, sv. Petra, Pavla, Karla Boromejského a Alžběty, ostatní sochy od'' ''[[Ignác František Weiss|Františka I. Weisse]]''
* Staré Město, Dušní, sousoší sv. Jana Nepomuckého jako almužníka u [[Kostel svatého Ducha (Praha)|kostela sv. Ducha]] (kol. [[1725]])
* Malá Strana, Tomášská, dům U zlatého jelena, sousoší sv. Huberta s jelenem a tři busty imperátorů na atice ([[1723|1726]])
* Malá Strana, [[kostel svatého Tomáše (Praha)|kostel svatého Tomáše]], postříbřené plastiky sv. Augustina, Moniky a Ludmily na hlavním oltáři ([[1730]]) ''– původně jako modely pro větší sochy, ostatní sošky od [[Ignác Miller|Ignáce Millera]]''
 
=== Čechy ===
* [[Radíč]], sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Víta před [[Radíč (zámek)|zámeckou]] kaplí ([[1715]])
* [[Most (město)|Most]], alegorická socha Vzduchu z cyklu Živlů před magistrátem (1715–[[1718]]) ''– původně na pilířích zbořené radnice, ostatní sochy cyklu od Jana Brokoffa''
* [[Kounice]], sochy dvou mouřenínů před vstupem do [[Kounice (zámek)|zámku]] (1718–[[1719]]) – ''sochy byly nahrazeny kopiemi a originály jsou vystaveny [[Národní galerie v Praze|Národní galerií]] ve [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberském paláci]]''
* [[Petrovice (okres Rakovník)|Petrovice]] u Rakovníka, kostel Navštívení P. Marie, sochy světců v nikách (kol. [[1720]]) ''– od Brokoffa jsou sv. Matouš, Marek, Jan a Jan Nepomucký, ostatní prací dílny''
* [[Skřivany]], kostel sv. Anny, socha sv. Petra (po 1720) – ''v současnosti je socha zapůjčena do expozice [[Muzeum barokních soch|MUBASO]] v [[Chrudim|Chrudimi]]i''
* [[Kovářov (okres Písek)|Kovářov]] na Písecku, [[Kovářov (okres Písek)#Socha sv. Jana Nepomuckého|socha sv. Jana Nepomuckého]] ([[1722]]) a [[Kovářov (okres Písek)#Sousoší Kalvárie|sousoší Kalvárie]] ([[1732]]) ''– sochy Kalvárie osazeny po sochařově smrti dílnou''
* [[Mělník]], [[Kostel svatého Petra a Pavla (Mělník)|kostel sv. Petra a Pavla]], sousoší Snímání z kříže (po [[1724]])
* [[Hořín]] u Mělníka, socha sv. Jana Nepomuckého u zámku ([[1725]])
* [[Duchcov]], [[Panský špitál v Duchcově|panský špitál]], oltář sv. Kříže v kapli (1725) – ''po zboření špitálu bylo sousoší umístěno společně s [[Václav Vavřinec Reiner|Reinerovou]] freskou a [[Matyáš Bernard Braun|Braunovými]] sochami v novém pavilonu v parku''
* [[Slepotice]], kostel Povýšení sv. Kříže, [[Slepotická kalvárie z Pardubic|sousoší Kalvárie]] (po 1725) – ''v současnosti je sousoší začleněno do expozice [[Muzeum barokních soch|MUBASO]] v [[Chrudim|Chrudimi]]i''
* [[Děčín]], zámecká sýpka, sochy tzv. Turka a Rolníka v nikách průčelí (1725–[[1726]])
 
=== Polsko a Rakousko ===
[[FileSoubor:Krzeszów, Bazylika Wniebowzięcia NMP (Aw58)SDC11411.JPG|náhled|150px|Krzeszów, socha Mojžíše]]
* [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Kostel svaté Alžběty (Vratislav)|kostel sv. Alžběty]], náhrobek Johanna Georga Wolfa ([[1721]]–[[1723]]) – ''podle návrhu Josepha E. Fischera z Erlachu''
* Vratislav, [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Vratislav)|katedrála]], sochařská výzdoba tzv. Kurfiřtské kaple (do [[1722]])
Řádek 98:
Lapidarium NM Immaculata.JPG|Immaculata z Mariánského sloupu na Hradčanech, Lapidárium NM
Prague Praha 2014 Holmstad flott statuer ved Morzin - slottet av maurere som støtter balkongen Morzin castle moorish statues Nerudova Street.jpg|Maurové jako atlanti na Morzinském paláci, Praha
Schwarzenberg NG mourenin I.JPG|Socha mouřenína z Kounic, Národní galerie
Praha, bazilika sv. Jiří, Jan Nepomucký.jpg|Socha sv. Jana Nepomuckého, bazilika sv. Jiří na Pražském hradě
Kalvarie kostel sv Havla.JPG|Kaple Kalvárie, kostel sv. Havla, Praha
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Maxmilián_Brokoff“