Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 2 lety
 
[[Soubor:Gundestrupkarret2.jpg|náhled|vlevo|Vnitřní vyobrazení parohatého [[Cernunnos|Cernunna]] na [[Kotlík z Gundestrupu|kotlíku z Gundestrupu]]]]
V souvislosti s užitím slova pohanství může být používáno dalších pojmů jako ''stará víra'', ''mnohobožství'', (pohanské) '''kulty''' a ''pověry'', (pohanská) '''modloslužba''', (pohanské) '''obětnictví''' apod., které naznačují, že víra pohanů má co do činění s nevírou v jednoho Boha a je s ní v rozporu, a že souvisí s polyteistickým uctíváním idolů doprovázené oběťmi (někdy krvavými), nebo že je to víra stará a v tomto smyslu překonaná. Podle obecné víry křesťanů vycházela moc pohanů z temných a nečistých sil, zejména z praktikování magie, zaklínání a čarodějnictví, mimo to zabýváním se tzv. ''hadačstvím'', tj. věštěním budoucnosti či odhalování vůle bohů. Ve všech případech se jedná o praktiky, které jsou po etické stránce v rozporu se zjeveným náboženstvím Písma. Navzdory předsudkům žido-křesťanské kultury se pohané těmito činnostmi skutečně zabývali. Starověké Řecko bylo poseté chrámy a věštírnami. Staří Slované a Germáni většinou stavěli pro své duchovní potřeby ''sakrální hradiště'' (též ''kultiště''), pečlivě vybrané oplocené místo považované za posvátné a uměle oddělené od ostatního prostoru. Uvnitř mohl být umístěn oltář, posvátné stromy nebo modly bohů. Stavět dřevěné chrámy začaly Germáni a Slované až mnohem později ve středověku. Staří Keltové zřizovalyzřizovali posvátné háje, ale na rozdíl od ostatních etnik své bohy nezobrazovali, až dokud se nedostali pod přímý vliv antického Říma. Takovým případem je i stříbrný [[kotlík z Gundestrupu]] zachycující keltská (přesněji [[Galové|galská]]) božstva. Jako rituální místo keltských [[druid]]ů často figuruje v moderních romantických představách britský [[Stonehenge]], to je ale mnohem staršího data a k jakým účelům přesně sloužilo (kdy a kým) nebylo prokázáno.
 
=== Pohané v běžné mluvě ===