Anarchie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Anarchie ve Španělsku: Nespravni odkaz - zmazan značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 66:
Za jeden z prvních teroristických činů španělských anarchistů lze považovat bombový útok na divadlo v Barceloně, který 7. listopadu [[1893]] spáchal [[Santiago Salvador]]. Do davu vhodil 2 bomby, z čehož explodovala jen jedna a usmrtila 22 lidí. Následně se ve Španělsku rozmohlo stíhání anarchistů a přes stovku jich bylo zatčeno a mučeno. Během následujícího roku byl mezi popravenými i Santiago Salvador.
Po této zkušenosti se anarchisté ve Španělsku na dva roky stáhli do ústraní. Další bomba explodovala 7. června roku [[1896]] při průvodu [[Slavnost Těla a Krve Páně|Slavnosti Těla a Krve Páně]], při ní zemřelo 6 lidí a přibližně 40 jich bylo zraněno. Na začátku tohoto průvodu se nacházel důležitý armádní [[generál Despuyols]] a barcelonský biskup , ani jeden z nich však nebyl zraněn, protože bomba byla vržena až na samý konec průvodu, takže všechny její oběti byli civilisté. Z toho důvodu se často spekuluje nad tím, zda nebyla celá akce naplánována španělskou policií, která poté měla oficiální důvod stíhat každého anarchistu v zemi.{{Doplňte zdroj}} Brutalita, která po této události následovala ze strany španělských zákonodárců se začala nazývat “druhou [[Inkvizice|španělskou inkvizicí]]”. Nad 400 lidí bylo vězněno a mučeno v podzemí Montjuïckého hradu. Některé záznamy popisují, jak vyšetřující strhávali nehty vězňům při výsleších a ukrajovali jim postupně části těla, věšeli je za ruce a prováděli na nich podobná zvěrstva. To celé umožnil jeden muž - na samém vrcholu výkonné moci stál tehdejší premiér
Roku [[1909]] nastal ve Španělsku takzvaný tragický týden, který ovlivnily zejména dvě události - v Barceloně byla zavřena textilní továrna s osmi sty zaměstnanci (kteří tím přišli o práci), takže se celkové mzdy pracujících snížily, protože byla zvýšená nabídka na trhu práce, ve stejný čas [[Španělská armáda]] povolala aktivní i pasivní zálohy do [[Maroko|Maroka]]. Muži v záloze však neměli nejmenší chuť bojovat za španělský kapitalismus a už vůbec se jim nelíbila představa, že by pro něj mohli položit život. Nato se ve Španělsku samovolně a neorganizovaně strhly obrovské protesty, kdy lidé napadali policejní stanice, ničili železniční komunikace a v ulicích se objevily barikády. Na 80 kostelů bylo při těchto protestech zničeno a 6 lidí zabito. Nato přišel obrovský útlak ze strany španělské vlády - byly uzavřeny novinové redakce a liberální školy a na [[Katalánsko]] bylo uvrženo [[stanné právo]].
| |||