Jan Karel Krakovský z Kolovrat: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úpravy
m +
Řádek 25:
 
== Život ==
Narodil se jako syn [[Prokop Krakovský z Kolovrat|Prokopa]]{{#tag:ref|Narozen 13. března 1718, zemřel 6. dubna 1774; syn [[Vilém Albrecht II. Krakovský z Kolovrat|Viléma Albrechta II. Krakovského z Kolovrat]] a Marie Františky z Valdštejna; manželky Valpurga Josefa ze Šternberka a Marie Markéta Anna Ogilvy|group="p"}}, hraběte Krakovského z Kolovrat, svobodného pána z Újezda, a jeho druhé manželky Anny Markéty z Ogilvy (1725–1810). Jan NepomukKarel měl třináct sourozenců, šest sester a sedm bratrů: sestry Marii Annu, Marii Františku, Valburgu, Marii Rosinu, Marii Terezii a Marii Antonii a bratry Jana Nepomuka Prokopa, Josefa Maria Maxmiliána, Viléma, Václava Josefa, Františka, [[Alois Josef Krakovský z Kolovrat|Aloise Josefa]] a Michala Václava.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 36:
}}</ref>
 
Jako osmiletý, roku 1757, se stal členem řádu [[Maltézský řád|Maltézských rytířů]]. O devět let později vstoupil do armády, kde sloužil v dragounském pluku č. 37 jako [[Praporčík|praporečník]] a následně si roku 1768 koupil hodnost kapitána (''Hauptman'') v [[34. pěší pluk|34. pěším pluku]]. Do [[Válka o bavorské dědictví|války o bavorské dědictví]] příliš nezasáhl, ale přesto po jejím skončení získal hodnost [[Major|majora]]. Od roku 1788 velel [[19. pěší pluk|19. pěšímu pluku]] a když byl o rok později zraněn při [[obléhání Bělehradu]], byl pověřen hodností [[Generálmajor|generálmajora]].
 
V roce 1792 byl jako brigadýr převelen k dělostřelectvu a v roce 1796 povýšen do hodnosti generála a byl pověřen vedením dělostřelectva. Byl majitelem [[36. pěší pluk|36. pěšího pluku]]. V té době se též stal skutečný tajným radou a c. k. [[Císařský komorník|komořím]]. Roku 1803 byl velícím generálem v Čechách.
Řádek 42:
Od roku 1803 byl téměř až do své smrti velící generál v Čechách. V [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] velel společně s ruským generálem [[Michail Andrejevič Miloradovič|Miloradovičem]] čtvrté koloně o síle 23 000 mužů a 76 děl. V roce 1809 velel 2. armádnímu sboru, který působil v Bavorsku, a ještě toho roku byl povýšen do hodnosti [[Polní maršál|polního maršála]].
 
V roce 1813 Jan Karel onemocněl, načež rezignoval na své velitelské posty a v následujících dvou letech se neúčastnil žádných bitev. Začal se věnovat organizované péči o nemocné a raněné. Za to byl vyznamenán Zlatým civilním záslužním křížem a roku 1814 mu francouzský král [[Ludvík XVIII.]] udělil velkodůstojnický kříž [[Řád čestné legie|řádu čestné legie]]. Následující rok později obdržel ještě velkokříž [[Císařský rakouský řád Leopoldův|řádu Leopoldova]].
 
Jan Nepomuk Karel zemřel jako sedmašedesátiletý 5. června 1816 v Praze. Byl pohřben v rodové hrobce v [[Chyše (zámek)|Chyši]], později bylo ale jeho tělo vyzvednuto a převezeno do [[Blovice|Blovic]].<ref name=":0" /> Nikdy se neoženil a zemřel bez potomků.