Verze z 9. 9. 2016, 11:01 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 759 editací m přidána Kategorie:Pohřbení na Komarovském hřbitově za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 6. 2017, 09:42 editovat zrušit editaci Tomáš Páv (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 91 688 editací Rozšíření dle ru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{infobox - hudební umělec}} '''Boris Alexandrovič Arapov''' (rusky Бори́с Алекса́ндрович Ара́пов, [[12. září]] [[1905]] [[Petrohrad]] – [[21. leden\|21. ledna]] [[1992]] ~~Petrohrad~~tamtéž) byl ruský a sovětský hudební skladatel. Dětství strávil v [[Poltava\|Poltavě]] na Ukrajině, do Petrohradu se přestěhoval roku 1921. Chtěl se stát klavíristou, jeho učitelkou byla [[Marija Judina]]. Nemoc ruky však jeho plány zhatila, a ~~tak se věnoval kompozici~~pedagog. ~~Jeho učitelem na [[leningradská konzervatoř\|leningradské konzervatoři]] byl mimo jiné [[Vladimir Ščerbačov]].~~ == Život == Arapov později sám na konzervatoři učil, roku 1940 se stal profesorem. Získal titul [[národní umělec SSSR\|národního umělce SSSR]] (1976) a [[Leninův řád]] (1986). Jeho skladby z mladších let se orientují podle oficiálního kánonu a inspirují se lidovými motivy. Od šedesátých let byl jeho kompoziční styl experimentálnější, pracoval s komplikovanější harmonií, rytmikou a barvou tónu. V posledních Arapovových dílech se objevují i náboženská témata. Na klavír ho začal učit matka. Později se stala jeho učitelkou klavíristka Zajcevová-Žukovičová. V deseti letech napsal své první skladby. V roce 1921 se přestěhoval do Petrohradu a studoval hru na klavír u Marii Judinové a Samarije Savšinského. Úraz ruky mu však nedovolil pokračovat v kariéře koncertního klavíristy. V roce 1923 vstoupil na kompoziční oddělení petrohradské konzervatoře, kde byli jeho učiteli Vladimír Ščerbajev a Michail Černov. Po absolvování konzervatoře přednášel teoretické obory na ''Hudebním učilišti M. P. Musorgského'' a pracoval v ''Ústavu historie umění''. V roce 1930 se stal učitelem na Leningradské konzervatoři a v roce 1940 byl jmenován profesorem. Během 2. světové války byla konzervatoř evakuována do [[Taškent]]u v [[Uzbekistán]]u. Zabýval se uzbeckou národní hudbou a při svých cestách do [[Čína\|Číny]] a do [[Korea\|Koreje]] byl ovlivněn hudbou dálného východu. V roce 1951 se stal vedoucím katedry instrumentace a v letech 1974–1992 vedl katedru skladby. Vedle práce na konzervatoři se Arapov zabýval i organizační činností ve Svazu sovětských skladatelů. Zemřel v Petrohradě 21. ledna 1992. Je pohřben na [[Komarovský hřbitov\|Komarovském hřbitově]]. == Ocenění == * Zasloužilý umělec Uzbecké SSR (1944) * Zasloužilý umělec Sovětského svazu (1957) * Národní umělec RSFSR (1976) * Nositel řádu rudého praporu práce (1953) * Nositel Leninova řádu (1986) == Dílo == === Jevištní díla === * ''Ходжа Насреддин'' ([[Nasreddin]], opera, 1944) * ''Фрегат „Победа“'' (Fregata Vítězství, opera, 1957) * ''Дождь'' (Déšť, opera, 1967) * ''Портрет Дориана Грея'' ([[Obraz Doriana Graye]], balet podle [[Oscar Wilde\|Oscar Wilda]], 1971) === Orchestrální skladby === * Symfonie č. 1 (1947) * ''Fugato'' (1927) * ''Tádžická suita'' (1938) * ''Ruská suita'' (1951) * Symfonie č. 2 ''Svobodná Čína'' (1959) * Symfonie č. 3 (1962) * Houslový koncert (1964) * Koncert pro orchestr (1969) * Koncert pro klavír, housle, bicí nástroje a komorní orchestr (1973) * Symfonie č. 4 (1977) * Symfonie č.5 (1981) * Symfonie č.6 (1985) * Symfonická báseň po přečtení románu [[Čingiz Ajtmatov\|Čingize Ajtmatova]] „Popraviště“ (1987) * Symfonie č.7 (1991) * Hudba pro violoncello, klavír, bicí nástroje a orchestr (''Откровение Иоанна Богослова'') (1989) === Vokální skladby s orchestrem === * Cyklus písní na verše [[Alexandr Sergejevič Puškin\|Alexandra Sergejeviče Puškina]] (1937) * Pochodová píseň gelogů (1933) * ''Písně vzdoru'' pro bas a estrádní orchestr (1940) * ''Jalal ad-Din'' (oratorium, 1944) === Komorní hudba === * Variace pro klavír (1929) * Sonáta pro sólové housle (1930) * Humoreska pro klavír (1937) * Trio pro klarinet, housle a klavír (1943) * 10 uzbeckých písní pro klavír (1944) * 6 skladeb pro klavír (1955) * Etuda-scherzo pro klavír (1967) * Sonáta pro klavír (1970) * 3 skladby pro klavír (1976) * Sonáta pro klavír č. 2 věnovaná G. Sokolovi (1978) * Sonáta pro klavír č. 3 * Sonáta pro housle a klavír na pamět M. Vaimana (1978) * Sonáta pro lesní roh a klavír (1981) * 5 skladeb pro klavír (1983) * Sonáta pro violoncello a klavír věnovaná D. Šafranovi (1985) * Sonáta pro klavír č. 4 (1990) * Sonáta pro klavír č. 5 (posmrtná redakce S. Slonimského, 1992) === Písně === * ''Písně'' na verše [[Alexandr Alexandrovič Blok\|Alexandra Bloka]] * ''Monolog'' na verše [[Andrej Andrejevič Vozněsenskij\|Andreje Vozněsenského]] pro baryton, trubky, bicí nástroje a klavír (1969) * ''Petrarcovy sonety''. Vokální cyklus pro mezzosoprán a klavír (1975) * ''2 monology'' na verše [[Boris Leonidovič Pasternak\|Borise Pasternaka]] (1980) * Vokální cyklus na verše [[Anna Andrejevna Achmatovová\|Anny Achmatovové]], [[Olga Fjodorovna Bergholzová\|Olgy Fjodorovny Bergholzové]], [[Osip Mandelštam\|Osipa Mandelštama]] a [[Michail Alexandrovič Dudin\|Michaila Alexandroviče Dudina]] (1988) * ''Duše a tělo.'' Vokální cyklus na verše [[Nikolaj Stěpanovič Gumiljov\|Nikolaje Stěpanoviče Gumiljova]] a Osipa Mandelštama (1991) * Úpravy národních písní === Filmová hudba === * 1932 – ''Vítězové nad nocí'' * 1935 – ''Měsíční kámen'' * 1940 – ''Přechod'' * 1942 – ''Říkají mu Suche-Bator'' * 1943 – ''[[Nasreddin]] v Buchaře'' * 1954 – ''Dýka'' * 1990 – ''Historie bolesti'' (dokument) == Literatura == * Daniel Jaffé: Historical Dictionary of Russian Music, Scarecrow Press, 2012, ISBN 0810879808 [https://books.google.cz/books?id=65ZrAwAAQBAJ&pg=PA371&lpg=PA371&dq=Boris+Arapov&source=bl&ots=ZaKh6XFLiS&sig=G-14XMLUqTSMr4Wvc8P_gjjuIX8&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjAt5zT1t3UAhWDtxQKHYuzAhw4ChDoAQg4MAQ#v=onepage&q=Boris%20Arapov&f=false (Dostupné zde)] * Kenigsberg A. K.: ''Борис Александрович Арапов''. – Мoskva, Leningrad, 1965 * Daňko L. G.: ''Борис Арапов: монографический очерк''. – Leningrad, 1980 * Arapov B.: ''Автобиография. Воспоминания. Дневники путешествий''.– Petrohrad, 2005 == Externí odkazy == * {{Fdb osoba\|id=nm0033116}} * {{IMDb osoba\|0353831}} * [http://www.compozitor.spb.ru/our_autors/index.php?ELEMENT_ID=19724 Život a dílo] {{ru}} * [https://www.last.fm/ru/music/%25D0%2591%25D0%25BE%25D1%2580%25D0%25B8%25D1%2581+%25D0%2590%25D0%25BB%25D0%25B5%25D0%25BA%25D1%2581%25D0%25B0%25D0%25BD%25D0%25B4%25D1%2580%25D0%25BE%25D0%25B2%25D0%25B8%25D1%2587+%25D0%2590%25D1%2580%25D0%25B0%25D0%25BF%25D0%25BE%25D0%25B2 Ukázky z díla] ~~{{Portály\|Lidé\|Hudba}}~~ ~~{{pahýl}}~~ {{Autoritní data}} {{Portály\|Hudba\|Rusko\|Lidé}} {{DEFAULTSORT:Arapov, Boris}} [[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]] [[Kategorie:Skladatelé filmové hudby]] [[Kategorie:Operní skladatelé]] [[Kategorie:Ruští hudební skladatelé]] [[Kategorie:Sovětští hudební skladatelé]] Řádek 20 ⟶ 113: [[Kategorie:Úmrtí 27. ledna]] [[Kategorie:Úmrtí v Petrohradě]] ~~[[Kategorie:Muži]]~~ [[Kategorie:Pohřbení na Komarovském hřbitově]] [[Kategorie:Muži]]

Boris Arapov: Porovnání verzí