Kvantum: Porovnání verzí

Přidáno 26 bajtů ,  před 5 lety
→‎Ve fyzice: - vytvoření pár odkazů
m (Jen drobný překlep..nic vážného)))
(→‎Ve fyzice: - vytvoření pár odkazů)
 
== Ve fyzice ==
Řada významných objevů na konci 19. a počátku 20. století je založena na myšlence, že určité [[fyzikální veličina|fyzikální veličiny]] nejsou spojité a libovolně dělitelné, nýbrž [[kvantování|kvantované]]. Příkladem může být [[foton]] jako elementární jednotka světelné energie nebo vázaný [[elektron]] v klidu jako jednotka hmoty.
 
V tomto speciálním smyslu slovo poprvé použil německý fyzik [[Julius Robert von Mayer]] a [[Hermann von Helmholtz]]. [[Max Planck]] si všiml, že zahřívané předměty mění barvu, a roku 1901 publikoval významný článek „O elementárních kvantech hmoty a elektřiny“.<ref>M. Planck, Ueber die Elementarquanta der Materie und der Elektricität. In: ''Annalen der Physik'' 309 (1901), str. 564-566. </ref> Problém „záření„[[záření černého tělesa“tělesa]]“ zkoumal také německý fyzik [[Philipp Lenard]]. Roku 1905 publikoval [[Albert Einstein]] článek ''„[[O„O jednom heuristickém hledisku na vznik a proměny světla]]“světla“'', kde vyslovil [[hypotéza|hypotézu]], že záření se děje v prostorově lokalizovaných „světelných kvantech“.<ref>A. Einstein, [[http://www.physik.uni-augsburg.de/annalen/history/einstein-papers/1905_17_132-148.pdf Über einen die Erzeugung und Verwandlung des Lichtes betreffenden heuristischen Gesichtspunkt]], physik.uni-augsburg.de. PDF. In: ''Annalen der Physik'' 17 (1905), str. 132-148.</ref> Za tyto objevy obdrželi [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny]]: Lenard v roce 1905, Planck v roce 1918 a Einstein roku 1921.
 
Fyzikální kvantum se vyznačuje vlnovou nebo částicovou povahou v závislosti na tom, zda je principiálně možné měřit jeho vlastnosti. Je-li zamezeno kvantu jakýmkoliv způsobem interagovat s okolím, získá povahu vlny, v opačném případě existuje jako částice. Přímým důsledkem tohoto chování je neslučitelnost kvantové mechaniky s klasickou fyziku, kde se zdá, že vlnový, či částicový charakter ovlivňuje pozorovatel pouze svým pozorováním, jelikož i samotný proces pozorování je interakcí.{{Doplňte zdroj}}
Neregistrovaný uživatel